Sbohem, baby

Otec hnije pod drnem, matka si krátí dny šňupáním kokainu a ona, čtyřletá neposkvrněná duše, sedí v jakémsi zapáchajícím pokoji, v rukou žmoulá plyšového medvěda a po tváří jí stékají velké slané slzy. Takhle nějak trávila čas malá Amanda McCready, dokud ji neunesli. Ano, dokud ji neunesli a nenaznačili, že existuje i jiná spirála, než ta, nalajnovaná povahou její matky. Možná lepší, možná horší. Jiná. Je teď šťastnější? Je teď poprvé šťastná? Není už náhodou mrtvá? ___ Ben Affleck natočil výborný film. Čistě pro úplnost, ten všemi vysmívaný, neoblíbený Ben Affleck natočil výborný film! Gone Baby Gone lze vážně řadit k nejlepším americkým dramatům za poslední roky. Zpracovává ožehavé téma, necupitá po povrchu a dokáže zasáhnout na citlivých místech. Scénář až do mírně překombinovaného závěru odhaluje stále nové skutečnosti a neustále vás nutí klást si otázku „co bude dál?“. Teoreticky by mohl skončit zhruba po hodině, kdy je ústřední případ uzavřen, všechny motivy ujasněny, osudy většiny postav uzavřeny, jenže pár minut nato je jasné, že věci nebudou tak jednoduché a že trénink mozkových závitů nepřijde vniveč. Na jistou situaci navazuje jistý dialog a jistý dialog vede k netušenému odhalení. Zdaleka ne poslednímu. ___ Člověk se až diví, kde se Affleck naučil s hodinářskou přesností dávkovat kvalitně napsané dialogy, akčnější momenty a nesmírně sugestivní scény, kdy mu stačí několikavteřinový záběr na něco hnusného a váš žaludek začne připomínat opilý koráb. Třeba podotknout, že provázanost některých motivů scénáře není z nejjasnějších a zdaleka ne všechny nabudou smyslu během posledních minut. Affleck to ovšem vyvažuje filmařstvím, nad jehož vyzrálostí máte chuť jásat. I díky sympatickým hercům a občasné přítomnosti cynického humoru mi přišlo, že konec tohoto dvouhodinového snímku přichází nečekaně, vážně nečekaně rychle. Konec, kdy nejspíš také pocítíte onu pověstnou “morální rozpolcenost”. Na některé otázky prostě ani po dlouhém uvažování nedokážeme odpovědět “ano” či “ne”. Rovněž platí, že málo témat vzbuzuje tak vášnivé reakce jako násilí páchané na dětech, jestli toho tvůrci zneužívají ve svůj prospěch (tzn. k citovému vydírání diváka), to nechť každý posoudí sám. ___ Aniž bych chtěl režisérovi (a scénáristovy v jedné osobě) křivdit, bez svých dobře vyšlechtěných konexí těžko naláká srovnatelný zástup profesionálů. Hercům dominuje Casey Affleck, z profilu a některými výrazy velmi podobný bratrovi, ale celkově mnohem větší sympaťák. To drsný polda Eda Harrise je z jiného těsta a i když je jeho jednání v druhé půli poněkud pochybné, pořád budí dojem chlápka, který moc dobře ví, co dělá. Taktéž technické zázemí je epesní. Efektivní kamerové „nálety“ Johna Tolla za doprovodu hudby Harryho Gregsona-Williamse a dramatičnost umocňující střih Williama Goldenberga vyvedou z omylu ty, kteří od Gone Baby Gone čekají komorní drama. Mít mu za zlé, že je „pouze“ špičkovým mainstreamem s nejednoznačným morálním přesahem? Mít to za zlé filmu chytrému a zábavnému, povětšinou obé současně? À Propos, znáte snad jiný hollywoodský snímek, který vás postupně přesvědčí, že všichni ti povětšinou nenalíčení herci ve skutečnosti hrají sebestředné zmetky, sledující výhradně své vlastní cíle? Momentálně si na žádný nemohu vzpomenout. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Visáč, liuk, Antek (07.04.2008) (méně) (více)