VOD (1)
Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenze (95)
Jsem nejen rád, že se takový film natočil, ale že jsem ho i viděl. Na vojnu jsem nastoupil v roce 1977 jako 26letý. Žádných "vojenských" akcí jsem se nečastnil, ale leccos jsem tam viděl. Byl jsem u několika útvarů, ale slovo zobani jsem neslyšel; všechno se odehrávalo v prostoru zalidněném zobáky, mazáky, špagáty a lampasáky neboli furťáky. Avšak ani v jedno rohu tohoto ringu nestál žádný hrdina. Všichni se všemu podvolovali jako osudu diktovanému řeckými bohy. Jednou jsem se pokusil jednomu z těch šikanovaných "ubožáků" pomoct, ale ten mě rychle odbyl: Ještě dva měsíce a potom budem sám "mazákom a ukážem těm zobákom ako sa to robí". ()
Po tomhle filmu je celkem jasné, že mě čeká rozhovor s tátou. Potom si ujasním finální hodnocení. Spíš než ukázka šikany, jejíž realitě bych i věřil, mi nějak nesedělo, že nad jedním bláznivým četařem by byl na kasárnách už jen jeden poručík a nikdo jinej komu si stěžovat. I když je fakt, že boj se šikanou přišel až v 80. letech. ()
Zobani je myslim velmi a nepravem opomijeny film. Ja na vojne byl v roce 2000 a takovou mazackou vojnu jsem nezazil, nekolik pokusu tam sice bylo,ale velmi slabych a neuspesnych. Zajimave bylo, ze takhle si honili triko hlavne chlapci bez vzdelani, kteri po par mesicich dostali frcku a neco si sobe a okoli dokazovali. Nekolik z nich na zaver podepsalo take gumackou vojnou (co jineho se dalo cekat). Ja byl v prijmaci velmi za dobre s nasima VD (vedouci druzstev) a i ty ostatnima nenavideny me paradoxne meli radi a nijak si me nevsimali. Jde o charakter cloveka, jak zapadne, jak se chova, o moralku. Ano a ti slabsi nebo problemovi se mohli dostat pod plnou kontrolu mazaku. Nekolik veci me ve filmu dost fascinovalo a nekolik veci mi prislo dost nesmyslnych, veci ktere by se opravdu stat nemohly ani snad v ty nejtvrdsi mazacky vojne, tim nechci film shazovat, pokud byl natocen podle skutecne udalosti, mozna na tom neco bude. Kazdopadne Etzler svoji roli zahral bravurne a v takovem prostredi bych ho opravdu nechtel potkat. Mozna by bylo mensi zlo takoveho mazaka zneskodnit jiz v zarodku. Porovnani s Chlapci a chlapi mi tu neprijde moc vhodne. ()
Já jsem podobnou šikanu nikdy nezažil, takže nemůžu soudit. Nicméně bych to ani nechtěl. Jinak je ale tenhle televizní kousek na naše poměry celkem dobře natočený a zahraný. Některé momenty měli silnou atmosféru, jiné byli poněkud mdlé, občas to vzbuzovalo nedůvěru, ale Miroslav Etzler zahrál toho zmrda opravdu dobře. Takovou svini potkat v reálném životě, tak ho asi s vypětím všech sil sejmu. Po dramatické stránce to ale nemělo chybu, jako celek to pár nedostatků mělo, ale i tak lehce nadprůměrná záležitost. ()
Aladár „Kokot“ Makula a Seneca Cejnar v zoufalé vzpouře proti nepsanému a armádou tiše tolerovanému systému „výchovy“ bažantů. Poměrně věrný popis postupů, při kterých rozum s lidskou důstojností nebyly doma a zakomplexovaní idioti měli pré, docela fungoval mezi zdmi kasáren (i po stránce sarkasmu či psychologického vývoje), ovšem to závěrečné nahánění před čárou bylo už přes čáru. Na rozdíl od jiných mě Etzlerův výkon příliš nezaujal. Všechny ty bufety, sahary a „vojín se stará, vojín má“ přednášel způsobem, jako by měl pod kanadami prkna jeviště.. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zakřičí: "Stůj, nebo střelím!" a poté začne na prchající dvojici střílet, je vidět, že má na ústí hlavně nasazený cvičný nástavec, což znamená, že v tu chvíli střílel slepými náboji. (JardaaT)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zastřelí Aladara, má za uchem krev. O záběr později zezadu už však žádnou krev na uchu nemá. (ČSFD)
- Ve scéně, kdy hlavní hrdina hlásí své jméno vojákovi při vstupu do kasáren, říká, že se jmenuje Kamil Cejnar. Když se ale o pár minut později představuje vojínu Adamovi, říká, že se jmenuje Mirek Cejnar. (Severus007)
Reklama