Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaroslav Marvan, Vlastimil Brodský, František Filipovský, Jiří Smutný, Mirko Musil, Václav Kotva, Tomáš MuchkaObsahy(1)
Seriál Hříšní lidé Města pražského, který již desítky let těší televizní diváky, zrodil novou dramatickou postavu – pana radu Vacátka. Postavu, která se ve skvělém podání Jaroslava Marvana stala nesmírně populární. Také dnešní příběh vám znovu připomene jeho věčný souboj s pražskou galérkou... Je Štědrý den roku 1928. Rada Vacátko (J. Marvan) si chce ve svém rajónu uklidit a prověřuje všechny možné pachatele. Nakonec se soustředí na kasaře Nováka (V. Brodský), který je v podmínce a další rozsudek by tvrdě dolehl i na jeho rodinu. Má v péči malého syna, žena mu právě utekla. Ale pan rada zná kasařskou pověru, která praví, že na Štědrý večer se dají všechny pokladny světa otevřít, a to třeba i jen paklíčem, a jde si Nováka okouknout. Doma je jen jeho malý synek, který se těší na Ježíška, otec odešel pro tradiční rybu do hospody. A tak Vacátko schová kasaři jeho „nádobíčko“ a Štědrý večer stráví s kasařem a jeho synkem, aby zabránil nejhoršímu… (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Dejme tomu, že je to nevkusný vánoční "filer"...ale co když ne? Rada Vacátko, nejde na štědrý den domu, jaksi ho to tam netáhne, neb jeho rodinou se po letech služby stala pražská galerka. Než aby vyšetřoval zločin jde mu pro dobro všech zabránit. Není to žádný akční americký thriller či komixová podívaná od Marvela...stačí mu 2 koruny na prskavky a 6 kousků čokolády. Nejúčinnější je ale jeho lidskost a pochopení pro kasaře Nováka. Adopig si stěžoval na divnou hubu, ale pokud ji pozorně posloucháte, zazní tam řada koled v jakémsi hospodském hávu (harmonika, rozvrzané housle ...). Ony úpravy, tu a tam tahající za uši, se k celé té jednoaktovce, dle mého názoru, velmi hodí. Nejsou to líbivé koledy pro spořádané občany, ale koledy pro osoby kteří svůj život spojili se zločinem (je jedno na které straně stojí). ()
Skvělá atmosferická derniéra skvělého detektivního seriálu, pražská mordparta rady Vacátka se patrně již rozpadla, jelikož pan rada je na tenhle případ docela sám...ale nikomu to asi nebude příliš vadit... (mně osobně jako poučenému divákovi vadí pouze vědomí faktu, že tahle role byla tou Marvanovou poslední...hodně symbolicky se tak uzavřela jeho bohatá umělecká životní dráha...) Smekám, pane Marvane... Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Smrt černého krále, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského ()
Krásná tečka za tím naším případem. Opět nádherná dobová atmosféra (navíc obohacená o tu vánoční), nádherné, vtipné a milé dialogy, inteligentní zápletka, fantastický Marvan, vynikající Brodský, krátká návštěva páně Mrázka... Prostě další nádherný příběh, u kterého tak docela nechápu ta nízká hodnocení, protože není o nic horší, než samotný seriál. Nádherná a pohodová věc. 95%. ()
O něco málo slabší než seriál - spíše takové hodně komorní, nicméně herecké výkony Marvana a Brodského naprosto fenomenální (Brodského mimika, když ho rada Vacátko zrovna v něčem slovně "máchal", je nezapomenutelná). Vzhledem k tomu, že seriál si zaslouží plných pět, pak tato jeho komorní derniéra je má také, byť s lehce odřenýma ušima - někomu se ten poklidný tok příběhu a pohoda charakterizující vánoční čas nemusí úplně zamlouvat. ()
V těžkém televizním looku se policejní rada Vacátko loučí nijakým případem, spíše jen příjemným posezením u kasaře Nováka, který měl v plánu na Štědrý den v plánu jiné věci, než si povídat s panem radou, poslouchat jeho pohádku o kasaři, kterou povídá jeho synovi a sedět doma. Milé, ale ničím ohromující rozloučení s radou Vacátkem. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (4)
- Hlavní hudební motiv, který podbarvuje titulkové sekvence, použil Zdeněk Liška již o deset let dříve ve snímku Polnočná omša. (Komiks)
- Točilo se v Praze na Malé Straně a Maltézském náměstí. (sator)
- Pro nářadí k vyloupení pokladen se používá v příběhu slovo „vercajk“, které pochází z německého slova „werkzeug“, tedy „nástroje“. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (sator)
Reklama