Než si pro nás přijde

Nicholson a Freeman odvádějí svůj obvyklý standard, aniž by si překáželi a Rob Reiner jako by v poloprázdném scénáři chytal druhý dech. Věčná škoda toho příliš laskavého závěru, který nezávazné hláškování a utíkání před Zubatou degraduje minimálně o jednu třídu. Za příjemnou délku a trochu toho dojetí si ale film zaslouží přimhouřené oko. (60+%) (15.03.2008)

Dvaja postarší chlapíci, ktorým diagnostikujú rakovinu s tým, že im nezostáva viac, než rok života. Kto by bol povedal, že pôjde o námet na úplne bezkonfliktnú a príjemnú komédiu, ktorá síce párkrát poriadne pritlačí na city, no inak je to perfektná jazda, plná dobrodružných bláznovstiev a množstvom vtipných momentov. 80%. (24.11.2009)

Veľmi pekný,dojímavý film so skutočne výnimočnými hercami.Dá sa na ňom príjemne zabaviť,aj ked si človek po celý čas uvedomuje smutnú nevyhnutnosť blížiacej sa smrti oboch hrdinov.Vždy som tvrdila,že film.ktorý ma dokáže rozplakať,je dobrý film.Podľa celkového ratingu na tejto stránke usudzujem,že ani zdaleka nie som jediná. (02.01.2013)

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)

Než kopnu do tý bedny, tak bych určitě chtěl procestovat Thajsko, podívat se na vrcholky And, vydat se proti proudu Amazonky a spoustu dalších skopičin. Hlavně bych si však přál konečně vidět film kde by Nicholson neztvárnil svou stoprvou variaci nafrněného cynického morouse a Freeman by po dvaapadesáté nehrál moudrého rodinného dobráka. Pak bych nepohrdl vidět na vlastní oči finále mistrovství světa v kopané, ale klidně bych to obětoval za možnost, že se konečně po letech dočkám od Reinera dobře zrežírovaného filmu s nějakým vlastním nápadem a ne jen řemeslně odvedené rutiny. A ještě mě napadá, že vidět naší matičku Zemi z oběžné dráhy by taky byl pohled za všechny prachy. Rozhodně lepší než sledovat promarněnou příležitost v podobě střední pasáže tohohle filmu. Nepochybuji sice, že mým rodičům se to bude velmi líbit, ale ten nevyužitý potenciál a sázka na tuctovou jistotu z toho smrdí na míle daleko. A přitom stačilo tak málo. Třeba prohodit obsazení dvou hlavních rolí a sehnat režiséra, který není za svým zenitem a nebál by se tomu dát koule. Jo a ještě mě napadá, že bych chtěl vidět pyramidy s takovou viditelností jako mají ti dva lazaři. Při mé návštěvě byla několik dní (respektive již let) trvající neprostupná hradba smogu nad celou Káhirou s viditelností sotva na pár desítek metrů. (27.03.2008)