Než si pro nás přijde

Bucket List mě hodně překvapil. Čekal jsem, že asi bude fajn, ale že bude až tak fajn, bych nikomu nevěřil. Nicholson a Freeman hrají i hláškují jako o život a Reiner je protahuje po atraktivních lokacích (Pyramidy, Velká čínská zeď, Himaláje) s noblesou, jakou jsem v jeho filmech už dlouho neviděl. Nebojí se občas zahrát i na vážnější notu a i tyhle pasáže mu fungují na jedničku. Jsou to takové poctivé čtyři, ale vzhledem k tomu, že z toho kouká moje letošní srdcovka, jednu hvězdu za krásný konec rád přihodím. Tenhle film jsem rozhodně neviděl naposledy. (14.01.2008)

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)

Než kopnu do tý bedny, tak bych určitě chtěl procestovat Thajsko, podívat se na vrcholky And, vydat se proti proudu Amazonky a spoustu dalších skopičin. Hlavně bych si však přál konečně vidět film kde by Nicholson neztvárnil svou stoprvou variaci nafrněného cynického morouse a Freeman by po dvaapadesáté nehrál moudrého rodinného dobráka. Pak bych nepohrdl vidět na vlastní oči finále mistrovství světa v kopané, ale klidně bych to obětoval za možnost, že se konečně po letech dočkám od Reinera dobře zrežírovaného filmu s nějakým vlastním nápadem a ne jen řemeslně odvedené rutiny. A ještě mě napadá, že vidět naší matičku Zemi z oběžné dráhy by taky byl pohled za všechny prachy. Rozhodně lepší než sledovat promarněnou příležitost v podobě střední pasáže tohohle filmu. Nepochybuji sice, že mým rodičům se to bude velmi líbit, ale ten nevyužitý potenciál a sázka na tuctovou jistotu z toho smrdí na míle daleko. A přitom stačilo tak málo. Třeba prohodit obsazení dvou hlavních rolí a sehnat režiséra, který není za svým zenitem a nebál by se tomu dát koule. Jo a ještě mě napadá, že bych chtěl vidět pyramidy s takovou viditelností jako mají ti dva lazaři. Při mé návštěvě byla několik dní (respektive již let) trvající neprostupná hradba smogu nad celou Káhirou s viditelností sotva na pár desítek metrů. (27.03.2008)

Úchvatný film, ve kterém najdete komedii, drama či dobrodružství. Hlavní dvojici mužů, kteří jsou nemocní nevyléčitelnou rakovinou a vydávají se za splněním svých životních snů, které si sepsali na "Bucket list" (opět dokonalý český překlad :)), ztvárnili Oscary ověnčené legendy Jack Nicholson a Morgan Freeman. Jestliže začátek má trochu pomalejší tempo a nese se spíše v komediálním duchu, tak velmi emotivní konec to vynahradí. Velký zážitek, na který hned tak nezapomenu. Chtěl jsem dát čtyři hvězdičky, ale konec mě opravdu dostal a celkově to byl velmi příjemný film..... (01.01.2008)

Příjemně hřeje na duši tento film, jen co je pravda. Jack Nicholson a Morgan Freeman čekají na smrt a tak si jí chtějí pořádně a bez větších trápení užít. Už dříve jsem měl tu čest, film na podobné téma, vidět. Klepání na nebeskou bránu se jmenoval a tenkrát se stal jedním z nejlepších německých filmů vůbec. Nápad každopádně měl, ale prachy, které Jack Nicholson jako prachatý Edward Cole do toho všeho naloží, zdůrazňuje, že v tomto filmu se objeví beztak více volnosti a scénáristi si dokáží více pohrát s postavami. Proč tedy pět hvězdiček filmu, o kterém se stejnak ví jak dopadne, jak proběhne a protože není ničím novým? Jack a Morgan k sobě prostě patří. Stárnou, ví o tom, ale natočili film, který je bude kdykoliv připomínat. Hezky, opravdu hezky se na to všechno kouká, protože jsem měl pocit, jak je to všechno příjemné, a vůbec nepřemýšlel nad tím, co je za útrapy v budoucnu vlastně čekal. Je to tak ladně a hezky natočeno, že to ani nejde. Každopádně jsem byl překvapen. Dva mí oblíbení herci si zde užili, vytvořili na stará kolena povedenou dvojku, která se v davu rozhodně neztratí. Bucket list možná bude mít co říct i v budoucnu, jestli někdo bude mít takovou odvahu, jako tihle dva chlapíci. (10.02.2008)