Úhel pohledu

Opět jeden snímek, o němž si myslím, že by si zasloužil nějaké to procento navíc. Mozaiky lidských osudů, proplétající se mezi sebou jsou ve filmovém žánru většinou excelentně vytvořenou lahůdkou, která s každým soustem odkrývá něco nového, překvapivého či šokujícího. Úhel pohledu v tomto funguje stejně a zároveň i odlišně. Osudy jednotlivých osob se opět proplétají, v tomto případě je tak činěno prostřednictvím "Úhlu pohledu" každé z hlavních postav. Každý jednotlivý úhel rozvíjí příběh dále, přičemž tak odkrývá spoustu faktů, utajovaných informací a lží. Prototyp charakteru "Hlavy Spojených států" a jeho ochránce, Thomase Barnese možná působí jako tradiční klišé: Čestný a spravedlivý prezident, který má okolo sebe samé podrazáky, hajzly a zmrdy. Poctivý, tvrdě pracující muž, který kdysi schytal kulku určenou prezidentovi. Kolegové ho nyní pomlouvají a vedou nepěkné řeči o tom, kdy se zase složí a jestli vůbec ví, co dělá. Proto mu ani neumožní, aby prezidenta zase chránil. Myslí si, že ještě není připravený. Závěrečná scéna setkání Dennise Quaida a Williama Hurta možná působí jako další klasické klišé, ale mě zkrátka ten moment přišel z nějakého důvodu romantický:) (22.01.2013)

Postavy si Hrají na Honěnou, scénář na scHovávanou. Bašta popkornového relativismu, která nabízí ideově obstarožní, ale nečekaně svižnou a formálně precizní skládačku. Jen škoda, že perspektiva, která by mě bývala zajímala nejvíce, se rozplynula, že odpovědi, které měly být alespoň naznačeny, zůstanou někde ve skriptu v poznámce pod čarou. Deset minut, miláčku? Tssss.... 7/10 (12.07.2009)

Pro mě obrovské překvapení. Snímek, od kterého jsem nečekal nic jiného než jen tuctovou podívanou a dostalo se mi velmi svižného a nápaditého filmu. Přesně v okamžiku, kdy už mne opakování atentátu začalo trochu nudit, přišla na řadu prvotřídní honička, při které jsem místy ani nedýchal. Nemám co zásadního snímku vytknout, snad jen přílišnou vykonstruovanost, ale bez té by asi podobný příběh natočit nešlo. Pete Travis si odbyl skvělou celovečerní premiéru a určitě o něm ještě v budoucnosti uslyšíme. Slušné čtyři hvězdčiky, trochu se i divím, že Úhel pohledu má jen 70%........ (14.06.2008)

Nikdy bych nečekal, že mě dokáže takhle dostat a zaujmout film z prostředí politiky, atentátů, terorismu a to navíc s velkou dávkou akce. Tohle je pro mě totiž naprosto odpudivá kombinace, která mě dokáže odradit od toho, abych se na takovýto film podíval. Ale přesto jsem dal dnes odpoledne filmu Úhel pohledu, v němž lze kombinaci těchto žánrů spatřit, šanci, a rozhodně toho nemohu litovat, protože tento thriller byl maximálně strhující, atraktivní, napínavý, a plný překvapivých zvratů a docela promyšleného spiknutí. A jak jsem se spolu s postupujícím příběhem blížil zajímavému odhalení, tak jsem stále více probodával televizní obrazovku očima a nemohl jsem z příběhu spustit oči. Tohle je opravdu parádně promyšlené do těch nejmenších detailů a ani na chvilku jsem se u filmu nenudil. Film měl zkrátka vše, co asi má správný film mít, suprové herecké výkony, agent pronásledující teroristy si získal mé sympatie, ač jinak ke Spojeným státům a jejich prezidentovi příliš velké sympatie nechovám (a nezáleží na tom, jestli v Bílém domě sedí Bush nebo Obama), ale film mě dokázal tak strhnout, že jsem tomu agentovi přál, aby prezidenta zachránil. Dál už je asi zbytečné cokoliv dodávat, film mě zaujal, líbil se mi, nemohu k němu mít téměř žádné výhrady, a v tomhle případě zbývá už jen vyřešit otázku, jestli dát čtyři nebo pět hvězd, protože váhám do poslední chvíle. Ale zde se asi nakonec rozhodnu podle toho, jestli by mě tento film i napodruhé bavil stejně jako napoprvé. A odpověď je, že se znalostí závěrečné pointy by to už zřejmě nemělo ten správný efekt, takže dávám lepší čtyři hvězdy, neboli 90%. (25.06.2010)

Solidní rozjezd režiséra Peta Travise, který doposud natáčel jen filmy a seriály určené pro TV (I když dobré). Matthew Fox dobrý, ale měl na víc. Stále v něm vidím Jacka. Dennis Quaid zahrál dobře. Automobilová honička, která je jak z Bonda či Bourna, situace kolem výbuchu, která se stále dokolečka opakuje z různých pohledů, to vše je dobré, ale na mě stejně nejvíc udělal dojem situace jak Weavrová přesvědčuje reportérku, aby se vzchopila a pak.... (03.12.2008)