Život podle Dana

Skvelá romantika, ktorá mi štýlom pripomína osemdesiatkové citlivé komédie Johna Hughesa. Hlavne vzťahmi tej veľkej šťastnej rodinky. No a v centre je nová láska medzi vdovcom Carrelom a novou priateľkou jeho brata Binoche. Zaiskrí to medzi nimi od prvej scény. Lenže jak túto zapeklitú situáciu vyriešiť? Kým sa dostaneme k šťastnému finále, tak nás čaká kopa zábavných scén. Veľkým bonusom sú tri roztomilé Carrelove dcéry. K dokonalosti by som snáď len pridal pár ďalších scén v ktorých sa Carrel a Binoche osamote len tak nezáväzne rozprávajú ako na začiatku. Ale aj tak je to proste malá menej známa pecka v ktorej Carrel dokazuje, že je perfektný aj v kľudnej civilnej polohe. 8/10. (18.11.2019)

Až nepříjemně přeslazené. Film začíná skvěle, ale ve chvíli nástupu Juliette Binoche začne být ve špatném slova smyslu směšný. Její zcestovalá, sportovně založená intelektuálka, která každému hned učaruje (proč, protože byla v Asii a dokáže vyluštit křížovku?) mě od první chvíle docela srala. Binoche jí zbytečně přehrávala a po většinu času působí jako vykulená slepice. Mnohem víc jsem Danovi fandil, aby si více padl do oka s "prasečím rypáčkem" Emily Blunt, ta sice na extrémně malém prostoru dokázala zaujmout výrazněji než vyjevená Binoche. To, jak je ve filmu ve všech pádech skloňována láska s velkým L taky brzy přestane člověka dojímat a nutilo mě to k posměšnému povzdychování (hlavně proto, že jsem na to koukal s přítelkyní a film vybásnil, jakožto určitě perfektní zážitek, takže jsem jí musel dát najevo, že cukrová vata co se na obrazovce odehrává mě nepříjemně překvapuje stejně jako jí). Umírněný Carell nebyl špatný. (16.02.2010)

rodinná romantická komédia z hollywoodu - to znie ako niečo, čo by diabetici nemuseli zvládnuť; pripomenulo mi to starší film Jodie Fosterovej Home for Holiday s tým, že tuto to bolo o čosi ideálnejšie, rodina tu je celkom bezkonfliktná a bezproblémová a zarazilo ma, že carella, ktorého inak mám rád, som tu nemohol vystáť - bol to patetický hňup; binoche, ktorú nemám rád odjakživa, som tu naopak miestami toleroval, aj keď to bola "stará dobrá" binoche... čiže jediné, čo si tu človek ako ja môže pozrieť, sú tie jeho dcéry... veľmi slabé 3* (09.10.2012)

Steve Carell, který se proslavil extrémně sprostou komedii "40 let panic" a talent pro vážnější roli předvedl v "Malé miss Sunshine" se tentokrát ukazuje v roli ovdovělého otce tří dcer v této velice příjemné i když dost předvídatelné romantické komedii. Jednoduchá zápletka sice neskrývá mnoho překvapení a konec je jistý okamžitě ale pro daný žánr je dostačující a Carellovi dává dost prostoru aby se předvedl v trochu jiné úloze, která mu však sedí nejvíce ze všech jeho předešlých rolí. Film vyniká jemným humorem, při kterém se divák neplácá smíchy do kolen ale po celou dobu se výborně baví. Pokud si k tomu přičtete řadu dalších velice dobře vybraných herců a pohodovou rodinnou atmosféru, nemůže z toho vzejít nic špatného. Obrovské překvapení na poli nenápadných ale skvělých filmů. (23.04.2010)

Ač není ani v závěru dost patrné, proč se některé dvojice spárovaly zrovna tak, jak se spárovaly, doporučuji vám to – spolu s celkovou psychologickou plytkostí – moc neřešit a vychutnat si v nejpozitivnějším slova smyslu „pěkný americký film“. Tohle nepodlézavě láskyplné pohlazení po duši rozdrásané obhroublými prasečinami nestojí a nepadá s výkonem Stevea Carella, jak by jeho fanoušci mohli tipovat, přesto má na výsledném půvabu snímku velký podíl právě on. On a Juliette Binoche, jejíž herectví mě nikdy nedostávalo do kolen (kulantně řečeno), která mne zde přesto okouzlila. Asi stejně jako hlavního hrdinu. Ústřední dvojku doplňuje ve vedlejších rolích několik zajímavých (Dianne Wiest), ale hlavně dokonale sehraných herců, jimž jsem pokrevní příbuzenství uvěřil po pár minutách. Civilní humor se nese ruku v ruce s nenuceným chováním postav a přirozeným průběhem jejich rodinné akce (hry, zábava i nějaký ten trapas musí být). Jistěže, Danovo pedantské chování k dcerám nepřetrvá až do konce, nejenom on v závěru „prozře“, některé vtipy jsou spíše do počtu (horká sprcha), některé řeči jakbysmet, ale když už měl můj výraz blízko ke kyselosti, začal hrát další parádní song z velmi poslouchatelného soundtracku a úsměv byl zpátky. S každou další písní mi docházelo, že sice nic nemůže být dokonalé, ale že takhle nějak vypadá aurea via media, čili zlatá střední cesta a že podobě zdařilý snímek pro celou rodinu zase delší dobu neuvidím. Mám radost, i když je to smutné. 80% Zajímavé komentáře: Lateef, genetique, nunka, mesneyi (23.02.2010)