Hraběnky

Docela mě udivuje takhle nízké hodnocení, ale v porovnání s ostatními českými seriály ohodnocenými uživateli csfd je to velký nadprůměr. Ti kdo dali odpad! tak jsou zřejmě pouhými zatvrzelými odpůrci seriálů, protože jinak by se i ten nezarytější odpůrce českých seriálů rozhodl dát po shlédnutí všech dílů Hraběnek přinejmenším 2 *. Jednu za bezchybnou kameru a druhou za vynikající herecké výkony. Opravdu se divím že většina diváků v době vysílání Hraběnek dali přednost předem jasně předvídatelné Pojišťovně štěstí, která podle mě nemá (spolu s dalšími seriály Tv Nova a Prima) co nabídnout. Leda kromě kil make-upu a rádoby šťastnému receptu na život... Hraběnky jsou v lecčems jiné. Převážně mě nadchly krásné exteriérové záběry naší krajiny doprovázené vynikající hudbou. Toto se v seriálech skutečně moc nevyskytuje... Dále se zde sešli vynikající herci, své životní umění zde zakončil Josef Vinklář; Naprosto fantasticky a přirozeně hráli Josef Abrhám a Jana Hlaváčová. Pozadu nezůstala ani čtveřice sester. Zajímovou roli si vystřihla Veronika Freimannová a o zábavu se nám postarali pánové Hrušínský, Bareš a Vlach. Výtečná byla též Vlasta Chramostová. Po počáteční antipatii si diváka získá i Richard Krajčo. Prostě samí dobří herci, obsazení nemohlo být lepší. Děj plyne poklidně, ale přesto je plný zvratů a tragických událostí. 17 dílů uteklo jako voda a na Štědrý den mi bylo tak všelijak, když jsem shlédl poslední díl. Kdo neviděl, neví o co přišel... (06.09.2007)

Nádherně vizuální a atmosferický seriál, kde nejsou v popředí eskapády kdo-s kým-kolikrát atd., ale krajina, která determinuje život lidí, kteří se tam usadili, nebo kteří odtamtud utíkají. Důraz kladený na formu mi ani v nejmenším nevadí, protože mi obsah nepřijde vůbec ošizený. Ráda se nechám opít kamerou - kde v českých seriálech se člověku poštěstí vidět takové kompozice? Někdo to může klidně považovat za pózu a do extrému vyhnanou samoúčelnost nesouvisející se zpracovávanou látkou, ale mně to dokonale ladí: celek tvořený hudbou, kamerou, herectvím a scénářem je mi bezvýhradně příjemný. (18.08.2012)

Hraběnky patří rozhodně k tomu lepšímu co vzniklo v České seriálové tvorbě, některé zaujatá hodnocení tento seriál házejí vedle takových serialových zločinů jako je Ulice nebo Ordinace v ružové zahradě a přitom Hraběnky nabízejí ukázku dnešního venkova dost věrohodně kdy hlavní hrdinové bojují s každodeními strasti a slasti které život na venkově vyžaduje, dávno jsou pryč doby Chalupářu svět se mění a lidé také, jasně seriál má aji mnoho chyb a zbytečností ale Jaroslav Brabec si vybral výborné herce v čele s Josefem Abrhámem jako Josef Hrabě zatvrzelá hlava rodiny nebo Jana Hlaváčová, Lenka Vlasáková a další kteří podávají výborné výkony. 75% (17.07.2012)

Ano. Někdy mám pocit, že český divák neví, co chce. Hlavně, pokud jde o TV tvorbu. Jednou nadává, že nejde o film, ale o divadlo (a u přepisu divadelní hry o něj SKUTEČNĚ jde), jindy, když mu je nabídnuto něco jiného, řve, že chce úplně ještě snad něco jiného. Jaroslav Brabec, konkrétně tedy, režíruje pořád stejně, stejně dobře, a pokud je jeho práce u jednoho projektu vynášena do nebes a u jiného haněna, je v tom velký rozpor. Jediný problém Hraběnek je poněkud řídší děj s jedním hodně přehnaným zvratem (elektrický sloup), na duhé straně oceňuju dialogy, po mnoha letech mám u českého seriálu pocit, že slyším mluvit skutečné lidi. V tomto smyslu byla dost mimo i recenze Jana Jaroše v Reflexu, která tvrdila, že představitelé rodiny Hrabětových se neumí vcítit do postav lidí z venkova. Možná se to někomu nezdá, ale žijí tam i tací, kteří jdou proti tomu "zaběhnutému vesnickému stereotypu." Stejná hořkost zůstává i nad některými komentáři zde, opravdovými výkřiky do tmy, objevujícími se hlavně u té podceňované televizní tvorby. Od jisté doby se snažím vyhýbat konfrontačním reakcím, ale tady musím napsat - fakt už jděte do háje. (07.01.2008)

Z toho "filmového looku", kterým se Brabec a spol. neustále chlubí mě nejednou rozbolela hlava. České seriály jdou z extrému do extrému - slátaniny z jednoho studia totiž "zachraňují" audiovizuální divočárny, které jsou kvalitnímu řemeslu vzdáleny úplně stejně - jen z druhé strany. Forma na sebe neustále strhává pozornost, často působí až psychedelicky, což s látkou o vesnici a traktoristech moc nekoresponduje. Z toho motání se v prostoru a divokého střihu mě opravdu bolely oči, z milionkrát slyšeného hlavního hudebního motivu zase uši. A když se Richard Krajčo zaštiťoval "těmi bardy ze staré herecké školy", schytalo to i srdce. Jo, tehdá, když nás Bylo pět a když jsme prožívali Dobrodružství kriminalistiky, to byly jinší časy... (28.12.2007)