Neuvěřitelný život rockera Coxe

Nápad nevydržel dostatečně dlouho na to, abych i přes relativně krátkou dobu nekontroloval hodinky. Kdyby byla stopáž půlhodinová a vynechala by se opakující či k ničemu vedoucí omáčka, jednalo by se o prvotřídní komediální bombu. Takhle jsem jen kroutil hlavu nad promarněným potenciálem, což se odráželo na opravdu dobrých vtipech. Písničky byly fajn. (Netflix) (25.11.2016)

Filmová blbinka, která chce jen pobavit a také pobaví. Na parodii slušná porce "kvalitní" zábavy. I přes pár hluchých míst si snímek drží stravitelnou koukatelnost a dokáži diváka solidně zaskočit zajímavým a vkusným vtipem. Útočných narážek na slavné hudebníky je tu požehnaně a sexu, drog a rock&rollu také. Experimentující bubeník, který "nerad" tahá své známé do světa drog, hudebník, jenž za vším hledá dobrý námět na píseň a duch mrtvého bratra, co dodává zpěvákovi kuráž (pokuď ovšem neúčinkuje po králi rock'n'rollu =) ...bavil jsem se (19.07.2009)

Ono hrát si s pravou mačetou neni dobrý, ostatně ve filmu pochopíte proč. Z toho důvodu jsem se svým bráchou šermoval vždycky jenom meči z umělé hmoty. Plno známejch tváří, několik vtipnejch momentů (nejvíc ale pobaví závěrečnej titulek) a hodně muziky. To jsou největší klady jinak docela nudný a průměrný komedie, která mohla bejt klidně i stokrát lepší. Nakonec to neni ani z daleka tak "Krásná jízda" jak zpívá v závěrečnym songu. (06.12.2009)

Scenárista Judd Apatow patří k novým ikonám - jeho filmy 40 let panic a Zbouchnutá patří skutečně k tomu lepšímu ve filmovém žánru.   Tuto parodii na životopisné snímky hudebních hvězd sepsal společně s Jakem Kasdanem, a popravdě řečeno, pár fórků je dobrých, ale celkově z filmu čiší stejná, nebo hodně podobná nuda, jako ze všech těch "oficiálních" životopisných snímků. Těsně před koncertem se promítne zpěvákovi Dewey Coxovi před očima celý život - jak jeho bratr hrál poctivě na klavír, zatímco Dewey patřil mezi rozjívené hochy, jak se protloukal s kytarou, udělal slávu s písní Walk Hard, přes všechna pokušení světa byznysu, kdy okusí všeličné známé i neznámé drogy, postelí mu projde rekordní zástup žen, aby na konci života prozřel... Samotný nápad zparodovat unylé životopisné snímky by byl fajn, jen to zpracování skutečně často postrádá onen nadhled, a to, co chce film kritizovat, sám nabízí. A jak již výše řečeno, ani těch vtípků není tolik (za nejlepší se asi dají pokládat setkání s Elvisem a zvláště s Beatles), a přece jenom, u režisérské verze, která trvá dvě hodiny, ale i u té zkrácené, co je o dvacet minut kratší, se skutečně spíše vkrádá nuda. Film je na disku v anamorfním formátu 2,40:1, se zvuky v DD 5.1 a mnoha titulkovými sadami včetně české a anglické. Bonusy nabízejí komentář herců a tvůrců, trailery na 3 jiné filmy, 6 písní v kompletním provedení (16:25), dvě vystřižené a jednu prodlouženou scénu (7:27), stručný sestřih filmu (6:09), dokument o vzniku hudby pro film (16:38) a fiktivní dokument Skutečný Dewey Cox (14:06, tedy co různé osobnosti o něm pověděly). Všechny bonusy mají jen GB a NL titulky.    Publikováno: 18.09.2008 (07.05.2023)

Kdyby byl Dewey Cox skutečným muzikantem, jeho hudbu bych poslouchal nejspíše hodně často. S texty, hudbou a celkově s písněmi si tvůrci dali záležet paradoxně nejvíc. Je to trochu škoda, protože některé fórky nedosáhnou ani na metu průměrnosti a pár scén vyzní do ztracena (připomínky si nechte pro sebe, viděl jsem director's cut), ještěže krom hudby je tu překvapivě obstojný John C. Reilly, kterého bych si v podobné roli předtím představit nedokázal a chytrý humor, díky kterému se u mě Apatow (po 40 let panic) posunul zase trošku výše. Pár vkusných cameo roliček potěšilo, masochistická erotická scéna pobavila a Jenna Fischer okouzlila. Na film s tak nízkým hodnocením jsem se neskutečně bavil a nemůžu hodnotit jinak. (30.03.2009)