Neuvěřitelný život rockera Coxe

"ZEMŘEL TEN NEPRAVEJ!" Parodie na životopisná dramata (v tomto případě především na WALK THE LINE), která má pomalejší rozjezd, ale v druhé půli kraluje. John C. Reilly je bezchybný. Jeho kukuč má v komediálním odvětví bezedný potenciál a tvůrci filmu o fiktivním rockerovi, který prožívá své eskapády mezi reálnými hvězdami hudební historie - Beatles ztvárnění pány Ruddem (John Lennon), Blackem (Paul McCartney), Longem (George Harrison) a Schwartzmanem (Ringo Starr) mají libové parametry - to věděli, takže Reilly hraje Coxe od teenagera až po starce (v souvislosti s žánrem nemohla být volba lepší). V rámci zábavného potírání fiktivních stínů příběhu přispějí váhou své osobnosti třeba Eddie Vedder (Pearl Jam), Lyle Lovett nebo Jewel. "TEĎ BOJUJI O OPATROVNICTVÍ. CHTĚJÍ MI HO VNUTIT, COŽ PODLE MNE NENÍ SPRÁVNÉ." 80% (27.09.2010)

Vtipně shrnutá hudební historie. Hudba, drogy, ženský, rehabilitace, stáří. Paroduje spoustu hudebních legend, ale celkem vkusně. Najde se pár odporných gagů, ale je jich málo. Nápady jako ztráta čichu, boogie cover období, Patrick Duffy, McCartney X Lennon, remix hitu Walk Hard nebo scéna s napodobením Boba Dylana jsou výborný fóry, u kterých se smějete nahlas. Líp si to asi užijí lidi, kteří mají o šedesátých až osmdesátých letech a muzikantech z té doby větší povědomí, protože narážek je tu nespočet. Navíc překvapivě kvalitní dobový soundtrack (i když většinou předělávky) mě jen ujistil na čtyřech (Let's Duet s vloženýma prasárničkama je parádní). Kam se hrabou se svojí hudbou Dreamgirls, csss. -"I'm just so glad you learned to play the guitar so good... even without having a sense of smell!" -"It's okay mama, I learned how to play by ear." (30.08.2009)

Úžasná parodie utahující si snad ze všech hudebních klišé. Problém v dětství, jeden song, který se stal slavný přes noc, okamžité získání fanoušků, přístup k drogám, život na cestách doprovázen drogami, mejdany, pokus o megalomanský masterpiece, tvůrčí krize, rozpad kapely a na stará kolena pochopení toho, o čem ten život je. Navíc Jack White v roli Elvise! Od teď budu projevovat svůj vztek vytrháváním umyvadel ze zdi! (01.03.2012)

V poslednej dobe (5-6 rokov dozadu) sú stále populárnejšie biografické snímky o slávnych hudobníkoch. Ani by ma nenapadlo, že niekto dokáže natočiť paródiu aj na túto tému ale stalo sa. Bohužiaľ dalo by sa povedať, že sa jedná o jednu z tých slabších paródií. Film najviac paroduje film Walk the line, ktorý sa mi sám o sebe nepáčil a preto bolo náročné vydržať pri pozeraní tejto paródie. Je pravda, že snažiť sa parodovať hudobné filmy nie tak ľahké ako napr. horory alebo akčné filmy, ale aj tak sa film určite mohol podariť viac. John C. Reilly je vo svojej úlohe dobrý, ale to nestačí. Najväčší problém je však v neskúsenosti režiséra, ktorý vôbec nemá cit na načasovanie nejakého vydareného gagu a zachrániť to nedokáže ani fakt, že scenár robil čoraz populárnejší Judd Apatow. (03.01.2015)

Scenárista Judd Apatow patří k novým ikonám - jeho filmy 40 let panic a Zbouchnutá patří skutečně k tomu lepšímu ve filmovém žánru.   Tuto parodii na životopisné snímky hudebních hvězd sepsal společně s Jakem Kasdanem, a popravdě řečeno, pár fórků je dobrých, ale celkově z filmu čiší stejná, nebo hodně podobná nuda, jako ze všech těch "oficiálních" životopisných snímků. Těsně před koncertem se promítne zpěvákovi Dewey Coxovi před očima celý život - jak jeho bratr hrál poctivě na klavír, zatímco Dewey patřil mezi rozjívené hochy, jak se protloukal s kytarou, udělal slávu s písní Walk Hard, přes všechna pokušení světa byznysu, kdy okusí všeličné známé i neznámé drogy, postelí mu projde rekordní zástup žen, aby na konci života prozřel... Samotný nápad zparodovat unylé životopisné snímky by byl fajn, jen to zpracování skutečně často postrádá onen nadhled, a to, co chce film kritizovat, sám nabízí. A jak již výše řečeno, ani těch vtípků není tolik (za nejlepší se asi dají pokládat setkání s Elvisem a zvláště s Beatles), a přece jenom, u režisérské verze, která trvá dvě hodiny, ale i u té zkrácené, co je o dvacet minut kratší, se skutečně spíše vkrádá nuda. Film je na disku v anamorfním formátu 2,40:1, se zvuky v DD 5.1 a mnoha titulkovými sadami včetně české a anglické. Bonusy nabízejí komentář herců a tvůrců, trailery na 3 jiné filmy, 6 písní v kompletním provedení (16:25), dvě vystřižené a jednu prodlouženou scénu (7:27), stručný sestřih filmu (6:09), dokument o vzniku hudby pro film (16:38) a fiktivní dokument Skutečný Dewey Cox (14:06, tedy co různé osobnosti o něm pověděly). Všechny bonusy mají jen GB a NL titulky.    Publikováno: 18.09.2008 (07.05.2023)