Tahle země není pro starý

Je to sice laciné, ale... předloha je lepší. O dost. Návrat na tvůrčí vrchol pro bratrské režijní duo? Nikoli. Spíše setrvání nejen hluboko ve stínu McCarthyho předlohy, ale hlavně, a to je horší, i ve svém vlastním. Což je trochu paradoxní vzhledem k tomu, že jde zpočátku takřka o doslovně otrockou adaptaci bez jediného vlastního nápadu či invence. Coenovci po tvůrčí stránce stagnují. Celý film je totiž strašně "čitelný". Pokud jejich tvorbu znáte, tak budete přesně vědět kdy vás čeká jaký záběr, kdy se kamera nehne, kdy bude následovat "překvapivý" střih. Je to škoda o to více, že takovou příležitost jakou jim Cormac McCarthy se svým existencionálně-morálním novodobým westernem, nabídl znovu jen tak mít nebudou. Nelze jim upřít perfektní navození atmosféry skrze táhlé záběry a dokonale využité ticho. Rovněž obsazení se jim povedlo vybrat náramně. Chyba, která je táhne ke dnu průměrnosti, však je naprosté upozadění postavy šerifa Bella. Ve filmu působí jeho stařecké bloumání odnikud nikam velmi nadbytečně. Přitom v předloze je jeho dějová linka plná morálních dilemat nad stavem společnosti plnou paradoxů vůbec to nejlepší co kniha nabízí. No a pak je tu fakt, že náhle utlý konec sem nesedne ani trochu - je sice stejný jako v knize, ale bez toho co je před ním. Prostě postava Tommy Lee Jonese je tu na nic. Znamená výše zmíněné, že by šlo o špatný film? Ani náhodou, ale opravdu dobrý také není. (20.01.2008)

Geniální Coenovský thriller coby variace klasického westernu, drsných thrillerů 70. let a dramat s etickým rozměrem, příliš sofistikované a po formální stránce dokonalé dílo. Už ten příznačný začátek - postsynchron s monologem šerifa vzpomínajícího na staré dobré časy se statickými celky příznakové jižanské krajiny, které svou délkou nutí k zpozornění a akcentují vyřčené... Coenové rozehrávají svou typickou fabulační hru, tentokráte ale jakoby navážno, s hlubokým dopadem převážně podprahového sdělení - ty obrazy tichého, obyčejného zabíjení jakoby měly vyvolávat aluze na Takové normální zabijáky, Javier Bardem však dává svému přirozenému zabíjení ještě nový rozměr - rozměr zásadovosti, zvrhlého etického kontextu a jakési obskurní čestnosti (je to jeden z nejlépe zahraných psychopatů, které jsem kdy viděl...), nese v sobě navíc ještě rozměr osudovosti; Josh Brolin zase v roli vietnamského veterána a zapomenutého svářeče dává vzpomenout na hrdiny westernů, vizuálně však jakoby tento cowboy vypadl z thrillerů 70. let, jejichž drsná atmosféra se prolíná celým filmem. Opačným nosným prvkem je stárnoucí šerif Tommyho Lee Jonese, který není sto vyrovnat se s uspěchanou a stále se zdrsňující dobou a nostalgicky se uchyluje k mýtu o starých dobrých časech (který je ovšem pouze chimérou, jak zazní přímo ve filmu). Typická generační propast, o čemž by mohli své povědět všichni stárnoucí učitelé a obecně staří lidé, kteří již světu a době svých vnuků nerozumějí... V tomhle zmítání je trocha existenciálna, trocha predestinace a zacházení s náhodou, Coenové hodně zvláštně pracují s příběhovou linií, záměrně narušují kontinuální strukturu vyprávění a nechávají diváka jednak na pochybách, proč co která postava udělala (motivační provázání je mnohdy hodně nezřetelné) a někdy záměrně uhnou linii příběhu zcela nečekaným směrem (bouračka, události v motelu v El Pasu...), je to taková hra s divákem (pro bratry Coeny hodně typická). Jejich film je plný toho nejbrutálnějšího násilí, ale vyznění je vlastně zcela opačné - latentně přítomný vypravěč ústy dosluhujících mužů zákona odsuzuje zvrhlou dobu (i když je otázkou, zda dříve nebyla ještě zvrhlejší...). V dnešním filmovém světě je až neskutečné, že se tvůrci ve svém vyprávění obejdou takřka úplně bez filmové hudby... To nejlépe svědčí o síle a přesvědčivosti snímku... Snímku o současné Americe, která se neliší příliš od té pionýrské...Poklona tomu mýtickému světu a jeho mužské podstatě...která je ovšem až příliš často vykoupena krví... (30.03.2008)

TAHLE ZEMĚ NENÍ PRO STARÝ je existenciální meta-žánrová podívaná vypovídající něco o predestinaci a náhodě a zároveň neakademická podívaná, která nejvíce uspokojí ty, kteří si rádi u filmu kreslí schémata a dělají poznámky._____ NCfOM (TZNpS) protíná dlouhé sekvence bez dialogů střelbou a tu zase oddalují dlouhé dialogy, hudby si všimnete leda tak až při závěrečných titulcích a dominantní jsou zde zvukové efekty. V tomhle mistrovském díle nejde vůbec o vyprávění a potěchu z něj, protože se zde pracuje s "vyprázdněnou narací" společně s tou "parametrickou" (která stejně slouži další podvratnosti), ale o rytmizování scén pomocí zvuku a promyšlených kompozic záběrů (Roger Deakins je na Oscara)._____ Tahle záměrně rozklížená westernovka je až úzkostně nedivácká: k westernu se přistupuje tak, že se nečeká mezi jednotlivými přestřelkami a akce je rázná a vyrazí dech, zápletka inspirovaná zjevně Hodným, zlým a ošklivým nenechá hlavní postavy se setkat (leda náhodou) a... "vyprávění" se soustřeďuje vždy na ty postavy, které diváka zajímají nejméně. (Nedělal jsem si natolik detailní poznámky, ale v nejnapínavějšich chvílích film přefokalizovává na postavu Tommyho Lee Jonese anebo Woodyho Harrelsona.)_____ Postavy mají ryze metonymický význam, Bardem s omezeně uživanými mimickými svaly a výrazem v obličeji může být jak Osud, tak i Smrt. Podstatné je, že tentokráte není vyprávění komplikováno a postavy nejsou troubové či přechytralí grázlové, ale dvě až enigmatické, vychytralé figury. Což je u Coenů novum. Tommy Lee Jones pak pro mě představuje typicky coenovský deziluzivní charakter, který může pouze na staré časy melancholiky vzpomínat. A ze zacházení s McGuffinem (2 miliony dolarů) by měl Hitchcock radost. _____ Famózní, geniální, dechberoucí, dokonalé. Zapomněl jsem snad na něco? Jo. Fargovec, nebo Dudeovec? Countreyovec. :-) (05.02.2008)

Pokud bych měl vybrat film, na který jsem se nejvíce těšil a tím pádem jsem od něho nevíce očekával, tak jasně volím tento. Chyba tedy byla u mě, protože velká očekávání často přinášejí velká zklamání a tím nemyslím film jako celek. Závěr, který způsobí zástavu srdce. Tak touto hláškou mě distributoři nalákali a výsledkem je mé zklamání ze zpracování závěru. Ano, jen z konce, protože film je precizní filmařina, při které si užijete každičký detail. A Javier je prostě ďáběl. (27.12.2009)

Přeci jen jsem čekal, že do toho dají Coenovi více ze sebe. Vyloženě na pár detailů je to doslovná adaptace skvělé McCarthyho novely. Film tak kromě hereckého koncertu Javiera Bardema (jestliže i taková McDormandová dostala za Coenovic film Oscara, tohoto španělského božana by také neměl minout) a úchvatné Coenovic stylizace příliš mnoho nového nenabídne. Ono vůbec nejde vymyslet příliš mnoho originálnějšího, než je Anton Chigurh se svou jateční pistolí a s borkovnicí s tlumičem. Postava Tom Bella je radikálně zhuštěna. Vlastně by ve filmu ani nemusela být, protože vyjma začátku a konce nemá moc prostoru. Všechno tam působí příliš zkratkovitě. V knize mi to ani moc nevadilo, zato ve filmu je to vidět až až. Kdo knížku nečetl - což bude asi většina - toho čeká thriller, ze kterého se jistě stane stejná klasika jako třeba z Farga nebo z Lebowského. Už jen za Chigurhovu operaci vlastní nohy, po dlouhé době nekorektní dávky krvavého násilí a hlášky Woodyho Harelsona. (30.11.2007)