Královna Alžběta: Zlatý věk

Jsem alergický na manýristické hloupé kýče, které jsou otravně tezovité a didaktické a které se, spadají-li do kolonky historické podívané, mohou pyšnit akorát povedenou výpravou, kostýmy a charizmatickými hereckými představiteli táhnoucími celou tuhle teatrální křeč. Na rozdíl od Kletby zlatého květu mě pokračování Královny Alžběty neiritovalo, protože s tímhle režisérem a s tím scénářem snad ani nic lepšiho udělat nedalo, ale že bude velkofilm trpět na střih, naprosto nepochopitelné záběrování a že se bude jednat o skoro nefilmovou podívanou založenou nikoliv na obrazech a jejich výpovědi, ale na blábolení a neschopnosti vystavět minimálně jednu dramatickou scénu bez efektu vyvolání smíchu u diváka všimajícícho si stylistických postupů, jsem si nemyslel a Shekhara Kapura si řadím stejně jako Rona Howarda po Šifře mistra Leonarda do kolonky "nešahat, fyzicky bolí". (21.12.2007)

Taková zábavnější (popcornovější ;) Marie Antoinetta... Kapur si pohrává s myšlenkou předvést dost možná nejvýraznější panovnici své doby jako rozvernou "dívčinu", jež místy ztrácí přehled na vlastním dvoře a šílí z představy španělské nadvlády, aby se po životním nakopnutí od své "skoro družky" odhodlala postavit ohromné přesile. Nuda to není, ale čekal jsem víc. Místo soudržné a opulentní jízdy se z plátna hrnou pouze hezké obrázky (doprovázené parádní hudbou), které naneštěstí postrádají jakýkoliv smysl a řád. Témata se míchají jako v začarovaném shakeru a nikdo, ani Kapur, přesně neví, co z něj za chvíli vypadne. Královna Alžběta je tak směskou nejrůznějších dějepisných výseků, jimž chybí kvalitní lůno, ze kterého by se zrodily plnohodnotné postavy (nebýt excelentní Cate Blanchett, nezajímala by mě ani samotná Alžběta) a jednolitá příběhová linie. Pokud finanční propadák zapříčiní konec Kapurovi kariéry, škoda to rozhodně nebude. Jako prostřední část trojdílné skládačky - slušné, jako samostatný film - dostačující. (16.10.2007)

Mám jednoducho slabosť pre historické kostýmovky, a keď je scenár ešte k tomu zameraný na život významnej anglickej kráľovnej, dúfala som, že sa nedostaví sklamanie. A nedostavilo sa. Alžbeta má svoje muchy, no ako celok ma snímka presvedčila, vzájomne vedené dialógy s hrdým pirátom Owenom viedli ku komornému vyobrazeniu života za chladnými vežami hradu, kde je kráľovná iba sama so sebou. Dejová linka s Mariou Stuartovnou, španielske intrigy, dokonale nasnímaná scéna atentátu či konečné Alžbetino pochopenie svojho omylu na mňa vplývalo tak intenzívne, že som bola do príbehu úplne ponorená. Navyše si myslím, že Kapur perfektne zvládol prelínanie a strihy jednotlivých scén zameraných na hĺbku a mali vystihnúť citové rozpoloženia hlavných postáv, preto nesúhlasím s podobnými tvrdeniami, že príbeh a komorné intervaly sú iba umelo našróbované a skratkovité. Som veľmi spokojná a aj keď možno nejde o veľkolepý výpravný historický epos, príbeh ma odrovnal, čo je, pravdepodobne, spôsobené aj tým, že som v tom čase fičala na milostných aférach najvplyvnejších ľudí sveta z mesačníku Živá historie :-) - čo jednoznačne len umocnilo moje čisto subjektívne dojmy z Alžbety. (20.07.2010)

Rozporuplnost. Na historické drama extrémně krátké záběry. Na akční velkofilm moc řečí. Na historické drama nadbytek záběrů opájejících se vlastní krásou. Na akční velkofilm mizerné triky. Věrnost historickým faktům byla přinejmenším z poloviny vytlačena senzacechtivostí (50% filmu je pokoušením diváka – „co když Panenská královna vlastně pannou nebyla?“). Cate i Clive hrají výborně, akorát oba ve špatném filmu. Ty správné, Johanka z Arku a Piráti z Karibiku, vznikly dříve. Dobré předně jako kýčovitá ilustrace doby. 65% Zajímavé komentáře: tron, Marius, Shushika, Psema, castor, murakamigirl (12.08.2010)

Jakkoli má Clive Owen drtivé charizma a při jeho upřeném pohledu se nejedné divačce podlamují kolena, jeho postava Sira Raleigha je opravdu velkou popkornovou úlitbou a jeho z prstu vycucané milostné avantýry (potažmo jak s Bess, tak i s Alžbětou) dělají z celého filmu telenovelu. Chtělo to více středověké temnoty, špíny, sy(u)rovosti a zákulisních intrik (které tak činily zajímavým předchozí díl) a méně nevěrohodného cukrkandlu. Cate Blanchett zpočátku znamenitá, ale postupem času, s čím dál více houstnoucí atmosférou, kdy se nad Anglií stahují mračna, se její Elizabeth stává afektovanou, teatrální a pro mě málo uvěřitelnou. Výsledek takový nijaký průměr - ani plnohodnotný historický biják, ani vzrušující sonda do Alžbětiny duše a jejích niterných pocitů. (02.02.2008)