Lovec draků

Mám rád tenhle typ filmů, kdy se za nějakým silným osobním příběhem promítají hybné dějinné události a když jde navíc o dějiny nějak exotické. Marc Forster se rozhodl adaptovat stejnojmennou knihu Khaleda Hosseiniho a vznikla tak freska čítající afghánskou harmonii poklidných 70. let prosperity této pro Evropana skutečně hodně exotické země, sovětskou okupaci v 80. letech, teokratickou krutovládu Talibanu v letech devadesátých, jež byla logickou reakcí na ztrátu národní suverenity a svobody národa, který nebyl nikdy podmaněn a který si nikdy v historii nikdo skutečně nepodrobil. Pro alespoň částečné (jak jen je to pouhou percepcí audiovizuálního díla nemožné) porozumění aktuálně tak hodně medializovaná země skutečně dobře exponovaný snímek. Přes zjevné posunutí rastru od autentičnosti předlohy směrem k ,,amerikanizaci" zobrazovaného, která samozřejmě nejvýše čiší v uměle autentických pasážích afghánské reality, jež je i přesto ovšem velmi sugestivní, je výsledný dojem na americký velkofilm skutečně neobvykle dobrý. Marc Foster koncepčně eufemizuje naturalistické scény a dává svému filmu spíše romantický rozměr, který podtrhuje řada lyrických scén včetně té titulní, čímž navazuje na silnou americkou tradici podobně koncipovaných dramat. Přesto je Lovec draků svou podstatou projekt nekomerční a zasluhuje uznání... Podobné filmy: Ukamenování Sorayi M. (01.12.2009)

Abych pravdu řekla, příběh filmu, přestože mohl být hodně silný, mě za srdce nijak nechytil. Přímo tuhle knížku jsem sice nečetla, ale k maturitě jsme letos dost podrobně rozebírali Hosseiniho poslední 'Thousand Splendid Suns' (v češtině zatím ještě nevyšla) a ta mě zaujala mnohem víc. Nevím, jeslti je to knihou, nebo filmem, ale 'Kite Runner' mi přišel hodně povrchní a dost předvídatelný. Jinak ale minimálně za kameru si zaslouží výborné hodnocení. (23.06.2010)

Režisér Marc Forster natáčel Lovce draků s ohledem na bezpečnostní situaci v zemi v čínské provincii Kashgar, nicméně s rodilými afghánskými herci. Podle producenta Williama Horberga ale neznámé tváře a exotické prostředí nejsou žádnou překážkou pro to, aby Lovce draků přijalo široké publikum. "Ten příběh je velmi univerzální a mohl se odehrát prakticky kdekoliv. Všichni máme z minulosti nějaké kostlivce ve skříni a tohle je nádherný a strhující příklad toho, že nikdy není pozdě na to je odstranit," říká Horberg, k jehož dobru budiž přičteno, že práva na zfilmování Hosseiniho knížky koupil ještě před tím, než se stala jedním z nejčtenějších literárních děl současnosti. Ocenění: Oscar '07 - nominace: hudba Zlaté glóby - nominace: cizojazyčný film, hudba BAFTA - nominace: neanglicky mluvený film, hudba, adaptovaný scénář Broadcast Film Critics Association Awards - mladý herec (A. K. Mahmoodzada) Satellite Awards - hudba. ..... Scénář: David Benioff podle románu Khaleda Hosseiniho. Kamera : Roberto Schaefer. Hudba : Alberto Iglesias - Ocenění 2008 - Academy Awards, USA - nominace (nejlepší score) 2008 - BAFTA Awards - nominace (nejlepší hudba) 2008 - Golden Globes, USA - nominace (nejlepší score) 2007 - Satellite Awards - vítěz (nejlepší score) Mimo jiné zazní : Sami Yusuf - Supplication http://www.youtube.com/watch?v=NzNY9BoWmh0 (01.05.2011)

Podle všeho nejslabší film Marca Forstera, který se kdysi rozjel ve velkém stylu. Jeho Ples příšer má u mě stále velmi slušnou pozici, jenže tenhle povel k hromadnému vytahování kapesníků nevyšel. Asi jsem necita, ale „idylické“ přátelství dvou afghánských chlapců Amira a Hassana, kteří platí za nejlepší drakobijský tým široko daleko, mě do kolen zdaleka nedostalo. I když mezi nimi panují výrazné sociální rozdíly, nikdy si je nepřipouštěly. Prostě tu byli jeden pro druhého, Amir psal příběhy, Hassan je poslouchal a tu a tam se za kámoše postavil v pouličních bitkách. Jenže jejich dospívání naruší vpád sovětských vojsk, a definitivně rozdělí brutální znásilnění jednoho z nich.. po dlouhých letech má Amir možnost troufalým činem odčinit tehdejší zbabělost, díky níž nedokázal kamarádovi pomoci. Nyní dostane šanci, a tak trochu až pět minut po dvanácté zkouší spravit něco, co spravit nelze. Poctivý chameleón Forster zklamal. Sic je první polovina snímku (hlavně díky dechberoucím výkonům dětských představitelů – zejména malý Hassan) ještě relativně zajímavá, ta druhá je jen etnickým kýčem a lacinou snahou o vykoupení. Polopatická, utahaná, nesmírně pomalá.. Svůj lví podíl na tom rozhodně má i dospělý Amir, kterému jsem nevěřil jediné gesto.. přitom jeho představitel Khalid Abdalla exceloval v Greengrassových dramatech Let číslo 93 a Zelená zóna.. tady jednoznačné zklamání!! (10.07.2010)

Hlavním problémem filmu je scénář, který tak nějak nenechá Forstera více se rozezpívat. Oproti knize je všechno samozřejmě zhuštěnější, stručnější, ale především bohužel povrchnější a více amerikanizované. Dramatickým vyvrcholením filmu chybí naléhavost a drásavost knižních předobrazů, vztahy postav se splošťují a jaksi se vytrácí ta intimita vypravěče a čtenáře, kterou byl schopný Hosseini opatřit svůj román. Těžko říct, do jaké míry bylo možné s tím něco dělat. Nicméně i Forsterova režie je překvapivě chladná a profesorská, prostá procítěného zaujetí "Hledání Země nezemě". Ale abych nekřivdil. I naředěný Hosseiniho příběh stále dojímá a magnetizuje vnitřní silou. Herecké výkony zejména dospělého Amíra a jeho bábá velmi potěší. Soundtrack Španěla Iglesiase má stejnou sílu a citlivost jako jeho práce pro Pedro Almodovara. "Lovec draků" se mi kupodivu nejvíce líbil v prostřední, americké části, která hlavně vztah Amíra s otcem vystihla velmi věrně. Navzdory lehkému zklamání přesto hodnotím Forsterův film veskrze pozitivně. (06.04.2008)