Až na krev

Dobrá kamera (a technická stránka filmu obecně), výborné herecké výkony a postavy, které jsou všechno, jen ne černobílé, ale to je asi tak všechno, co bylo na tomhle filmu zajímavé. Dvě a půl hodiny je stopáž, kterou snesou jen ty nejlepší scénáře a režiséři. P.T. Andersonovi už v Magnolii podařilo ukočírovat dokonce hodiny tři, tady ale bohužel z mého pohledu selhal. Místo hudby depresivní kvílení a místo děje rádoby umělecké zdlouhavé záběry plné zamyšlení... Prostě jsem se nudila, chápu, že někdo je z toho v sedmém nebi, ale já to opravdu nejsem. (13.05.2010)

Občas je těžké rozlišit, kdy Day-Lewisovi jenom zašustil knír a kdy skutečně něco řekl, během dlouhých scén se toho v zásadě příliš neděje, poslech úmyslně nelibozvučného soundtracku doprovázel můj skřípot zubů a absurdní finále bylo jako zákeřná rána těžkým tupým předmětem přes zátylek. Až na krev není filmem hezkým, příjemným, snadno stravitelným, Až na krev je filmem skvělým. Rozvětvenější doporučení vám momentálně nejsem s to nabídnout. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Aiax, Jordan, uzzi, Axident (02.04.2008)

// Panečku, tak jsem si tenhle špinavej krví nasáklej naftařskej opus konečně vpustil do žil, a teda... čekal jsem víc? Za ty roky jsem si k tomu filmu vybudoval možná až přehnaně velký respekt, místy jsem se snad i trochu bál se na něj podívat, takže si za to zklamání můžu vlastně nejvíc já sám, nicméně fakt je to JEN film, výborně natočený a geniálně zahraný film, kterému ale chybí jak výraznější gradace, tak silnější emoce. Za ty dvě a půl hodiny to se mnou nehnulo ani jednou, ujížděl jsem na kameře, Danieli Day-Lewisovi (do něhož se v posledních letech úspěšně transformuje Justin Theroux) i té všudypřítomné chamtivosti, nakonec ale odcházím s pocitem, že to téma šlo přece jen vytěžit (!) ještě o řád líp. 8/10 (04.06.2021)

Život ohlodaný na samou existenciální dřeň...symbolika extrémně prožívaného individualismu západní civilizace v mistrné metafoře kapitalismu, Max Weberem popisované křesťanské etiky protestanství a asexuálně vnímaného fenoménu fungování západní ekonomiky. Jeden z nejsilnějších filmů poslední doby... (02.05.2010)

Písečný prach, smrad ropy a vazelíny na ropných čerpadlech. Jako kdybych měl hlavu zanořenou do země přímo vedle vrtu. Některé filmy mají tu schopnost diváka popadnout a hodit přímo na plac. Jen skutečnost, že se mezi všemi těmi existencemi neobjeví jediný nevyšinutý charakter, mi brání dát maximum. "I am a false prophet, god is a superstition." (01.04.2008)