Až na krev

Boh nie je povera. Daniel Day-Lewis je Boh. Fascinujúce dvaapolhodinové herecké sólo v najnehollywoodskejšom americkom filme za posledných... všetkých čias? :-) Nemilosrdná dekonštrukcia mýtu o americkom sne a absolútny kontrast ku coenovskému vzdychaniu za starými časmi. Staré časy podľa Andersona stáli úplne za hovno, pretože sa topili v krvi a mastnom čiernom blate a boli plné citovo vyprahnutých odľudov, podvodníkov a fanatických (samozrejme falošných) prorokov. Epos roka. Ženám vstup zakázaný. (05.05.2008)

K Až na krev mám podobně ambivalentní vztah jako k Mistrovi. Snaha do dokonalost je tak velká, že mě něco podvědomě nutí filmu nepodléhat. Mistrovi ale nakonec asi propadám spíš, protože vynikající Day-Lewisův koncert na mě působil zásadně intenzivně jen napoprvé, později už méně. Což je nepochybně chyba u režiséra, který se tak rád odvolává třeba k neokoukatelnému Kubrickovi. (12.12.2009)

Občas je těžké rozlišit, kdy Day-Lewisovi jenom zašustil knír a kdy skutečně něco řekl, během dlouhých scén se toho v zásadě příliš neděje, poslech úmyslně nelibozvučného soundtracku doprovázel můj skřípot zubů a absurdní finále bylo jako zákeřná rána těžkým tupým předmětem přes zátylek. Až na krev není filmem hezkým, příjemným, snadno stravitelným, Až na krev je filmem skvělým. Rozvětvenější doporučení vám momentálně nejsem s to nabídnout. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Aiax, Jordan, uzzi, Axident (02.04.2008)

"Ono to snad neskončí," zoufal si můj těžce zkoušený spoludivák, prohrávající ve 126. minutě s Až na krev vysoko na body, zatímco já jsem v totéž urputně doufala. Nepotřebuju Až na krev k tomu, abych věděla, že nafta není voda, pánbíčkářství není víra a získáním celého světa nebo ropovodu člověk nevyváží ztrátu svého člověčenství, ale to vůbec neznamená, že takové filmy nepotřebuju víc než zoufale. Nezmínila jsem se o výkonu svého úhlavního oblíbence, takže mám pokládat řečnickou otázku, zda byl Daniel Day-Lewis skvělý a i nadále ho pokládám za nejtalentovanějšího žijícího herce? Je papež katolík? Moje kacířství jde tak daleko, že si papežovým náboženským přesvědčením nejsem natolik jistá jako předchozím tvrzením, a moje drzost je pro změnu natolik monumentální, že mám chvíle, kdy jistého Brita s nejuhrančivějšíma očima na světě za papežova nadřízeného. A jestli se nějaký chorý mozek pod vlivem prudce nakažlivého a nebezpečně se šířícího viru odcladacus premierus pokusí oddálit premiéru Nine třeba jen o 1, 26 vteřiny, nechť zví, že v takovém případě nepůjdu až na krev, ale až na kostní dřeň. (09.10.2008)

Scénář: Paul Thomas Anderson .. I am a false prophet! God is a superstition! I am a false prophet! God is a superstition! I am a false prophet! God is a superstition! _ Potemnělý příběh muže, který vyznává dvě hodnoty - rodinu a peníze. Sloučit to s náboženstvím, byl by dokonalý Američan... Daniel Day-Lewis už ani nehraje (v určitém úhlu pohledu), on prostě po dobu filmu fyzicky JE Daniel Plainview a zavede vás do niter svého života, který je v jádru (ne)obyčejnou freskou o vzestupu (a pádu) magnáta, který v opojení mamonem nezná překážku. Vedle Daniela je herecky výrazný už jen úlisný Paul Dano, ale zato pořádně. Z jeho výkonu jsem byl taktéž nadšen. Výprava, práce s kamerou, struktura doby a charakteru, vše propracované a funkční, doplněné o excelentní, deprimující hudbu. Samotný P.T. Anderson pak opět zabodoval na obou frontách - scénářem i režii. Škoda, že ač řadí vyšší stupně naléhavosti průběžně, na plyn netlačí dostatečně a snímek se tak, přes všechny myšlenkové provokace, stává vleklým, hůře stravitelným (po druhém zhlédnutí tahle připomínka postrádá význam - film utekl jako voda ovšem myšlenkově byl ještě intenzivnější). __ Taktéž monstrózní (moje milovaná) Magnolia byla přeci jen zahuštěnější, důslednější, rafinovanější i zábavnější. Zkrátka geniální film i pro srdce, nikoliv jen mozek. _ I'm finished. 90%. (24.02.2008)