Andělé a démoni

Obráceně nežli v knize: výbornou expozici nahradili filmaři nezáživnou túrou po římských památkách ve společnosti syslího pěšce Toma Hankse, za vlasy přitažené finále Brownovy předlohy zase celkem solidním a vizuálně zajímavým vyvrcholením. Za pozitivní lze bezesporu označit účinkování Ewana McGregora, za negativní to, že z mysteriózní a napínavé honby za symboly zůstalo režijně i herecky tristní vakuum bez špetky invence a emocí. Langdon má prostě v knihách i ve filmu velký problém, že pořád neví, jestli je víc akční hrdina, nebo akademický kecal. V literatuře to lze s přimhouřením oka tolerovat, ale ve filmu to působí hodně břichatým a upoceným dojmem. Za pár závěrečných minut zaokrouhluji nahoru. Nicméně angažování Toma Hankse považuji za historický omyl. V příštím díle už chudák nepropadne ani okulem Pantheonu. Těch 50 ranních bazénů mu člověk nevěří. Leda s motorkem v zadnici. (04.10.2009)

Mnohem lepší než Šifra Mistra Leonarda. Zajímavější, akčnější, se skvělým scénářem a několika nezapomenutelnými scénami. Jako mínus bych viděl v příliš nataženém konci, kdy nám tvůrci servírují další zvrat, který je ale dle mého názoru trochu zbytečný a akorát ve výsledku snižuje celkový dojem z filmu. Tento film bych hodnotil 4 hvězdičkami, když ale vidím to podhodnocené hodnocení přikláním se k 5. 90% (19.05.2009)

KOMENTÁŘ MŮŽE BÝT CHÁPÁN JAKO SPOILER!!! Vyčítat Danielu Brownovi to, že neumí napsat knihu tak, aby nemusel kopírovat pointy z jeho předchozích knih, je stejně bezpředmětné, nefér a hloupé, jako vyčítat Stellanovi, že nám nezazpíval pár hitovek od ABBY. Andělé a démoni se mi líbili hodně, i když jsem už v necelé půlce filmu věděl, kdo je hlavní „bad guy“. To bych ale rozhodně nebral jako mínus, protože jak už jsem zmínil, je to chyba autora. Chtěl bych vyzdvihnout především zajímavé lokace, soundtrack geniálního Hanse Zimmera (ten chlap už dlouho nedostal Oscara, takže mu fandím při příštím předávání těchto plešounů) a mého oblíbence, Ewana McGregora, který byl jednoduše skvělý. Plný počet si zatím nechávám pro druhé zhlédnutí, ale už teď to ode mě má čisté 4 *. Přiznávám, že hodně velkou část má na tom právě geniální hudba od geniálního skladatele. Vzdávám ti hold, Hansi!!! Po druhém zhlédnutí na DVD: Tak to necháme na těch čtyřech. Ale kdybych měl hodnotit jen Zimmerovu hudbu, tak by to bylo nekompromisních pět! (19.06.2009)

Instantní rychlokurz symbologie aneb expertem snadno a rychle, kdy sám slovutný profesor Langdon je v lekcích o hodinu napřed a orientaci v prostoru, tak může zvládat téměř kdokoliv stačí jen sledovat šipky a drobečky, které cestou upustili Jeníček s Mařenkou. Slibně se rozvíjející začátek zaplněný nepřeberným množstvím makrozáběrů, kdečeho a podbarvený chytlavou hudbou Hanse Zimmera, však hodně rychle zabředává do řídké kaše ukuchtěné z těch nejlevnějších ingrediencí, které byly dostupné na trhu. Na začátku se sem tam objevuje snaha vyprávět ale v momentě, kdy se začne utíkat jde vše do kopru. Cesta z bodu A do bodu B zpět do bodu A přes bod C ve výsledku působí dost kostrbatě. Navíc jsou Andělé a démoni ochuzeni o výpravnější lokace z Šifry a Iena McKallena. Takhle se tváří jako hybrid mezi Sběrateli kostí a Purpurovými řekami. Předlohu jsem nikdy nečel ale kam se bude děj ubírat mi bylo jasné už v okamžiku, kdy se na plátně objevil hlavní padouch jehož odtajnění na konci mělo být vrcholem filmu. Scénáristické berličky a nelogičnosti tu tvoří převážnou většinu děje a zapříčiňují infotainmentový efekt, díky němuž se k Andělům rozhodně v budoucnu rád vrátím, i když je to takové ošklivé mňoukající koťátko. Dan Brown asi vážně nemá rád Vatikán a už vůbec ne umění jako takové. 5/10 PS: třetí hvězdička je za scénu s fontánou, v níž Langdon dokázal, že není tak blonďatým jak se mohlo zprvu zdát. (23.05.2009)

Překvapivě lepší a kompaktnější, než první díl. Howard konečně pochopil, že roztomilou Tautou a kostrbatými akčními scénami příběh lepší neudělá a začal se spolehat na jiné věci. Například mrštný scénář, který poměrně zábavným a dynamickým scénářem kupí na sebe jednu hádanku za druhou. Fantastický (opět) Hans Zimmer dodává celému dílu nekompromisní říz. Sice už asi po osmnácté složil to stejné, ale stále se to krásně poslouchá. Zní to až neuvěřitelně, ale i v těch několika miniaturních akčních pasážích se Howard neuvěřitelně pochlapil. Pořád je to sice přizdisráč, posera a nekonfliktní vlezdoprdelka Hollywoodu, ale tohle se alespoň dalo vydržet. (04.10.2009)