Ten Největší

Komedie z vězeňského prostředí tu nejsou příliš často a když už se nějaká objeví, většinou se jedná o koukatelné dílo. Jeden příklad za všechny - Trestná lavice. Komedie z vězeňského prostředí, okořeněná o akční sekvence (tentokráte po sportovní stránce). O akční sekvence je obohacen i Ten Největší, tady se však hraje podle úplně jiných pravidel a nutno říci - nefunguje to tak dobře. Ponechejme stranou srovnávání schopností utáhnout celý film u Adama Sandlera a Roba Schneidera. Schneider to především neutáhl režijně. Film nedrží jako celek, nýbrž jako několik po sobě jdoucích scének. Několikrát jsem se opravdu od srdce zasmál, absence něčeho navíc mi však bránila bavit se po celou dobu. Díky alespoň za nádhernou Jennifer Morrison. (10.08.2010)

Tak Rob Schneider se nám dal i na režii a překvapivě se nejedná o takový průšvih jako některé jeho filmy. Příběh je samozřejmě jednoduchý a jde jen o to, že hrdina, kterého zvtárnil sám režisér musí jít do vězení ale zařídí si šesti měsíční odklad, během kterého začne trénovat bojové umění u tajemného cizince. Po nástupu do vězení udělá v celém komplexu pořádek, což se ovšem nelíbí správci. Ze začátku se mnoho neděje ale nejhorší je to, že ani po nástupu do vězení se nejedná o bůh ví jakou řachandu jak by se mohlo ze začátku zdát. Jak už jsem psal není to nejhorší a Shneider se zde nepitvoří tak jako obvykle ale salvy smíchu film opravdu nevyvolá. Jedná se o jeden z lepších Shneiderových filmů, což však v reálu znamená horší průměr. (17.02.2009)

Vcelku příjemná podívaná, hlavně mě potěšila přítomnost Jeniffer Morrison. Ale jinak na to, že je to ,,komedie", tak bych čekal, že se budu smát. Což se mi zrovna mockrát nestalo. Nicméně úplně k zahození to taky není, pokud chcete na cvhíli vypnout tak se docela i vyplatí tuhle komedii zkouknout. Dě jcelku předvídatelný, ale u kterého filmu takovéhoto ražení není (mě osobně to už ani nevadí). Řekl bych průměr. (18.02.2009)

Překvapení, protože je to nejspíš poprvé co mě Rob Schneider pobavil, nehledě na to, že u vězeňské komedie jsem se naposledy zasmál, pokud mě paměť neklame, jako kluk u Bláznů ve vězení. Procento nechutností nepřesáhlo únosnou mez, historka utahující si z vězeňských klišé nebyla až tak mizerná jak jsem podvědomě čekal, David Carradine si parodii svých kung-fu mistrů očividně užíval a přednáška o znásilňování ve vězení neměla chybu, stejně jako zdvořilí ranaři, omlouvající se na potkání jeden druhému. Příjemně zábavná oddychovka, kterou si někdy, pokud se naskytne příležitost, možná i zopáknu. (12.09.2011)

Zdejší procenta by čistě teoreticky mohla odpovídat, kdyby se vyškrtlo intro s outrem. Tím by zbyla jen vězeňská část, a ta je sama o sobě vcelku solidní parodií na slavnější kamarády. Bohužel však, Jennifer Morrison působí tak stupidně, až z toho přestává být sexy (což je zrovna v jejím případě velký kumšt!), a Mistr David Carradine? Ano ano, to byl ten šedý oblak nikotinového dýmu. Pokud jste ho nezahlédli, nezoufejte. K uzoufání totiž bylo jej vidět, jak ze sebe dělá blbečka. Abych ale komentář zakončil pozitivně; jde o jeden ze dvou nejlepších režisérských počinů Roba Schneidera! ;-) (22.10.2011)