Královský omyl

„Pokleknout před králem, přiznat se. Je to tak mnoho, za svobodu?“ - „Sedíš-li v pasti, nemůžeš skoro nic. Jenom jedno jediné. Říct ne.“ Ano nebo ne, to je oč tu v téhle dobovce ze života význačného českého šlechtice Jindřicha z Lipé běží. Čest, morálka, pravda či lež to jsou všechno silné morální veličiny a Daněk je zase skvělý autor dialogů, aby to dokázal náležitě zpracovat. I když tohle není ona typická daňkovská konverzačka, v níž on byl mistr nad mistry. Na historický film výprava spíše minimalistická s mnoha temnými scénami.  Mírnou středověkou poetiku dodává hudba v podaní jednookého flétnisty.  Pokud jde o hereckou stránku nejvíc mě zaujali Miroslav Macháček v roli hlavního protagonisty spolu s Janou Hlaváčovou v roli Elišky Přemyslovny. Ten jejich dialog v závěru, to se nejen hezky poslouchalo, ale taky se na to hezky koukalo. (17.04.2022)

Klasická historická daňkovština. 1) Scénáře Oldřicha Daňka mají kromě dobře napsaných postav, dialogů a věrohodného backgroundu velmi často i charakter podobenství, zde je to o věrnosti pravdě a vlastnímu názoru. Téma pro zjitřelý osmašedesátý rok jako vyšité. 2) Spoiler. Půlroční věznění (1315 - 1316) však nebylo ve skutečnosti důsledkem boje za pravdu, jak to Daněk mile idealizuje, ale šlo o mocenský boj, který nakonec Jindřich z Lipé vyhrál a spolu se svou láskou Eliškou Rejčkou spravoval království až do své smrti roku 1329. 3) Kontrolní otázce týřovského purkrabího Hlídá někdo? kontruje memento filmu i doby - Vždycky někdo hlídá. (06.11.2011)

(2x) Královský omyl v autorežii scenáristy Oldřicha Daňka, mistra na příběhy z historie dávno i nedávno minulé, přináší ponuré středověké drama ze začátku 14.století. Výrazý hlas Josefa Větrovce, stejně jako zvukové efekty v podobě ozvěny nás v prvních minutách zavedou do temného prostředí uprostřed hradeb a naladí na stále více houstnoucí atmosférou. V popředí kvality stojí herecké výkony pánů Miroslava Macháčka (téměř démonický Jindřich z Lipé) a Martina Růžka (správce žaláře), zajímavý je v epizodní roli Valdeka na začátku Jaroslav Mareš. Temné scény jsou sice místy odlehčeny i zajímavou, mírnou poetikou v podobě hudby v podaní jednookého flétnisty, ale přesto jde o divácky náročnější snímek s pomalu plynujícím příběhem, který si žádá na pochopení trocha zaujetosti a vnímavého sledování. Některé scény zbytečně moc patetické. Podobné filmy: Markéta Lazarová, Údolí včel, Spanilá jízda, Ďáblová past. (13.05.2017)

"Království potřebuje lež?" Dost dobré historické dramátko. Klidně ovšem mohlo být o něco delší, aby více prostoru dostali i herci, kteří se bohužel jen mihli (Josef Větrovec, Josef Vinklář, Luděk Kopřiva). Trio Růžek (ten především), Macháček, Munzar odvedlo skvělou práci, moc se mi také líbilo, jak uvnitř hradu postupně houstla atmosféra. (08.10.2011)

Netuším, proč zrovna tenhle film mi tak dlouho unikal, pokud jsem ho v minulém století náhodou neviděl... Samozřejmě Vláčil to není, jenže Daněk byl zručný filmař, a tak i pod jeho rukama vznikl působivý příběh. Černobíle syrové, neokázalé s vynikajícím hereckým obsazením, jaké se už dnes těžko ve filmu sejde. Smutné je, že tahle dobová alegorie je aktuálnější, než by se zdálo. Vskutku nadčasový příběh o tom, jak někdo si hodlá uhájit čest za každou cenu, ale jiný potřebuje lež pro dobro země. Hm, země. A mnich, který nic neví, nic neviděl, ale servilně se propůjčí k čemukoliv a odkývá cokoliv. Možná, že pro současného uspěchaného diváka je příběh Jindřicha z Lipé nudný, ale já si film užil až do konce. Pochválit musím také kameru, zjm. záběry na Jindřicha prohánějícího koně či plíživé záběry mapující interiéry hradu. Rovněž hudba, často jen na flétnu, navozovala patřičnou atmosféru. U podobných snímků mě nezajímá puntíčkářsky historická věrohodnost, tenhle film měl historii jen jako zástěrku, aby mohl ukázat na politické machinace. Machinace, kterých jsme se dodnes nezbavili... (23.12.2018)