Tsunami: Následky

Prosté a působivé. Je vidět, že tvůrci neměli k dispozici megarozpočet k vytvoření odpovídajících megaefektních záběrů na ničivou vodní masu, přesto tu tragickou událost zachytili docela šikovně. Navíc jim šlo především o věrohodné zobrazení následů obrovské přírodní katastrofy prostřednictvím jednotlivých lidských osudů - a to se za pomoci velmi dobrých hereckých výkonů prakticky všech protagonistů podařilo ... 3,5* (08.01.2010)

Přežít je jen první krok k dalšímu životu. Silný, působivý příběh takřka dokumentární formou zachycuje různé lidské osudy. K věrohodnosti přispívají i herecky přesvědčivé výkony. Tvůrci zvolili několik "hrdinů", jejichž osudy sledují. Zajímavým "průvodcem" neštěstí se stává novinář. I když příběh černošských manželů, kteří hledají dcerku Martu, je patrně nejdojemnější a v klasicky fiktivním příběhu bych si přál happy end, věřil jsem, že filmaři se nezaprodají "šťastným koncem". Byl jsem rád za to, že nechali pouze nepatrnou novoroční naději. Z hlediska zachycení reality bylo účinnější zobrazení naděje, radosti, zklamání, vzájemného i vlastního obviňování a konečného pokusu o vyrovnání se se ztrátou než náhodně šťastného shledání na konci. (15.01.2010)

Velice povedený, působivý a silný film s velice dobrými hereckými výkony. Na televizní poměry se film maximálně povedl a herci zde předvádějí tak výborné výkony, že jim jejich postavy uvěříte. Film jistě neměl moc velký rozpočet, proto jsem neočekával nějaké skvělé trikové sekvence ničivých vln a samotná hlavní vlna se ve filmu vyskytne cca na 2 minuty. Avšak záběry zkázy jsou velice působivé a působí reálně. Nejvíce se mi ve filmu líbil "příběh" postavy, kterou ztvárnil Chiwetel Ejiofor. Jeho postava otce hledajícího ztracenou dceru dostala ve filmu nejvíce prostoru a bylo to jen dobře, jelikož je právě tato část tou nejpůsobivější. Film se mi opravdu velice líbil a rozhodně by neměl být přehlížen. Pokud se nenecháte odradit tříhodinovou délkou čeká vás velice strhující drama, které působí opravdověji než spousta vysokorozpočtových trháků. (25.06.2008)

Hodně silnejch okamžiků, rozhodně emocionálních až do morku kostí, ale už po chvilce sem koukala na hodinky a nebavilo mě to. Co mě zaujalo asi nejvíc bylo pálení neidentifikovanejch mrtvol, který začaly časem zapáchat a nikdo je nestíhal odklízet, čehož se ujali všudypřítomný mniši. Proti nim se postavili přeživší, který hledali svý příbuzný, ale neměli šanci je najít, pže těla byly už spálený. Nešlo mi ani tak o tuhle konkrétní věc, ale o to, že obě strany dělaly správnou věc, ale žádná nesouhlasila s tou druhou. (23.07.2008)

„Všetci to nazývajú prírodnou katastrofou. Neviem, čo je prírodné na sile, ktorá takto udrie na Zem.“ Pôsobivá rekonštrukcia skutočných udalostí. Dva roky po udalostiach z roku 2004 sa spojilo HBO s BBC a vytvorili cenenú televíznu mini-sériu o tom, ako obrovské tsunami, vyvolané zemetrasením v Indickom oceáne, spustošilo nielen oblasti Indického oceána, ale dôsledky boli viditeľné napr. aj v Arktíde (okrem obrovských hmotných škôd zomrelo takmer štvrť milióna ľudí, desaťtisíce boli nezvestných resp. sa nenašli ich telá). Tvorcovia si uvedomili, že takú desivú udalosť nemá zmysel afektovať patetickými dialógmi a spomalenými zábermi, kedy požiarnik obetuje svoj život za život dieťaťa a jeho psíka. A tak je všetko realistické a uveriteľné. Miestami možno až príliš. Nikto z hlavných hrdinov nie je bezchybný, ale ani vyložená sviňa. Gestá, ktoré v bežných hollywoodskych veľkofilmoch vnímame ako hrdinské, dostávajú v tejto snímke dojemný, ľudský rozmer. A rozhodnutia postáv berú dych svojou „realitou“, ktorú nemáme morálne právo súdiť (žena, stratiaca dcéru, si v nemocnici privlastní svojej dcére fyzicky podobnú sirotu). To všetko bez „prehnaných“ hereckých výkonov, ktoré sú ale takmer do jedného skvelé (tradične poteší výborný Tim Roth ako novinár, ktorý až tvárou v tvár obludnej sile nájde svoje ľudské Ja). (17.02.2010)