Samsara

70% Těžko se Samsara hodnotí. Dá se napsat, že se jedná o obrazový skvost a výborným audio doprovodem, dá se napsat, že je se jedná o vizuální relax a meditaci, o naučný, cestopisný, sociální obraz planety Země, ale taky se dá klidně napsat, že jde o pouhé hodinu a půl hodinové zabití volného času, kdy se člověk dívá jen záběry kamery různě po světě, bez jakéhokoli slova či vysvětlení. Zde plně chápu jak jednohvězdičkové hodnocení, tak to nejvyšší a taky je asi třeba mít tu správnou náladu aby se člověk dodíval a správně ohodnotil Samsaru. (23.12.2012)

Přestože zde byly pasáže, které bych klidně vystřihl (např. toho chlapa, co si rozmazává bláto po ksichtě) a v hudební složce jsou taky rezervy (samostatný soundtrack musí být dost nudný), povedené záběry převládají a mnohé jsou opravdu úžasné (pouť do Mekky, zlaté chrámy v Barmě, umělé ostrovy v Dubaji, průlet nad nočním L.A., sírové doly na Jávě, vojenská přehlídka v Číně...) Pár zajímavostí z natáčení (26.10.2012)

Majitelé HD televizorů nechť nastraží své receptory. Toto je film, který opravdu využije schopnosti domácích zobrazovačů na 100%. V porovnání s Barakou se asi nejedná o nějaký zásadnější průlom, ale obraz je fakt famózní, zvuk taky. Jak vidno, svět je nádherné místo, jen naučit vidět ho správnýma očima. 85% (08.09.2015)

Film je podobenstvím, které nepochopil ani jeho autor, přitom ho výslovně použil: V úvodu sestavují extrémně pracně budhističtí mniši velkou mandalu. Jde o velmi opatrné skládání ornamentů, sypání maličkých množství barevných pigmentů na zem nebo na desku. Když je po několika dnech dokončena, důrazně ji pak sami zničí -- protože vše je pomíjivé a takové další řeči. To udělají i na konci filmu, a pigmenty shrnují do mističky. ---- Jedna ze základních pouček v malířství, týkající se míchání barev: nemíchat víc než dvě. Když si namícháte ten pravý odstín z pěti barev, možná bude mít přesný tón, ale bude takový ušpiněný, zašlý, nikdy to nebudou jiskrné barvy. ---- No a na konci se ukazuje, že z toho krásného vzoru barev je takový šedohnědozelený nevábný prášek vpodstatě uniformní barvy. Podle mě to přesně vystihuje dojem z filmu: Je to tak nějak divně namíchané. Hlavní dojem jsem měl, že sleduji náhodný screensaver. Ano, po úspěchu Baraky chtěli natočit něco stejného, ale přitom jiného, a dost se nepovedlo. V Barace byl děj výborně dramaturgicky řazený a dávkovaný, jednotlivé scény a skoky dávaly velice dobrý smysl. Nikoli ovšem v Samsaře. Co hůř, stylizace, kašírování a umělé vytváření děje mě na několika místech štvalo. -- Dobrý dojem jsem ovšem nabral zhruba na 45. minutě, kdy začalo představování (zejména) potravinářského (zejména čínského) megaprůmyslu. Ztuhly mi rysy a uvědomil jsem si, že budoucnost už začala a já jsem na ni moc starý. Za tohle palec nahoru, jinak poněkud rozpačitý a vyumělkovaný dojem. (16.02.2013)

Tento film by mohl posloužit jako odrazující materiál všem rádoby fotografům - umělcům, kteří si právě vyfotili krajinku a domnívají se, že vlastní nejumělěčtější fotografii na světě. Přitom to co vlastní je obyčejná fotka, která v sobě skrývá, v závislosti na množství investovaných peněz, maximálně více pixelů. Pokud tedy někdo chce vidět, jak málo toho uměleckého talentu pobral, poté k tomu naprosto postačuje vidět tento film, protože se jedná o ukázku ryzího umění. Co se nám film snaží ukázat a co se mu ukázat daří je zřejmé. Soundtrack by byl zřejmě sám o sobě nezajímavý, ale k servírovaným záběrům sedí dokonale. Film je velmi podobný svému předchůdci z roku 1992, leč rozlišením kamery se pohybuje úplně v jiné dimenzi. Doporučuji zhlédnout v 3D konverzi. Pořád se však jedná pouze o duchovní a audiovizuální pouť na jedno, maximálně na dvě, zhlédnutí. Slabší 4*. P.S. Každý záběr si dovedu představit jako kvalitní wallpaper. (27.12.2012)