Reklama

Reklama

Baraka - Odysea země

  • Česko Baraka (více)

Obsahy(1)

Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (274)

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Ono koukat na pěkné obrázky bohužel není dost. Vizuálně to bylo excelentní, jak už takové dokumenty bývají, ale bez toho, abych dostal vysvětleno, na co vlastně koukám, to prostě není ono. Moc by mě zajímalo, kam všude jsem se podíval, ale na to mi (sice perfektní, ale pouze) hudební doprovod prostě nestačí. 60% ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Nedostává se mi slov, a ostatně, tenhle film je ani nepotřeboval. Dokáže být nádherný (viz všechny záběry přírody, které jsou úchvatné) stejně jako krutý (scéna s kuřátky mě málem rozbrečela a ani po týdnu na ni nedokážu zapomenout; jestli vůbec někdy budu jíst kuřecí). Kontrasty jsou vymyšleny skvělě - na jedné straně uspěchaná a odcizená velkoměsta a naproti tomu domorodci z džungle. Jak jsem řekla už na začátku, strhující i beze slov. ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Asi jsem čekal něco trochu odlišného, ale přesto mě nakonec Baraka dokázala okouzlit. Žádná slova, a přesto tak účinná a umělecky přenádherná výpověď o životě na naší úžasné planetě. Bez debat se stále jedná o jeden z myšlenkově nejhodnotnějších dokumentů, jaké kdy byly natočeny :) Hudba je samozřejmě fenomenální.. 80% ()

ibeh 

všechny recenze uživatele

Ukázka toho, že pouze hudbou a obrazem se dá říci vše. Umělecký dokument o Zemi, s jejími klady i zápory, který mě opakovaně hluboce zasáhl. I beze slov rozumíte a prožíváte příjemné i negativní emoce, týkající se naší krásné matičky Země a naší nedokonalé lidské civilizace, s občasným problesknutím do Vesmíru. Vskutku umělecké existenciální dílko, které doporučuji všem citlivým duším. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Úchvatná zpráva o stavu naší planety, u které není důležité, odkud jsou které záběry. Zobrazuje za sebou rituály různých primitivních kmenů i západních náboženství, zrychlené záběry dopravní špičky ve velkoměstech i odporná panelová sídliště. V porovnání s filmy G. Reggia vítězí širokoúhlými záběry a prohrává hudbou, která je sice docela hypnotická, ale na Glassův minimalismus nemá. ()

Galerie (65)

Zajímavosti (10)

  • Baraka byla za více jak dvacet let jediným filmem, který se točil v 70mm Todd-AO formátu, jenž byl vynalezen v 50.letech. Předchozí snímek natočený v tomto formátu bylo Poslední údolí (1971). (Alfréda)
  • Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
  • Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)

Reklama

Reklama