Mlčení

Dokonale neosobně osobní film, který mě vůbec emočně nevtáhnul... bohužel utrpení Jezuitských knězů zmítaných věčných dilematem, jestli věřit či nevěřit, je mi cizí. Na druhou stranu sledovat Scorseseho filmy včetně Silence je jako sledovat mistra malíře při práci se štětcem. Tři hodiny dokonalé režie, kamery a střihu. Vždycky ocením střih, který si je vědom, jak důležité je, nechat scénu dýchat. Několik scén je skutečně dechberoucích zvláště ve spojení se zvukem, který tak důmyslně pracuje s tichem. Adam Driver and Andrew Garfield byli výborní. Ačkoli Garfieldův otec Rodrigues leze tou svou oddaností víře občas až na nervy. Tenhle film nefunguje jako zábava na dlouhé odpoledne, je to spíš jako jít na výtvarnou exhibici a tři hodiny se učit a kochat. Bohužel tahle neschopnost dívka strhnout je to, co Silence podlamuje nohy. "Pray, Father Rodrigues. But pray with your eyes open." (10.01.2017)

Nejsem si jistý, pro koho ten film byl natočen (kromě pro Scorseseho samotného). Mě poněkud minul, a píše-li Cival "..konverzačka, ve které můžete sympatizovat v podstatě s každou jednotlivou postavou" - já to měl přesně opačně, nemohl jsem tam sympatizovat s nikým. Možná ke konci pocítit trochu lítosti nad osudem, ale jinak ne. Mimochodem, tohle je film, u kterého doceníte premisu Arrival, aneb jak se dvě naprosto rozdílné civilizace spolu naučí komunikovat. Tady spolu měli mluvit jak, anglicky, portugalsky, latinsky? Vždyt tam ti japonští vesničané mluvili anglicky lépe, než leckterý obyvatel současného Tokia... (22.03.2017)

FILM, ktorý nie je pre každého, takto by som chcel na úvod charakterizovať tento výnimočný snímok. Dal som si extra načas, pretože naposledy som bol na filme velikána Scorseseho, pred viac, ako 10. rokmi, keď premietali : THE DEPARTED, čo bol jednak úspešný oscarový film, pri ktorom sa konečne MARTY dočkal, aj keď mal v minulosti účinnejšie zárezy do análov kinematografie ( napríklad Zúriaci býk ), ale najmä to bol pomerne komerčný snímok, určený pre široké masy. TICHO - také nie je, je to atypický film, ktorý sa v súčastnosti, už málokedy nakrúca, je to pomerne veľmi zriedkavé, treba si uvedomiť, že je to vysnený PROJEKT Martina Scorseseho, ktorý túžil nakrútiť viac, ako dve dekády. Povedzte mi, koho dnes zaujímajú osudy dvoch portugalských jezuitov v Japonsku, v 17. storočí, keď sa snažili rozšíriť KRESŤANSTVO, do krajiny vychádzajúceho slnka, pričom zo začiatku mali úspech u prostého ľudu, ale zakrátko o sebe dala vedieť japonská inkvizícia, ktorá pekne systematicky potlačovala tieto návyky. A k tomu si ešte pripočítajte : Trvanie 3. hodín... De - facto, otec Rodrigues a otec Garupe, títo dvaja odhodlaní, nebojácni BORCI, mieria do Japonska, aj kvôli tomu, aby zistili, čo sa stalo s ich MENTOROM, otcom Ferreirom, ktorý podľahol nátlaku, ZRIEKOL sa svojej VIERY, a vôbec ho to netrápi... Pokiaľ sa s ním Rodrigues stretne, tak sa udejú čudesné, nebezpečné veci, keď sa Rodrigues s Garupeom rozdelia, kvôli bezpečnosti, ale následne prichádzajúce udalosti, dávajú vedieť, že ten húževnatý otec Rodrigues, podľahne tomu, čomu nechcel, za čo bojoval. Bacha, toto je SPOILER ! Garfield je excelentný, nechápem, čo všetci, voči nemu majú ? Driver mu sekunduje, ale toto je HLAVNE FILM - ANDREWA GARFIELDA ! Neeson sa tu objaví na chvíľku, ale aj tak to stačí, aby totálne zaujal. Vynikajúca kamera Rodriga Prieta ! Parádny strih, Martinovej dvornej strihačky Thelmy Schoonmaker. Ja som totálne nadšený, lebo to sa nenakrúcalo pre PRACHY ! Minimálny, ak nie žiadny honorár pre herecké obsadenie ! Sú tu veľmi dynamické brilantné scény, ktoré mi nedovolili zaspať ! Týkajú sa najmä nelichotivých negatívnych hodnôt, ale tie rezonujú najviac ! Prestaňte to láskavo zrovnávať s japonskou verziou, z roku 1971, fakt, nepatrí sa to !!! (20.02.2017)

Obrovské téma, které jsem si ještě nechtěně amplifikoval tím, že dva dny před druhým shlédnutím jsem dočetl Conradovo Srdce Temnoty, se kterým má film (a potažmo předloha?) mnoho styčných témat (a vlastně částečně i vyprávěcí strukturu, kdy se o značné části děje dozvídáme skrze vyprávění bůhví jak důvěryhodných svědků). Je zajímavé vidět, jak Scorsese mezi Aviatorem a Wolf of Wall Street umělecky přešlapoval (Shutter Island, Hugo ani Departed jsou v rámci jeho tvorby spíše vykročení stranou, množství dokumentů, asistence na seriálech a zakládání různých organizací v tomto období napovídá, že trochu hledal co se sebou), než se ponořil hluboce a po hlavě zpátky do svých původních témat - nenaplněném pátrání po své roli, nejednoznačnosti údělu a toxickému mesiášství. V případě Silence mu podkopává nohy tématická souvislost s takovými díly jako Coppolova Apocalypse Now či Germanovo Trudno byt Bogom, protože v tomto srovnání působí dlouhé závěrečné záběr/protizáběr dialogy trochu líně, nicméně téma o tom, jak z trochu nadutého mesiášství vznikne boj o zachování posledních zbytků vlastní integrity, je aplikovatelné i mimo religiozní rámec a je se pod jeho tíhou cítím, i ve svém neznabožství, dost pomačkaně. (17.04.2023)

Chápu, že Scorsese chtěl tímto filmem něco (pro něj nejspíš velmi důležitého) říct a vlastně ani nemohu rozporovat, že v tom uspěl, jenže ne každé sdělení může uspět i jako filmové zpracování. Neřekl bych, že problémem je přímo stopáž, jde spíš o monotónnost, s kterou film neustále omílá ono utrpení křesťanů v Japonském 17. století. V historických filmech nemám, na rozdíl od těch současných, problém s náboženským rozměrem, ale tady mi přišlo, že Scorsese užil zbytečně mnoho slov k vyjádření prosté myšlenky - a to se přitom film jmenuje Mlčení, ha! 6/10 (08.02.2017)