Soom
Dych
Obsahy(1)
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (74)
Niekto by mohol povedať, že sa jedná o vykrádačku režisérových predošlých filmov "Jar, leto, jeseň, zima... a jar" a "Golfová palica". Podľa mňa sa ale jedná skôr o syntézu týchto filmov. V takom prípade ale by som pri takom veľkom režisérskom talente očakávala synergický efekt týchto dvoch majstrovských diel. Celok, ktorý má väčšiu pridanú hodnotu ako len súčet jeho častí. Opak je však pravdou a tento film je akýsi krok späť. ()
No, moc nechapu tak spatne hodnoceni u drtive vetsiny uzivatelu a to i fanousku tohoto kontroverzniho rezisera. Minimalisticky pribeh s minimem hercu a dialogu, ktery umi probudit emoce. Setkavani zlocince s Yeon patri mezi silne zazitky ve filmu a ja se vzdy tesil na jeji tapety a pisnicku. Zajimave vykresleny byl i " zivot " na cele. Nejedna se o zdaleka nejlepsi Kim Ki-dukuv film, podle ma vsak stoji za videni. ()
Breath je sice jeden ze slabsich KdK filmu, uz jen diky neprijemnemu vezenskemu prostredi a divnym teplym asiatum, ale ma v sobe cosi poeticky pomaleho se spetkou expresionistickeho bezeslovneho umu, ktery tomu dodava prave tu hodnotu, kterou Kim zamyslel a ktera z toho ve finale tvori obstojny, byt jen prumerny film. 5/10 ()
5796. Nekomfortnú celu obýva trojnásobný vrah Jin so samovražednými sklonmi. Je pomätený, je márnivý a čaká na popravu. Jeho bývalá známosť Yeon čo by rozpoltená osobnosť si činmi pýta psychiatra. V rozhádanej domácnosti tlmočí svoje krivdy tichom, pri návštevách žalára, prejavuje znovu obnovené (kostrbaté) sympatie a šíri falošný spev. Kim už zopár rokov kráča malými krôčikmi po okraji rozľahlej priepasti premotivovanosti, avšak tentokrát sa (pre poistenie) podradne uvelebuje na méte otravnej kreatívnej frigidity. Tapetuje/uctieva jar-leto-jeseň-zimu, spoluhlásky/samohlásky opätovne zamyká do úst ponižovanej ženy. Sleduje, opakuje, hapruje. Čiže prostoreko, vykráda sám seba a ideovo fučí ako dvojdňový jarmočný balón. Takáto prázdnota sa rozdýchať nedá a starého dobrého samouka/"outsidera" už asi tak skoro nespatrím, ale veľmi rád sa budem mýliť. ()
Už druhé Kimovské sklamanie, ktoré potvrdzuje, že to prvé nebola len náhoda. Neuveriteľne uťahaný dej s nulovou výpovednou hodnotou, nesympatická hlavná ženská predstaviteľka a v neposlednom rade kamera, ktorá podivným spôsobom zachytáva každého tak, že vyzerá ako čerstvo po plastickej operácii. Myšlienka, obsah, forma - nula bodov. NO. Alternatívny komentár: poetická sračka. ()
Galerie (18)
Photo © Cineclick Asia
Reklama