Americký zločin

Drama? Krimi? Hovna ať lítají, je to zasraně odpornej horor!!! Film hodnotit nehodlám, ale až zase uslyším jakýhokoliv kreténa mektat o nastavení druhé tváře, nebo potkám nějakou Barušku Škrlovou, vesmířana, indigové dítě, či jinak pošahanýho zmrda, tak ho preventivně kopnu opakovaně do pajšlu, až se na místě zesere... jasně, chvilku před tím, než ho přibiju na vrata. Že to je výblitek hodný primitiva? Ano, takovým kreaturám nebudu předčítat Homéra. (27.01.2014)

Tady v podstatě na stopro souhlas s Rob Royem. Přijde mi, že podobných filmů jsem viděl mraky, tenhle ničím nevyniká. Explicitně (ale i implicitně) zobrazuje šikanu a násilí jen velmi "light", nemá spád a gradaci. Vidím, že na exploitationů neznalého diváka má díky šokujícímu činu šanci zapůsobit, ale ti "otrlejší" místy zívají. Pár těch znepokojení přijde, ale jinak na pocity vyšlo úplně na prázdno. (01.08.2014)

Tento film jsem si musel nechat několik dní rozležet v hlavě. Ok, někoho to sundá hned napoprvé a nemá co řešit, prostě perfektní drama, že? Jenže já s tím tak úplně nesouhlasím. Tématem jde o obrovsky silný snímek, ždímající emoce po hektolitrech (myšleno v naprosto kladném slova smyslu) a vše jen podtrhují výkony 2 hlavních hereček (btw, co Ellen Page předváděla ve filmu Juno z téhož roku, a čím se prokázala tady, to prostě nejde srovnat; jestli dělat humbuk kolem této mladé a talentované herečky, tak určitě kvůli Americkému zločinu) a fakt, že je dílo natočeno podle skutečné události. Ale s tím já mám problém, protože motivům chování některých postav prostě nevěřím. Že by na jednom místě mohlo propuknout takové davové šílenství, aby všichni, i nečlenové rodiny "přispěli svou troškou do mlýna", to se mi hodně nezdá. Samozřejmě nevím, jak moc se film držel skutečnosti, ale stejně. Kvůli tomu jen ty 4* (snaha tvůrců překvapit diváka ještě na samý konec mi přišla mimo a jen mě utvrdila v mém hodnocení). (29.11.2011)

Lidé často vyžadují empatii, pochopení, avšak sami už nejsou schopni je vracet aneb když jednou vztáhneš ruku na bližního, přestáváš být člověkem, stáváš se slabochem... Ještě bolí, celá ta hodina a půl. An American Crime má dvě tváře, tak jako lidé v něm, za ním i před ním. Na jedné misce vah je příběh, víceméně převyprávěný fakt, že nejzákeřnějším tvorem na modré planetě je člověk sám, neboť ten jediný dokáže působit bolest pro vlastní potěšení, jako alibi, coby prostředek lživé pseudomorálky a nebo jako chabou omluvu za vlastní slabost, za vlastní pokřivený charakter. Na misce druhé je forma - intenzivní, pravdivá, jízlivá, s nepopiratelnou schopností Tommyho O'Havera budovat gradující atmosféru bezpráví, krutosti a lhostejnosti. "Ke každému skutku má Bůh důvod, ale já ho zatím nenašla", říká v jeden moment postava osobité a nesmírně talentované herečky Ellen Page a já dodávám, že víra je slepý tulák, kterého musí držet za ruku charakterní a upřímné skutky, jinak bloudí a nenedojde k naplnění. An American Crime však své posleství několikanásobně naplňuje,bez pachutě samoúčelnosti vyvolává silné emoce (nutno zmínit též sugestivně zahranou, nesnesitelnou postavu v podání Catherine Keener), neukazuje víc než musí a i když z filmového hlediska třeba není stoprocentní, tyhle váhy jednoznačně převažuje na svou stranu miska příběhu. Znepokojivě pokojnou formou podané drama, na které si musíte v nitru sáhnout, aby nezůstalo "jenom" filmem. [final rate: 85%] (19.04.2011)

Tomuhle typu filmů říkám "nasrávačky". Kdykoliv sleduju nějaké zjevné bezpráví, kdy je lidská bytost ponižována (může to být i zvíře), krutě týrána a nenachází zastání, mám chuť skočit po hlavě do obrazovky a tam na druhé straně všechny surové hajzly skopat a seřezat na jednu vzlykající, o milost žadonící hromádku... a na tu naflusat (toto gesto pohrdání by bylo pravděpodobně poněkud devalvováno, až by mi kemr zůstal bimbat v prodlužující se slině na bradě). Jenže se nejmenuju Samara, neumím prolézat televizí a tak mi nezbývá, než bezmocně zatínat pěsti, drtit mezi zuby nadávky a utěšovat se, že je to jen film... což v tomhle případě nepomohlo, vzhledem k nálepce "podle skutečné události". Mohlo to být přibarvené, ale základní fakta zůstávají a k pocitu hrůzy naprosto stačí. Můj obvyklý cynismus včera večer dostal kopanec přímo na solar kozus, po dlouhé době jsem zas u nějakého filmu brečela jak čuramedánská plačka. 85% (05.02.2012)