Režie:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Hans ZimmerHrají:
Matthew McConaughey, Anne Hathaway, Jessica Chastain, Matt Damon, Mackenzie Foy, Wes Bentley, David Gyasi, Michael Caine, Casey Affleck, John Lithgow (více)VOD (4)
Obsahy(4)
Když se náš čas na Zemi chýlí ke konci, je skupina výzkumníků pověřena nejdůležitějším posláním v lidských dějinách: cestou za hranice naší galaxie, při které má za úkol najít mezi hvězdami pro lidstvo nový domov. (Warner Bros. CZ)
Videa (28)
Recenze (3 398)
Film vzhledem staromódní a obsahově i přes veškerou fyziku a možnosti vesmíru pokřiveně doslovný. Nebere mne jednodušší i trochu omšelý vizuál, občas divná kamera a střih (návaznost některých scén) a celkově vypadá film jak z 80 let a ti roboty to svojí jednoduchostí jen podtrhují. Navíc vůbec nepobírám, proč z planety odstěhovat 6 miliard lidí, zvláště když dochází prostředky na Zemi a jak to logisticky udělat, i kdyby se ta cesta A našla (milion lidí denně znamená přes 16 let stěhování - ale už po přemístění počátečních je tam první den nemáte čím krmit, kam je ubytovat, atd..) = mnohem efektivnější je zachovat lidstvo plánem B, tj. kolonizací a jejím rozvojem. A celkově je na moje hvězdné mety výsledek málo emocionálně silný, přestože se to Nolan snaží tlačit mnoha směry, ale kýžený efekt nepřináší. V Sunshine se např. vlétá do Slunce a dějí se tam „divné“ věci, proto chápu, že za Horizontem události taky může být ledacos, ale fyzický návrat z něj (wtf!?) mne nechal zcela chladným a ani před tím si mne některé zvraty nezískaly tak, jak bych si představoval pro „zážitek roku.“ Na poli intenzivních sci-fi zážitků tak Nolan zůstává poměrně vzadu a taktéž si Interstellar stojí i v rámci jeho vlastní tvorby. Zapadne a za pár let se stěží najde důvod, proč se k němu vracet. ______ Díl č. 5 sci-fi seriálu http://www.csfd.cz/film/366865-kosmos-casoprostorova-odysea/komentare/ Vám o tématu řekne mnohem víc, s tím, že horizont události ne(s)končí v něčí knihovně. ()
Ja popravde receno nevim, co si myslet. Rozhodne necekejte nejaky akcni sci-fi o ceste vesmirem, pripadne nejaky postapo o zdevastovany Zemi, vsechno se to tvari tezce realisticky a pripomina to treba Vesmirnou odyseu. Takze se pripravte na dlouhy zabery bez hudby a hodne pomalu plynouci dej. Ale nastesti to je Nolan, takze to je naprosto famozne natoceny, vizual je fakt uchvatnej a herci v cele s McConaugheym ze sebe davaj maximum a hrajou fakt uzasne. Na to, ze film trva ke trem hodinam a plyne fakt pomalu, tak prekvapive nenudi, neni nouze o extremne dojemny nebo napinavy sceny. Co se tyce realisticnosti, z myho pohledu to obcas lehce skripe, ale nejsem fyzik, mozna tomu jen nerozumim. Proc teda vlastne nedavam 5*? Je to za knihovnu, nechci spoilerovat, ale nakejch 20 minut jsem si prisel jak ve spatnym vtipu. Nastesti si to Nolan v zaveru jeste vyzehlil, takze silny 4* bez problemu. ()
Nolan je prostě jinde. A zase mě uchvátil tak jako letos žádný filmař. Jeho sci-fi Interstellar je mohutnou podívanou, a to jak co se týče vtahujícího audiovizuálu a perfektního trikového podání, tak i v rámci šíře svého vyprávění, kdy prolítáváme skrze dlouhé roky, neznámé galaxie i různé dimenze. Je to fascinující podívaná, která důmyslně pracuje s tím, co důvěrně známe a vynáší to do sfér za horizontem našeho každodenního uvažování tady dole, na Zemi. Na oko ne-až-tak-vděčná pozemská linie pracuje perfektně ve prospěch vyprávění, které je na Nolana nezvykle procítěné, emocionální a intimní, přestože jsou na plátně zároveň vidět monumentální věci a hrdinové se vydávají na výpravu jak ze Star Treku. Dokonalá vesmírná podívaná, která překvapuje i dojímá - nakonec ale strhe tím, jak komplexní obraz dokáže poskytnout o slabostech i síle člověka. Film roku. ()
Gravitace s dech beroucím a vícevrstevnatým příběhem. Je až s podivem, že Nolan natočil tak pompézní a přitom intimní film. Je v něm přítomna oslava rodinných hodnot, ale zároveň v dnešní západní civilizaci trochu upozaděná zásadní role objevitelů, explorerů, cestovatelů, prvních pionýrů objevujících (a osídlujících) nové světy. Marco Polo, Kryštof Kolumbus, Fernão de Magalhães , Thor Heyerdahl, Jurij Gagarin, Neil Armstrong... Nolan též navazuje na Kubrickovo pojetí vesmírné sci-fi coby symfonie, totiž koncept spojující podmanivost silných vizuálních vjemů obrazů vesmíru ve spojení s majestátní hudbou. Nádherně epické (farmářsko-vesmírná část odrážející paralelu s osudy prostých lidí plavících se kdysi s Kolumbem k břehům Nového světa), opojně dramatické (obří vlny, průlet červí dírou...), překvapivé (neexistují ,,oni", kontakt jsme provedli ,,my"; motivace Dr. Manna...), povětšinou nepředvídatelné... Vzácné je v kontextu sci-fi vyvažování dvou nekompatibilních složek - rozumu a emocí. Jakoby bratři Nolanové svým příběhem chtěli říci, že spoléhat vždy a všude pouze na racionální výklad světa není nejšťastnější. Fakta (i ta vědecká) je třeba interpretovat. A někdy naslouchat i citu (potažmo intuici)... Nejlepší sci-fi film poslední dekády... ()
Pokud bude někdy příležitost a já budu Centrálním mozkem lidstva vybrán jako nejvhodnější adept pro hledání obyvatelné planety, tak poslušně hlásím, že se vám na to vyseru. Pošlete si tam kapitána Ameriku, Jamese Bonda či Křemílka s Vochomůrkou, ale já zůstanu doma. Já se totiž nechci ztratit v časoprostoru za knihovnou, protože se raději bavím při sledování skvělých filmů a tento by takový mohl být. Tedy mohl, kdyby se v něm brečelo asi tak o hodinu méně, ale víc vad na kráse bych v něm nehledal. ()
Galerie (241)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (89)
- Binární systém, kam se vypráví posádka vedená Cooperem (Matthew McConaughey), se skládá z neutronové hvězdy Pantagruel a černé díry Gargantua. Jejich názvy jsou převzaty z pětidílného cyklu satirických románů z 16. století od Françoise Rabelaise, ve kterém se líčí život a skutky královské rodiny obrů – Gargantuy a jeho syna Pantagruela. Gargantua se vyznačoval svým obžerstvím. (Aelita)
- Během filmu jsou několikrát citovány první řádky z básně „Do Not Go Gentle Into That Good Night“ britského básníka a spisovatele velšského původu Dylana Thomase. „Do dobré noci neodcházej tiše. Na konci dne má stáří jasně žhnout; běsni a zuř, když světlo stěží dýše. Ač moudrý ví, že tma zvítězí i příště a slova bleskem nerozčísla proud; do dobré noci neodchází tiše.“ (Aelita)
- Červí díra, která se nachází v blízkosti Saturnu, odkazuje na film 2001: Vesmírná odysea (1968). Stanley Kubrick původně plánoval umístit třetí černý monolit u Saturnu, ale vzhledem k tomu, že dobová technologie mu nedovolila věrohodně zobrazit Saturnovy prstence, změnil Saturn na Jupiter. (Aelita)
Reklama