Vnitřní vesmír

Jelikož jsem v době, kdy se Vnitřní vesmír dostal do kin ještě ani nebyla na světě, nemůžu říct, že na něj mám nějaké nostalgické vzpomínky. Ale i z dnešního pohledu ho považuju za neuvěřitelně sympatickou zábavnou podívanou hlavně (ale nejen) kvůli frajerskému Quaidovi. Ještě deset minut před koncem jsem se rozhodovala, jestli si zaslouží tři nebo čtyři hvězdičky a závěr jednoznačně rozhodl. V dnešní době happyendů a x-tých pokračování je přesně tohle to, co jsem potřebovala, něco, co vás tak trochu donutí nad koncem taky přemýšlet. Špičkový film :-) (15.11.2006)

Pokud mám být upřímný, tak mě docela mrzí, že se ke mně Vnitřní vesmír nedostal mnohem dřív, za mých mladých let. To bych ho totiž určitě docenil mnohem víc. Dnes už mě ta všudypřítomná infantilnost spíš štvala, což platí i o Martinu Shortovi v jedné z hlavních rolí. Zato Dennise Quaida a Meg Ryan jsem si užíval každičký okamžik, kdy se objevili na obrazovce. Pochvalu si zaslouží i triky, které vypadají i dnes velmi uvěřitelně, a Goldsmithova hudba a to zejména v těch špageťáckých pasážích. Pokud si mám ovšem vybrat svou oblíbenou komediální sci-fi z osmdesátých let, bez mrknutí oka volím trilogii Návrat do budoucnosti (ta sice zasahuje třetím dílem i do let devadesátých, ale vzhledem k tomu, že ten byl natáčen zároveň s dílem druhým, do osmdesátkového ohraničení se trilogie podle mě stále vejde), kterou miluju bez výhrad. Po příběhové, režijní i herecké stránce (těch sympatických postav je tam jednoduše mnohem, mnohem víc) je na tom prostě Zemeckisovo dílo o dva stupně výš, což se musí logicky odrazit i v mém hodnocení. Ale jak říkám, vidět Vnitřní vesmír před dvaceti lety, mohl z něj být pro mě stejný kult jako Návrat. To už se ale nikdy nedozvím. 70% (11.05.2013)

INNERSPACE (1987) ___ "Nezajímá mě, jak vypadáš v obličeji, nýbrž to, co skrýváš uvnitř, to je to skutečně důležité ." ___ Povšimněte si, že téhož roku přichází Francouzi s kultovní sérií Byl jednou jeden... život. Co z toho můžeme vyvodit? Jedna vlaštovka jaro nedělá, dvě už by mohly, proto si sám pro sebe dovolím překřtít sedmaosmdesátý rok na rok filmařů-anatomů! ___ Ať už mi bylo dvanáct, nebo čtyřiadvacet, bavil jsem se u tohoto filmu stejně. Škoda, že jsem líný, zjistit si, jak bych dnes zareagoval na tu francouzskou sérii, ta se mi ve dvanácti, mám-li být upřímný, moc nelíbila. 70% (02.10.2017)

Zábavná dobrodružná sci-fi se sympatickým Dennisem Quaidem a tehdy ještě nepříliš neokoukanou Meg Ryan. K tomu ještě Martin Short a Robert Picardo, který je pravděpodobně jakýmsi znakem tvůrčí dílny Joea Danteho. Hudba Jerryho Goldsmithe je taky vydařená, stejně jako vynikající triky oceněné plně po právu Oscarem. (28.07.2002)

Na Vnitřní vesmír mám z mládí jen ty nejlepší vzpomínky. Byl pro mě ideálním mixem komedie, dobrodružství, sci-fi a romantiky. Měl fajn obsazení, kterému vévodil Martin Short ve své životní roli a dobře mu sekundovali Meg Ryan a Dennis Quaid. Líbil se mi i lehce bláznivý námět. Také by mě bavilo jezdit mini ponorkou v cizím těle. :-) Často mě rozesmál v mnoha scénách a to i opakovaně. Nechci snižovat hodnocení za nelogické věci. Film byl v žánru dobrodružné sci-fi komedie, proto v tomto ohledu přivřu oči a za příjemné vzpomínky dám velmi rád čtyři hvězdy, i když si myslím, že objektivně a při opakovaném setkání by to bylo o hvězdu méně. (11.10.2022)