Číslo 9

Celovečerný 9 je v podstate natiahnutý kraťas a ako taký stráca na svojho predchodcu to kúzlo tajomna. Nehovoriac o tom, že celkovo je ten krátkometrážny kúsok prepracovanejší a pôsobivejší hlavne tým čarovným záverom, ktorý tu vyznieva akosi obyčajnejšie, čo zamrzí hlavne pri zastúpení tých mien v produkcii ako Tim Burton a Timur Bekmambetov. (11.10.2009)

Tam, kde se Wall-E pokouší v první půli o náznaky depresivní postkatastrofické atmosféry, tam Číslo 9 rozvíjí svoji vizi světa sežehnutého válkou naplno a neohlíží se na nálady dětského publika. Výtvarná stránka je úžasná a protože v mém hodnocení hraje obvykle významnou roli, přikloním se k pětihvězdičkovému hodnocení, i když s tou filozofickou stránkou snímku mám problém a jeho vyústění považuju za neuspokojivé. Tam, kde např. Avatar má filozofii až příliš primitivní, tam je filozofická rovina Čísla 9 možná až příliš komplikovaná a neurčitá. Číslo 9 líčí příhody devíti podivuhodných bytostí s robotickým základem, které vyhlížejí jako hadrové panenky kombinované s představou umělých strojů z konce 19. století. Retrostylizace, která jako by vypadla z pozdních románů Julese Verna, spolu s pochmurnou výtvarnou stránkou laděnou do hnědi je pro dnešní animovaný film výjimečná a film celkem odvážně narušuje představu pozitivně laděného filmu, na který vyráží rodiče s malými potomky. Hrdinové příběhu čelí monstrózním strojům, z jejichž podoby už na první pohled čiší nenávist a odosobnělé zlo techniky, která se vymkla lidským rukám. Tvůrci filmu na první pohled pracují s obavami dnešního obyvatele vyspělého světa, kterému technika na první pohled leze na nervy a sní o návratu k jednoduchému životu v souladu s přírodou. Souboj panáčků s ďábelským vynálezem je plný dobrodružné akce a jedinečných efektů. Pod jejich palbou sice poněkud uniká myšlenka, ke které by měl příběh směřovat, ale i tak se pro mě jednalo o silný zážitek. Celkový dojem: 90 %. (02.05.2010)

Cit pre výtvarné detaily a dobre vybudovaná pochmúrne poetická atmosféra. Vysoká technická kvalita animácie a celková formálna bezchybnosť sú pre vysoko rozpočtové hollywoodske animáky samozrejmosťou. Za výtvarnú pôsobivosť zničeného sveta si tvorcovia jednoznačne zaslúžia pochvalu. Režisér Shane Acker je pôvodným povolaním architekt, a tak zrejme jeho zásluhou sú polorozpadnuté budovy v snímke také fascinujúce - obzvlášť gotická katedrála. V tomto filme nie je natoľko podstatný dej, ale všetko to ostatné. A to bolo skvelé. Film je premietaný ako ART, takže je dosť málo relevantné, že je to rodinný film. Skrátka, ak sa Číslo 9 kvôli niečomu oplatí vidieť, tak je to určite vizuálna stránka a atmosféra, a pre niekoho možno aj fakt, že na sci-fi z alternatívnej minulosti narazíme vo filmoch len zriedka. (07.03.2019)

Podobně jako u nedávno hodnoceného německého válečného filmu "Most" (2008) nevyjadřuje mé hodnocení technické kvality díla, ale jeho ideologickou rovinu. Akční sekvence jsou spektakulární, atmosféra postapokalyptického prostředí hutná a celý svět lidsky se chovajících panáčků a mechanických bestií nápaditý, až takřka originální. Ale co je to platné, když báječnou vizi z režisérova stejnojmenného krátkého animáku znásilňuje scénář prýštící hrubozrnnou křesťanskou agitkou o zhoubnosti strojů a čistotě lidské duše, jež zaručuje spasení, narozdíl od intelektu, který přináší smrt a zmar? ------ následují argumentační příklady, které se bohužel neobejdou bez zásadních SPOILERŮ ------ Příběh pojednává o konvertování hrdiny se jménem Devítka, který postupuje jako moderní člověk - tedy spoléhá se na intelekt, úsudek a ověřené poznání. Jenže jeho konání přináší smrt jeho souputníků (příznačně první umírá panáček, který je ve skupině hlavní vědátor, vynálezce a obdivovatel technologie). Nakonec ale vše vyústí v jeho prozření a přijmutí duchovního přístupu. Další příznačnou postavou je Jednička v podobě kněze, který zbaběle schraňuje své ovečky v kostele, místo aby šel do boje vůči zlu, ale který se ve finále sebeobětuje pro vítězství dobra a především posvětí hrdinovo konání. Definitivní stvrzení křesťanské linie přichází na konci, kdy místo toho, aby byly duše padlých panáčků přeneseny do náhradních těl (což by zavánělo "cizími" náboženstvími vyznávajícími reinkarnaci, nebo dokonce kyberpunkem) se všechny hezky s úsměvy na tvářích odeberou do nebíčka. Tradicionalistickou linii pojišťuje trapně konzervativní konec, kde z popela nesourodé skupiny vzejde tradiční heterosexuální rodina se dvěma dětmi (Proč ve světě hadrových panenek musejí být postavy genderově specifikované?). Inu, technologie je nástroj zla, všechny ty internety by se měly zakázat a hlavně, jak se praví v úplném závěru filmu, "je to náš svět a je na nás, co s ním uděláme". (07.09.2009)

ČÍSLO 9 dokazuje, že věda a náboženství (konkrétně - křesťanství) musí být v opozici natrvalo. Formální i myšlenková veteš, která nemá určené, na jakého diváka cílí (děti rozruší některými nevhodnými výjevy a uspí pomalým tempem, dospělé otráví prostoduchostí fabule, schématizmem a klišovitostí, především ale ideovým zpátečnictvím), ani nepředstavuje dostatečně promyšlený svět, jenž bychom chtěli obývat a prozkoumávat po skončení filmu. Neovládatelná, za jedno odpoledne dohratelná adventura, která má dobrou animaci a mix zvukových efektů, ale není hodna jmen producentů, kteří ji zaštítili. Burtonovský motiv výjimečného jedince (stvořeného vědcem, jenž nestihne svůj vynález zcela dokončit) a kontrast dvou světů (postapokalypticky dusného a toho nevinného, představovaného písní z ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ) naráží na měšťácké hodnoty a konzervativní notu filmu (věda a rozum špatná, víra dobrá, heterosexuální pár norma); atrakce jsou ve své eklektičnosti a precizní rytmizaci správně "bekmambetovské", ale výchozí nápad není pořádně rozveden (je vlastně jedno, kolik je hadráků) a k předobrazům se přistupuje s úctou, nikoliv výsměchem. Od ANDĚLŮ A DÉMONŮ mě nic svou hloupostí tak neotravovalo... (24.09.2009)