Hranice smrti

Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. (07.10.2007)

Texaskej masakr, hostel a hory maj oči v jednom, jenže tohle je mnohem lepší a napínavější, strhující závěr vám veme dech, i když je trochu moc přehnanej, je to jeden z mála hrrorů u kterýho mi nevadí, že přežije ženská, ona je po celou tu dobu totiž vážně vyděšená a přežívá jen tak na okraji, všechny padouchy zabije docela reálnym způsobem. Další plus je hudba, která je opravdu skvělá a v neposlední řadě i kamera, ale i přes tyto chvaluhodné faktory musim dát trojku za zbytečnou krutost. (01.04.2008)

Výběr čtveřice hrdinů nepřímo odkazuje ke skutečným nepokojům na předměstích Paříže osídlených vesměs lidmi arabského původu. Ale zbytek už je hororovou fikcí: po loupeži prchají před policií na venkov, kde jim v domě nad lomem u hranice s Lucemburskem poskytne útočiště podivínská rodina. Z domnělé skrýše se stane past, kde domácnost řídí duch nacismu – a krve.Její náhražky prý tvůrci prolili na 400 litrů, kromě toho slibují přervané šlachy, rány sekyrou, tlející těla či podřezaná hrdla. (13.06.2020)

Žádný politický přesah bych tu nehledal - dobové zasazení a otřepané klišé v podobě vraždících nácků slouží spíš jen k upoutání publika, ale na druhou stranu alespoň odlišují Frontiére(s) od jiných filmů daného žánru. Tenhle kousek se mi líbil možná o chlup víc než jemu podobné - díky sexy Gilbertě (všimli jste si jakou měla pěknou kérku?), jejímu vyšinutému otci a jatkám v závěrečných 20 minutách - ale postavy se chovají stejně debilně jako jinde a tak ode mne Hranice smrti dostávají stejný počet * jako Texaský masakr, Hostel II, Pach krve nebo Metro. (28.10.2008)

Pan režisér měl očividně nakoukáno velké množství hororů, z kterých čerpal inspiraci. Cca. prvních 15 minut jsem měl chuť tu blbost vypnout, poté však film nabral uspokojivé tempo. Jako horor tento film označit nelze, ale to se bohužel stává trendem poslední doby. Sem tam useknutá končetina, nebo věčně ječící postavy u mě možná nějaké pocity vzbudí, bohužel však ne strach. Režisér je Francouz, takže koho lepšího si mohl pozvat na paškál než nacistickou rodinu. Nesympatický kvartet hlavních postav zahrál tomuhle filmu umíráček. Dávám * za snahu Franci dotáhnout se na USA. Ovšem Francouzi by měli zůstat u komedií, ty jsou alespoň koukatelné. (13.11.2010)