Zmatená duše

Scénář: Harris Goldberg .. Bylo to jako drogový muzikál, kde hudba přestala hrát a na mě nezbyla židle. __ Překvapivě výborný snímek o odcizení duše. Harris Goldberg, dříve průměrný scenárista, opravdu mákl a vytvořil pozoruhodný příběh muže, který ztratil cit. Obsazený Matthew Perry odvání excelentní maximum, jeho postava je věrná, přirozená, zajímavá a má svou hloubku. (12.05.2008)

Numb je klasickým zástupcem indie komedie/dramatu (anglicky se tomuto druhu filmu říká "dramedy"), jenž se většinou zabývá psychicky ne zcela vyrovnanou postavou a její konfrontací s okolním světem. V tomto případě se jedná o scénáristu, který trpí takzvanou depersonalizační poruchou, snaží se s ní nějakým způsobem vyrovnat, objíždí psychiatry a láduje se kvantem prášků. Samozřejmě se do toho připlete i žena, která mu zamotá hlavu, přičemž film pokračuje podle klasické šablony "poznali se-bylo to fajn-jeden z nich to podělal-rozešli se-ten,kdo to podělal, se snaží dát všechno do pořádku", prostě nic objevného. Co ale film vytahuje z šedivého průměru, jsou chytře napsané dialogy, které hlavně působí naprosto přirozeně, zajímavé charaktery a hlavně herecký výkon "Chandlera z Přátel" Matthewa Perryho v hlavní roli. V tomto filmu se dokázal zbavit nálepky hláškujícího šaška ze seriálu, který ho proslavil a dokázal, že s přehledem zahraje i vážné party. Fanouškům americké nezávislé scény se bude Numb určitě líbit, i když se nejedná o nic objevného. (06.04.2008)

Matthew Perry sice nehrál špatně, ale prostě si nemůžu pomoct, já jsem se celou dobu šíleně nudila. Komediální prvky nic moc, mohli zde aspoň lépe rozvést hlavní téma - depersonalizaci. Sice na začátku krátce ukázali, jak to na hlavního hrdinu působí, ale jinak o tom celý čas jenom žvanil a vypadalo to, že mu vůbec nic není, neprožíval žádné stavy, kvůli kterým by s ním měl divák cítit. (23.07.2009)

Tak, že je Matthew Perry celkem dobrý herec, to už tak nějak vím. Že se zahazuje většinou v celkem zbytečných komediích, to je věc druhá. "Zmatená duše" je přece jen celkem krok správným směrem. Vyšlo mu to dobře, je to takový ten moderní komediálně dramatický film, kde máte pocit, že to dokonce o něčem je. A ono je. Jen sem tam se do toho promítne nějaké to klišé, které vás trochu zamrzí. Pravda, závěr je také docela očekávaný, ale dá se snést. (10.03.2014)

Existují dvě herecké polohy Matthewa Perryho. První, která ho proslavila, je ten vtipný ňouma Chandler z Přátel, nebo zubař z dvoudílné taškařice o Sousedovi zabijákovi. A pak je tu druhá poloha, kterou tak skvěle předvedl hlavně ve Studiu 60, a která je o moc zajímavější a pro mně osobně i atraktivnější - sarkastický, ne už tak roztomilý, zato dospělý Matt, s rozšířeným rejstříkem hereckých schopností a také s velkým charizma. V komedii/dramatu Zmatená duše, zůstal tak na půl cesty této duality a stejně tak film samotný. Momenty, kdy se jeho Hudson snaží léčit svoji duševní chorobu, jeho vztah s rodiči nebo láska k Sáře jsou fajn, ale strašně mi tam neseděl románek s bláznivou psychiatričkou, působilo to vyloženě lacině. Přestože nemůžu říci, že bych se těch 93 minut nudila a pro Matthewa mám celkem slabost, tak se kloním spíše k lepší trojce, na víc to tentokrát nevidím. (03.06.2013)