Sbohem, Bafano

Vcelku podarený snímok, ktorý vás prinúti zamyslieť sa nad absurditami apartheidu. Myšlienkové pochody hlavného hrdinu sú zaujímavé a podnetné. Hlavne jeho neohrozenosť a nezlomnosť v presvedčení sú ukážkové. Film odporúčam nielen na pobavenie, ale ako zdroj nových a hlavne zaujímavých informácií, ktoré sú podávané nenásilnou, ba niekedy až skrytou formou. (03.02.2009)

Vynikajúca dráma zachytávajúca skoro 30 rokov pobytu za mrežami Nelsona Mandelu a jeho dozorcu Gregoryho spracováva ťažkú tému apartheidu v JAR v 2. polovici minulého storočia. Pozoruhodný je aj prerod v myslení Gregoryho a jeho rodiny s pribúdajúcimi rokmi a odmäk politickej situácie v 90tych rokoch. Až som mal ku koncu pocit, že sa lúčia dvaja dobrí kamaráti... U mňa 4.5*. (03.08.2008)

Skvělé drama, které u mě bude mít stejné místo jako žánrově podobné snímky Hotel Rwanda a Schindler's List. Goodbye Bafana je ale více politický a neukazuje nám denní tragédie apartheidu, o kterých se jen jakoby okrajově dovídáme z novinových článků, zaměřuje se především na dozorce Gregoryho, jeho rodinu a jeho rozvíjející se vztah s Nelsonem Mandelou. Hned na začátku mě napadlo, že jsem doposud neslyšel o žádném filmu o apartheidu, a byl sem dost napjatej jak to dopadne (po filmové stránce samozřejmě). Dopadlo to velmi dobře, škoda jen neinvenční kamery, jinak hudba Daria Marianelliho je úžásná a tři hlavní představitelé také. (Dennis Haysbert ale vypadá jako Denzel Washington a to mě trochu mátlo). 85% ... "There shall be peace and friendship. Let all who love their people and their country now say, as we say here: "These freedoms we will fight for, side by side, throughout our lives, until we have won our liberty."" (18.03.2008)

Glorifikácia Mandelu je tu zjavná, ale film je to zaujímavý. Ten prerod hlavnej postavy je pozoruhodný, zo zástancu apartheidu sa stal normálny človek. Avšak ani tá proklamovaná nová sloboda a nová JAR nezaznamenala veľký úspech, To už sa filmu netýka, ale predsa len sa z krajiny zem zasľúbená nestala a celý ten Mandelov odkaz ostal pokrútený a vlastne on sám je už dnes pochybným nositeľom Nobelovej ceny za mieru, ktorú už dali kadekomu. Inak Diane Kruger opäť veľmi skrášlila obrazovku. Na rozdiel od Fiennesovho fúzika jej to veľmi pristalo. (09.01.2022)

Nechci nějak podceňovat českého diváka, ale na to, že se film snažil držet skutečných událostí, /vězení na ostrově Robben, pozdější přesun do vězení v Polsmoor, atd. / je až příliš moc okrajový, než aby udeřil do mého srdce, kam jistě udeřit mohl, protože sílu v sobě ten film má obrovskou. Leč neřici, za co byl Mandela odsouzen, že když mluví filmové postavy o "botě" nemluví o obuvi, ale o prezidentovi Pieterovi Willemu Bothovi, že ANK jsou jihoafričtí socani, co za neskutečný humáč znamená Apartheid, atd. , považuji u podobného typu filmu za hrubou chybu. Další věc, která mě celkem dost vadila byla obrovská glorifikace Mandely. Jistě, on si svůj film zaslouží, leč vyznění, že Mandela byl spravedlivý bojovník za rasovou rovnoprávnost, asi běloši emigrující z JAR do Austrálie aniž by si mohli vzít svůj majetek za Mandelova prezidentování nepotvrdí. Nicméně to nemělo na hodnocení filmu žádný význam, protože film se odehrává v určitém časovém pásmu, jen jsem měl potřebu tohle napsat. Co má však na mé hodnocení velký vliv jsou naprosto zoufalé herecké výkony, které bohužel dobře ladily se scénáristickým tápáním, jestli má být film o Mandelovi nebo situaci v JAR či snad "jen" o lidském respektu k ostatním. Škoda, film měl na to, aby mé Sbohem, Bafaně probíhalo v slzách a ne ve zklamání. (02.05.2008)