Obsahy(1)
Režisér Jan Novák, který téměř celý život žije v USA a je mj. autorem knihy o Miloši Formanovi (Co já vím?) a bratrech Mašínech (Zatím dobrý), se s kamerou vydal po stopách Václava Havla. Nesledoval však jeho život, ale jednu jedinou cestu vedoucí z Prahy do Bratislavy, a to v srpnových dnech roku 1985. Trvala několik dnů, neboť se Havel zastavoval u svých přátel jako např. V. Chramostová, E. Krieseová apod. Při této „dovolené“ byl disident sledován tajnou policií, dvakrát zadržen a vyslýchán. Režisér Novák vybral tuto reálnou, časově ohraničenou událost, aby mohl zejména americkému publiku na konkrétním příkladě ukázat, co obnášel život disidenta v socialistickém Československu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Poté co jsem se namlsal velmi povedeným Občanem Havlem, jsem se rozhodl dát šanci dalšímu dokumentu o našem bývalém prezidentovi. Čekal jsem něco podobného, ale nedočkal jsem se. Místy mi to připadalo docela amatérsky natočené, sestříhané i upravené. Přesto s povděkem quituji možnost něco takového shlédnout, alespoň jsem se zase něco nového dozvěděl. ()
Celkem zajímavý dokument o jedné dovolené, která byla podobně absurdní jako Havlovy hry. Ale něco tomu chybí. Nebo přebývá. Na celovečerní dokument chybí obrazová invence v jakékoliv podobě. Je to především jen sled nefotogenicky nasnímaných rozhovorů proložených více či méně sdělnými ilustračními záběry bez nějakého hlubšího konceptu nebo principu. Když už to má být o dovolené, nezabíhal bych k výslechům, vězení ani k revoluci. Mohla to být krásná rekonstrukce absurdního počinu někdejšího disidenta, ale vznikl z toho guláš, ze kterého vyplývá opět hlavně to, jaké to tu dřív bylo hrozné. ()
Česká filmová dokumentární tvorba si, na rozdíl od českých hraných filmů, stále zachovává profesní důstojnost a um. Film Jana Nováka "Občan Václav Havel jede na dovolenou" nepřináší nic převratného a nadchne především obdivovatele prvního postkomunistického českého prezidenta. Jde o zajímavost, slouží k přiblížení zapomenuté, vzdálené a pro mnohé i neznámé doby. Prostřednictvím několika přeživších autentických reliktů, ilustračních záběrů a vzpomínek protagonistů se líčí stav života pronásledované a nenáviděné opozice. Můžeme sledovat proměnlivý význam slova svoboda. Většinou se nehodnotí kvalita dokumentu, nýbrž míra sympatie k osobě Václava Havla. Mě osobně potěšil, i když bych dal přednost vyprávění o trýznivosti vězeňského života. Veřejnost bez zkušeností si tento životní zážitek nedokáže ani představit. Toto dokumentární dílko je milé a radostné. ()
Myslím, že tento dokumentární film je potřeba. A je potřeba hlavně pro ty, kteří už dnes zapomněli, co se dělo a zase volí komunisty. Je to natočené z živých vyprávění, pochopitelně se nedá zachytit komletní výklad každého, a tak vyžaduje sledování trošku větší pozornost kvůli tomu, aby se člověku nepřetrhla nit u sestříhaných scén... ()
Dokument nejen o Václavu Havlovi. Skrze jeho prázdninovou cestu v létě roku 1985 sledujeme osudy několika chartistů a jejich vyprávění o praktikách STB při buzerování či vyslýchání. Po hříchu však tvůrci nejdou nikterak do hloubky a zůstavají spíše v oblasti zajímavých postřehů a historek "k dobru." Rozhodně je to zajímavé a v některých pasážích i působivé, ovšem spíše pro neznalého, jelikož většina zde vyprávěných příhod již byla někde publikována nebo vyprávěna. ()
Reklama