Obchod s bílým masem

Dost drsné, akorát ten stereotyp si mohli amíci odpustit, jelikož to jste občas, jako diváci, byli nevyhnutelně naštvaní na ty nesprávný lidi a na americkej všeobecnej nezájem o jiné kultury mimo jejich vlastní, který z filmu čišel pravidelně ob jednu minutu. Je to škoda, jelikož mě osobně právě tohle podkopalo jinak docela dobrý dojem z filmu a měla jsem tak co dělat, abych tomu dala ty 4 hvězdy. Nicméně i přes ta kulturní a někdy i dějová faux pas, si snímek zaslouží pozornost rozhodně větší, než se mu doposud dostalo. Ale i tak mi asi bude chvíli trvat, než se z naštvanosti pramenící z té občasné americké demence dostanu, jelikož když už si někdo vezme na program tuhle seriózní tématiku, mohl si aspoň o určitých východních a středních částech Evropy něco málo zjistit a necucat si scénář z prstu zjevně velmi inspirován stereotypní mapou světa made in USA. (05.08.2012)

Isté pasáže, ktoré sa tu týkajú ešte detí, sú dosť nepríjemné. Zároveň sa tu ale ukazujú už dospelejšie dievčatá, ktoré si môžu za to samy. Obchod s bielym mäsom tu vždy bola a bude a je otázka, do akej miery chcú orgány s týmto bojovať. Podobne je to predsa s drogami. Je smutné, že aj tu vidíme, že východná Európa je pre západné prasatá len otrokáreň, či už v rámci pracovných síl alebo ako sexuálne otrokyne. Detská prostitúcia by sa mala ale samozrejme trestať smrťou. Inak film ale nie je veľmi strhujúci, skôr taký investigatívny s občasným ukázaním sveta obchodu s ľuďmi, extra emócie priniesol len sporadicky. A žiaden herec netrčí z davu. (25.10.2016)

Podle odhadů Mezinárodní organizace práce je na celém světe ročně obchodováno minimálně 2,45 milionů osob. Obchod s lidmi se dotýká všech kontinentů a většiny zemí. Vláda USA odhaduje, že ročně je v rámci obchodu s lidmi přes hranice přepraveno 700 000 až 2 miliony žen a dětí. Toto číslo nezahrnuje obchod s lidmi uvnitř zemí ani muže. Sedmdesát sedm procent obětí jsou ženy, devět z deseti končí jako sexuální otrokyně. Obrovský nárůst obchodu se ženami v Evropě nastal po rozpadu Sovětského svazu. Později, v důsledku válek na Balkáně, se významným centrem obchodu s lidmi staly státy bývalé Jugoslávie. Obchod s lidmi je nejrychleji rostoucí formou nucené práce a patří k nejvýnosnějším kriminálním aktivitám na Zemi - zisky jsou srovnatelné s pašováním drog a zbraní, je ale bezpečnější. Roční zisky mafie se odhadují na 8,5 až 12 miliard eur (238 mld. až 336 mld. Kč). ___ Kvalit Obchodníka se smrtí tento TV film sice nedosahuje, nicméně poskytuje dostatečně informací o tomto nejen drsném a špinavém, ale hlavně absolutně nedůstojném a ponižujícím světě nabídky a poptávky v oblasti ukojení sexuálního pudu. Jak se ukazuje, všeobecná rovnost lidské důstojnosti je stále vzdálenou utopií, jakou byla za dob Římského impéria. Lidé pořád vnitřně a čistě automaticky hodnotí toho druhého a hned ho zařazují výše nebo níže na pomyslném hierarchickém žebříčku, akorát někteří následně rozumově, nikoliv emotivně, otočí žebříček do horizontály - dál nebo blíž, kdežto někteří se stále chovají, jako kdyby se jich civilizace a etika ani nedotkla. Kdy člověk může zneužívat jiného člověka přes jeho nevůli, kdy může páchat násilí na jiném? Nezvladatelně, když neovládá své pudy a choutky. Dálkově, když nevidí důsledky svého konání. Odcizeně, když koná bezprostředně. Odcizení je hlavním mechanizmem potlačení tzv. hlasu svědomí - přírodního zákona zachování svého vlastního druhu. Aby člověk překročil tento zákon, musí označit zneužívaného za cizího, za nečlověka - vnímat ho jako nepřítele nebo jako věc. Je vidět, že tam, kde se hodnoty materiálního rázu snoubí s větším bohatstvím, je větší poptávka po lidech-věcech. Peníze vypínají vnitřní morální zákazy velmi snadně. Bohužel. (15.10.2011)

Obchod s bílým masem tak trochu nezvládá kupecké počty a tak mu příiš nevychází hlavně střet s logickým myšlením. Scénář je postaven na náhodě, bez níž by se děj nedokázal vůbec posunout, postavy se chovají tak, že by si opravdu jen naprosto nevšímavý pozorovatel nemohl povšimnout jejich např. příbuzenského vztahu. Zkrátka a dobře, zajímavé kontroverzní téma utopené v naprosto triviálním scénáři vhodném tak pro televizi Barrandov. (22.11.2020)

Na to, že je to jen TV film, je více než zajímavý a poodhaluje témata, které se jen tak někdo neodváží ukázat a popisuje je tak autenticky, že máte pocit, že tvůrci snad v téhle branži museli chvíli makat. Ta opravdovost a dojem pravosti všeho toho svinstva (a že se to děje) si zaslouží nadprůměrné hodnocení. Herci taktéž dobří. Nehodnotím celkový dojem z filmu, ale jeho údernost na diváka. Jinak by to byl čistý průměr. (05.01.2010)