Armáda démonů: Matka slz

Sarah není zrovna oslnivě krásná ani kdovíjak chytrá (soudě podle jejího chování a těch pár scén kdy "bádá"), zato má matku ducha a jednu chrakteristickou vlastnost - kam přijde, tam je někdo (kdo měl tu smůlu a dal se s ní do řeči) vzápětí nějakým brutálním a vizuálně efektním způsobem zavražděn. Likvidováni jsou zcela demokraticky všichni - muži, ženy, ba i dítka (ta zpravidla odkrágluje vlastní matka). Oběti si tak nemohou stěžovat na diskriminaci a divák na to, že by se nudil. Děj neoplývá soudržností, vyprávění je občas mírně chaotické a ani atmosféra není silnou stránkou "Matky slz", konec přichází příliš náhle a určitě by snesl větší propracovanost. Na druhou stranu se má divák stále na co dívat, napětí se podařilo vybudovat zdařile, násilí je zobrazováno s dostatečnou mírou invence a nechybí ani semtam nějaká ta pohledná samička. Když k tomu připočtu i jednu opravdu povedenou lekačku, klady pro mne rozhodně převyšují zápory. (24.04.2009)

Najsilnejsi hororovy darcek posledneho obdobia (navyse s jednou lakackou, ktora ma po hrooozne dlhdej dobe dokazala vykotit zo stolicky), skvele zakoncenie mother trilogie. Den po Slyovi a jeho Rambovi 4 dalsi "starik" ukazuje nielen mladej generacii, ze s vekom nie vzdy sily slabnu...ale prave naopak. (02.02.2008)

Ty dvě hvězdičky jen z principu, kdyby se o tom režisérovi tolik nepsalo, tak dám odpad :D Ne, vážně se to nedalo - orchestrace zahrané na nějakém CASIO, efekty z džemu a plastelíny (čertík vedle postele), strašní herci (Japonka ve vlaku), navíc je to poprvé, co jsem viděl cělý film, kde snad nebyl ani jeden herec bez komického přízvuku. Mě ta italská vlna nikdy nebrala, po shlédnutí tohohle "něčeho" vím, že ani nikdy brát nebude. (26.02.2008)

Obecně mě tahle afektovaná pseudohorrorová gialla vůbec neberou, ale La terza madre mě po počátečním ošklíbání se docela pobavila. Děj je samozřejmě totálně praštěný, spousta scén působí levně nebo vyloženě amatérsky a Italové v Itálii mluví i píšou anglicky. Ale pro fanoušky žánru je právě tenhle způsob režie asi ta pravá lahůdka; nezasvěcený divák však možná upadne v rozpaky, jako třeba já v první půlhodině. A z prkenného a bezkrevného hereckého výkonu režisérovy dcery Asie jsem zůstal v rozpacích až do konce, měl ji spíš pokřtít třeba Antarktida, nebo Androidka. Ovšem furt lepší, než Matka Představená Čarodějka se silikonovýma ceckama. Několik scén se mi ale dost líbilo. Třeba matka s dítětem na Andělském mostě. Nebo vtipný konec japonské zoku čarodějnice. Nebo ještě vtipnější konec Uda Kiera. Nebo holohlavý pan vrah s velkou pusou. Nebo "boschovské" výjevy na konci ve sklepě. A lekla mě jedna dobrá lekačka. Ale úplně nejvíc ze všeho se mi líbilo domovní osvětlení na natahovací klíček, to jsem ještě nikdy nikde neviděl a chci ho mít v baráku na chodbě taky! (11.11.2015)

Když vás na hororu od legendy žánru, jenž je plný over-the-top brutality, nechutností a snahy o napětí a nepříjemnou atmosféru, nejvíce potěší stylové úvodní titulky a několik odhalených koz, je něco (hodně) špatně. Pro některé zaryté "argentovce" možná dobrý drsný horor v duchu jeho kultovních děl, pro mě pouze těžce béčkový sick shit hodný (rychlého) zapomnění... (04.12.2016)