Ostrov

Dal jsem hned pět hvězd, protože po komentáři bych stejně jednu přidal... A proč? Protože tu opět máme nejfrekventovanější ruské téma "osud člověka", ne již pod tímto titulem ani válečným tématem (i když přece je zasazeno alespoň do úvodu... Dialektické řešení tézí a antitézí: hrdina - zbabělec, zločin - trest, svatost - svévole (používáno v českých titulcích). Syntézou je pochopitelně smrt (a likvidace mrtvoly, u nás vzněšeně pohřeb). A je jedno či v bedně s rybářskými sítěmi nebo v nádherně sroubené rakvi nebo prostě v ničem - záleží na době, která nazrála k rozhodnutí, že "rakev je už důležitější než kredenc". (15.06.2019)

Film je o člověku, který zabil svého kamaráda a po zbytek života si nese vinu a tak žije život v jakési sebetrýzni a hledá Boha. Nemůže žít ani umřít - vina jej stíhá kudy jde. Přesto jej mají lidé za světce a chodí za ním pro pomoc. Film, který se tváří jako Boží, přesto se onen člověk s Bohem evidentně nepotkal - nepřijal jeho odpuštění. Umírající člověk, jehož poslední slova jsou "hříchy mě tíží, Bože, přijmi moji hříšnou duši" žil svůj život nadarmo, nic nepochopil. Právě proto totiž přišel Ježíš, aby nás očistil (vzal na sebe naše hříchy) a posvětil, abychom mohli do Boží přítomnosti! Protože hřích k Bohu nemůže! Co z toho, že jiným pomáhal, když si své hříchy nese sám a tudíž jde do věčného zatracení? Tento film podle mého dosavadního poznání nenese žádné poselství a spíše lituji času, který jsem mu věnoval. (31.05.2012)

Velmi pěkný a optimistický film, který je současně i nečekaně vtipný. To, co se zpočátku jevilo jako hodně temná ruská depka, se posléze přehouplo do zcela jiného filmu, který je inspirativní, hluboký a meditativní, a který v lecčems může připomenout známý snímek Kim Ki-Duka Jaro, léto, podzim, zima... a jaro, jak si už přede mnou všiml jiný kolega. Ostrov je mimořádně působivý svou hudbou, nehostinnými lokacemi i hereckým výkonem fantastického Pjotra Mamonova. Myslím, že by se našly i další podobné filmy, třeba Scorseseho Poslední pokušení Krista, ale zrovna ten podle mě kvalit Ostrova nedosahuje ani zdaleka. Za mě zcela bez pochybností plný počet 5 *. UPDATE 9. 3. 2015 - Na druhé zhlédnutí se mi tento film líbil snad ještě více než prve. Nádherná kamera, hudba, jedinečný humor, optimistické vyznění a dojemný závěr dělají z OSTROVA jeden z nejhezčích ruských filmů, co znám - toto je velkolepý a očistný filmový vyprošťovák, když je člověku smutno na duši. (21.11.2013)

Výrazne štylizovaný film s očividnou zápletkou, zrejmou už od prvých minút. Ruská kinematografia nekopíruje dôsledne moderné trendy vo výprave, inak by bol zlomový bod zasadený do nejakej retrospektívy, či paralelného rozprávania. Pravoslávna duchovnosť a stereotyp ako vcelku nezáživná vec je vykreslená solídnou kamerou, ktorá dotvára jemnú umeleckosť a podčiarkuje štylizovanie filmu. Aj keď film evidentne má chyby a nepôsobí, že by bol natočený v roku 2006, v kino prevedení ma celkom oslovil a zaujal. (04.10.2008)

Počas 2. svetovej vojny Nemci v Severnom mori zadržali parník sovietskej severnej flotily. Pod hrozbou smrti, mladý námorník Anatolij zastrelí svojho kapitána. Sám ťažko zranený sa dostane do kláštora kde žijú pravoslávni mnísi. Stáva sa kuričom a jedným z nich s bremenom viny z vraždy, získa povesť zázračného liečiteľa. Pomôže vyliečiť aj ženu, kde vysvitne, že je to dcéra práve toho kapitána dnes už admirála), ktorého mal zabiť. Nakoniec ho zachránili jeho vojaci iba s prestrelenou rukou. Film sa odohráva na svätých ostrovoch Valaam a Soloveckom súostroví. Tento film sa nikdy nestane trhákom, ale je to film, ktorý nie je ľahké pochopiť, ale svojim spôsobom sa radí medzi výborné filmy. Nie je to film o robotoch a mutantov z iných planét, ale je to film pre každého kto chce o svojom živote a pokore premýšľať, dokázal majstrovský spracovať náboženský náhľad na také veci, ako je životná cesta, hriech a pokánie. (22.07.2016)