Strom života

Velké sousto na skousnutí pro většinu diváků. Mě snímek ohromil, nic podobného jsem v životě neviděla a byl to vážně zážitek. Film se silně opírá o Boha, to nemusí vyhovovat všem, zvláště pak v takovém ateistickém státě, jako je ten náš. Nutno podotknout, že Malick nikomu svou víru nevnucuje, nepřesvědčuje o existenci Boha, nedělá z něho něco svatého, ale pokládá otázky, které si pokládá každý bez ohledu na to, zda je věřící, nebo není. Malick dává prostor každému divákovi, aby si Boha vyložil sám, může to být pouze to, co máme v sobě, to k čemu se obracíme v těžkých časech. Každý si může vybrat z dvou možných cest života, tyto cesty svádějí boj v nitru mladého Jacka, cesty zobrazené prostřednictvím matky a otce. Pro Malicka má všechno na Zemi svůj důvod, svůj význam, opodstatnění a všechno je důležité a přesně tak je film natočen. Je neuvěřitelné, jak tady Malick dokáže nakládat s emocemi, nebo spíše do čeho všeho je zvládne dát. Tady v sobě ukrývá emoce jeden list stromu, nebo jeden dotek trávy je neuvěřitelně dojemný. Je důležité, aby se divák nějakým způsobem ve filmu našel, aby se dokázal alespoň s něčím ztotožnit, zkrátka aby mu porozuměl. Při otázce: "Co pro tebe znamenáme?" a následné sekvence vzniku vesmíru, planety a zobrazení evoluce mě silně mrazilo v zádech a z ničeho nic se mi do očí vrhaly slzy. Pak přišla sekvence s dětmi a začala hrát Smetanova Vltava, takovou husí kůži jsem snad ještě neměla a něco tak krásného už jsem dlouho neviděla. Právě hudba je ve filmu nesmírně důležitá. Strom života rozhodně není pro každého. Mimochodem výkon Brada Pitta vynikající a stejně tak výkony představitelů bratrů, kteří to zahráli vážně přirozeně. Pro mě zatím nejlepší film, který jsem v tomto roce viděla. (23.07.2011)

Strom plný otázek, mistrovství, jednoduchosti, krásy a především, života. Velmi osobní, nejen pro režiséra, ale i pro (otevřeného) diváka. Časem více... "My eyes have seen all this, my ears have heard and understood it. What you know, I also know; I am not inferior to you. But I desire to speak to the Almighty and to argue my case with God. You, however, smear me with lies; you are worthless hysicians, all of you! If only you would be altogether silent! For you, that would be wisdom." Job 13:1-5 (11.08.2011)

Filmová úvaha nad mnohoznačností, podstatou i předmětem víry, o konfliktu a smíření. S životem, se smrtí, se sebou samým... Malick stvořil film, na který se nezapomíná a který, bohužel, na ploše 138 minut je pouze trailerem na skutečný, prý šestihodinový kolos, který si na BluRayi vychutnám se stejnou chutí. 46. MFFKV (11.07.2011)

Vizuálne a hudobne podmanivé, lenže Malick nechce rozprávať príbeh. Miesto toho skladá na seba obrázky zo života jednej rodiny a občas ich prekladá prírodopisnými zábermi. Poetická hudba, navonok hlboké monológy však nezakryjú to, že prezentovaná symbolika je napriek silným myšlienkam triviálna a skôr ako umenie výsledok pripomína hru na umenie. Robiť z neho kvôli forme jeden zo zážitkov roka Stromu života naozaj nesvedčí, i napriek tomu, že ide o nezvyčajný zážitok, ktorý si divákov nájde. (27.01.2012)

O tomto snímku jsem hodně slyšel (hlavně, že je "netradiční", když to řeknu politicky) a proto jsem byl na něj hodně zvědavý. A výsledek mě… zklamal? Asi by se tomu dalo říkat zklamání… Takhle, Tree of Life má parádní kameru, skvělý hudební podkres (Vltava je, jak jinak, nejlepší :-)) a dokonalou Jessicu Chastain. Jenže vše kolem toho jsem prostě nepobral. Nestydím se za to, protože pak mi to má spolubydlící vysvětlila a na tohle bych opravdu asi nepřišel. A proč teda dávám jen průměrné hodnocení, když vím, co tímto filmem Malick chtěl říct? Zkrátka a dobře - podle mě to nevyšlo. Vím, že budu znít tvrdě, ale on není Kubrick či Bergman. Proč zrovna tihle dva? Možná proto, že když oni vytvořili film, kterým chtěli něco říct, bylo to poznat. I když ne vždy jsem ty filmy pochopil, to se přiznám, ale vždy jsem od jejich (speciálně Kubrickových, přeci jen od Bergmana jsem viděl zatím jen čtyři filmy) filmů odcházel s hlavou otázek, které jsem si dřív či později uměl vyložit po svém. Neříkám, že správně, ale po svém a to je něco, proč miluju filmy. A tady mi přišlo, že tato možnost mi nebyla nabídnuta. Nevím, jak to jinak vysvětlit, tak použiju slova mé spolubydlící: "To prostě musíš cítit, jako ten režisér. Buď to tak cítíš, nebo ne." Já to bohužel necítil. 50 %. (04.11.2012)