It's Always Sunny in Philadelphia

Viděl jsem to tak před deseti lety, když byly na světě tři čtyři série a moc jsem se u toho řezal. Když jsem nedávno potřeboval nějakou ujetost, nějaký černý humor, vzpomněl jsem si na to. No a než jsem stihnul ohodnotit první sérii, sjel jsem čtyři. Sakra to je ujeté. Takový plesnivý humor plný špíny, ponížení a neštěstí. To mi po těch čtyřech sériích čím dál tím více lezlo na nervy. Potřeboval jsem zase nějaký happy-end, tak nevím, jestli svůj plán dokoukat to celé (má to už třináct sérií!) zvládnu. Možná počkám na podzim, kdy má vyjít McElhenneyho nový seriál Mythic Quest, který věřím, že bude podobně zbarvený. Tak mi to nedalo a sjel jsem všech čtrnáct sérií. Musím říct, že po pár týdnech jsem si na celou partičku zvyknul a teď, když jsem na konci, je mi po nich smutno. Překvapivě se příběh začal přenášet mezi sériemi a byla tam určitá kontinuita. To mám rád u tohohle typu seriálů, že jen tak roky nežvaní, ale posouvají se v příběhu. Nejsilnější (a zároveň nejnápadnější) linka je homosexualita Maca, která vykristalizuje v epický závěr třinácté série. Pouštěl jsem si to dvakrát a pak ještě jednou ženě. Nesnáším balet a muzikály, ale tahle exprese toho, co se v Macovi bilo vyjádřené moderním baletem byla prostě kulervoucí. Nic podobného jsem nikdy neviděl a klobouk dolů za takový výkon. Možná bych se nezlobil, kdyby to skončilo tímhle eposem, ale dostali jsme další čtrnáctou sérii, která opět nezklamala a je plná gegů. Závěrem mi tedy bude smutno, ale těším se, že si pustím zase nějaký sitcom, kde to končí třeba romantickou uzávěrkou (HIMYM?) nebo morálním ponaučením (Earl?). Nebo že bych si dal nějakou další depresi (Black Mirror?)? (23.08.2019)

1. série Že bych zase po letech narazil na seriálový klenot, který se mi vyhýbal? Se sledování jsem začal v okamžiku, kdy se chystá 12. série a prvních sedm dílů slupnul jako nic. Stanice FX už mě zaujala několika komediemi (The League, Archer) a tahle jede přesně ve stejném duchu. Bez servítek, bez morálního poučování a bez nudy. Pobavil jsem se každou epizodu a to jsem si teprve zvykal na postavy, jsem zvědav, co předvedou dál. A nevím proč, ale ta znělka mi zní moc vánočně. 2. série A druhá série přináší na scénu novou postavu pro partu. Objevuje se Frank, otec Dee a Denise, který je možná ještě ujetější a bizarnější než zbytek skupiny dohromady. A bavil jsem se ještě o něco víc něž předtím. Bar U Paddyho se zapsal na místa, kam se rád vrátím. Už teď se těším na další díly... 3. série Parta je vážně hodně uřvaná a díky tomu se nedá sledovat několik epizod v zápřahu. Vždy si po pár epizodách musím dát pauzu, abych se vrátil do normálu. Tady se to vážně žene do velkého extrému a i když je to vtipné, tak kolikrát to nevyjde úplně skvěle. (22.09.2016)

Doslova skrytý klenot mezi komediálními seriály. A taky důkaz, že k tomu, aby jste dostali záchvat smíchu nepotřebujete přidaný smích po každé větě, jako je to u daleko populárnějších seriálů. Stačí vám jen 5 šílených postav, 5 výborných herců a tvůrci s velice bujnou fantazií. Některé díly jsou naprosto geniální a když se smíříte s tím, že celý seriál vlastně nemá žádný souvislý děj a je tam většinou jenom těch 5 postav, které pořád řeší něco a zároveň nic a budete ho brát s nadhledem, tak se zasmějete u každého dílu. (11.02.2023)

Jak už napsal Subjektiv, tohle je v podstatě sitcom á la Přátelé, jen postavy jsou sobečtí dětišntí otravní hloupí nadržení lakomci (včetně hlavní blondýny) a tím pádem dělají "ošklivé" věci .... Což může být fajn, ale tady je to čistý průměr (narozdíl od těch "hodných" Přátel). (6/10) (09.12.2011)

Některé díly jsou dobré, některé naopak dost špatné - bohužel však převládají ty špatné díly. Každopádně jsem si k postavám nevytvořil žádný vztah a snad to ani nešlo. Sitcom, který se snaží bořit hranice politické korektnosti, ale dělá to bohužel příliš násilně a bez vtipu. 3* za těch pár dobrých scének a se seriálem se v druhé sérii raději loučím. (05.08.2012)