Reklama

Reklama

Čtyři renomovaní hollywoodští režiséři vyprávějí různé hororové či sci-fi příběhy a prozkoumávají tak prostor za hranicí reality ve své vlastní verzi klasických příběhů z kultovního seriálu Roda Serlinga.
 Čtyři hororové či sci-fi příběhy natočené čtyřmi slavnými režiséry, zpracované na motivy populární televizní série Roda Serlinga, navíc okořeněné vtipným prologem a epilogem. V prvním příběhu se setkáme s velkohubým byznysmanem, jenž z duše nenávidí židy, černochy i asiaty. Ten je jednoho večera nevysvětlitelným způsobem transportován zpět do roku 1940, kde je ve Francii pronásledován Nacisty. O deset let později se ocitá coby afro-američan uprostřed shromáždění Ku Klux Klanu a nakonec se objeví v šedesátých letech jako Vietnamec ve Vietnamu. Ve druhém příběhu přijíždí starý muž do domova důchodců a záhadně způsobí, že přání tamních obyvatel se stávají skutečností - pomocí nějakého podivného kouzla je reinkarnuje do jejich mladších já. Ve třetím příběhu mladá žena sveze záhadného desetiletého chlapce domů, ovšem uvízne s několika dalšími lidmi v alternativní realitě, kterou chlapec vytvořil ve své fantazii. Čtvrtý příběh sleduje cestujícího v letadle, který vidí podivné stvoření na křídle, jenž se snaží letadlo zničit. Nikdo mu však nevěří. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

choze 

všechny recenze uživatele

Prolog v s Aykroydem a Brooksem krátícími si čas při jízdě noční krajinou je fajn, ale první dvě povídky jsou o ničem a ty další dvě už sice zaujmou námětem, ale kazí je nadsázka a herecké přehrávání. U mě vyhrává třetí segment (zfilmování působivé Bixbyho povídky Je to dobrý život) o nezvyklém chlapci (dobře obsazeném) a totálně prohrává Spielbergův domov důchodců. Celkově jde o dost slabý a zbytečný povídkový film, těžící z nostalgie po starém klasickém mysteriózním seriálu. ()

maddy 

všechny recenze uživatele

Jeden by čakal, že keď do poviedkového hororu svojimi kúskami prispejú také mená ako Steven Spielberg alebo George Miller, tak to už z princípu nemôže dopadnúť zle. A hopla, chyba lávky! Celovečerný film Twilight Zone: The Movie podľa kedysi úspešného seriálu zo šesťdesiatich rokov je dosť podpriemerným poviedkovým hororom. Tie má síce samé o sebe rád, pretože keď u nich diváka nebaví jeden tak si môže počkať na druhý, tretí, štvrtý príspevok ... a jeden ho určite chytí. Bohužiaľ, v prípade Twilight Zone je ťažko nájsť aj ten jeden nadpriemernejší ktorý by upútal, ale po poriadku. Prolog – úvod sa ani neoplatí hodnotiť, pretože v tomto prípade sa jedná o krátky, asi päť minútový príspevok, kde dvaja chlapi idú v aute a v závere na jedného z nich niečo vybafne a je koniec. Bez príbehu, bez pointy a s úplne trápnou ľakačkou v závere. Natočené Johnom Landisom, režisérom Amerického Vlkolaka v Londýne. Ten prispel aj prvou skutočnou poviedkou, ktorá síce nemá úplne zlý námet, ale chýba jeho rozpracovanie. Takto to totiž vyzerá ako prezentačné video do základnej školy na tému rasizmus. Chlapík sa tu prebehne rôznymi historickými obdobiami a pointa je asi taká, že pozor nebuďte zlý k Židom, pretože tí si predsa museli vytrpieť druhú svetovú, nebuďte zlý k Aziatom, pretože tí predsa zažili vojnu vo Vietname a nebuďte zlí ani ku černochom, pretože tých týral Ku-Klux Klan. A to je asi celé čo tento príspevok poskytne. (2*) / O druhý príspevok sa postaral samotný Steven Spielberg, ktorý mal už v tom čase za sebou také kúsky ako Čeľuste alebo E.T. – Mimozemšťan a v prípade Twilight Zone si vybral veľmi slabú chvíľku. Povedal by som, že až najslabšiu chvíľku celej jeho kariéry. Jeho príbeh je totiž o tom ako v domove dôchodcov kúzelný dedko premení dôchodcov na malé deti a tie sa následne vyšantia na záhrade. Skutočne! Kto nevidel asi neuverí. A zabudol som, že v závere ešte čaká úplne hlúpe moralizovanie. Zbytočnosť bez príbehu, bez nápadu, bez ... v podstate všetkého. (1*) / O tretí príspevok sa postaral Joe Dante, režisér Piranha alebo Gremlins a jeho poviedka má aspoň slušný nápad a fajn prevedenie, ktoré hlavne v dnešnej dobe pripomenie poctivú prácu s bábkami monštier, ktoré boli typické práve pre osemdesiate roky. Jeho poviedka má zaujímavú atmosféru a pokojne by mohla byť aj celovečerným filmom, no v tejto podobe ju doslovne zabije zbytočne moralistický záver s tak sladkým happy endom, že k predošlým minútam sa vôbec nehodí. Oveľa radšej by som bol keby to ostalo v medziach hororu po celý čas. (2,5*) / V závere prichádza na rad George Miller, režisér Mad Maxa s, v rámci tejto série najlepšou, ale aj tak nijako úchvatnou poviedkou o jednom monštre v (aj keď tu sa skôr hodí predložka „na“) lietadle. Síce mi prišla trochu zdĺhavá a hlavne málo využitá, ale aspoň má nápad, aký taký dej, slušné prevedenie, jednu fajn ľakačku, celkom úsmevný záver a hlavne som bol zvedavý ako celá dopadne. Síce dopadla tak nijako ako všetky predošlé, ale aspoň sa jednalo o horor. (2,5*) / CELKOVO: 2* (4/10) () (méně) (více)

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

John Landis do tohoto filmu přispěl docela dobrym, ale zároveň hodně krátkym (natolik krátkym, že ho ani nebudu hodnotit samostatně) prologem a k tomu přidal první povídku, která mi připadala asi jako reklamní billboard s nápisem "Rasismus je špatný, áno?" (prolog + první povídka) - 45% ~ První povídka teda nebyla nic moc, ale to jsem netušil, co mě ještě čeká. Dále následujou dvě pohádky... První z nich natočil Steven Spielberg a přestože je to pohádka o kouzelnym dědečkovi, která se odehrává v domově důchodců, tak tam Spielberg umístil svoje obligátní stádo harantů. Ten člověk je prostě pedofil. Aspoň trochu to zachránil Scatman Crothers. - 20% ~ Další pohádku natočil Joe Dante a tahle pohádka mi přišla ještě blbější, než ta od Spielberga a to už je teda silný kafe. Nezachránilo to vůbec nic. - 0% ~ Nakonec mi aspoň trochu spravila náladu poslední povídka od George Millera. Tahle povídka taky byla jediná, která se mi opravdu líbila. Mimochodem taky byla parodovaná v Simpsnech v jednom z čarodějnických dílů. - 80% ~ Shrnul bych to jednou větou... Podívejte se na prolog a potom až na poslední povídku. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Velice špatný povídkový film. Největší problém vidím v předvídatelnosti a nudnosti většiny povídek. Prolog, přestože jsem si chvíli říkal co tam ti dva maníci blbnou, mě příjemně navnadil. Inu, neměl to dělat. *** 1. Naprosto zbytečná Landisova vyprávěnka, stokrát obehraná a nudná. Jedna ze zakamuflovaných variací na Dickensovu Vánoční koledu, přestože bez dobrého konce. odpad! 2. Spielbergova vcelku s dobrou atmosférou, ale bez nějakého nosnějšího nápadu nebo příběhu. V zásadě standardní předvídatelná pohádka o kouzelném dědečkovi, se strašnými herci a pitomým moralizováním (prostě Spielberg posledních let). * 3. Danteho povídka má zajímavou atmosféru a Kathleen Quinlan v nejlepších letech. Ale z nápadu, který by sám o sobě dokázal vydržet (s několika menšími rozvedeními) na celé dvě hodiny, vytěžil velice málo a nakonec ho utnul tak nečekaně pitomým moralistickým způsobem, že bych se nedivil, kdyby v tom závěru měl prsty Spielberg. ** 4. A nakonec velice dobrá Millerova povídka, ve které se konečně něco děje, kde je dobrý herec, která za něco stojí. Kde sice není pointa, ale závěr je dostatečně nečekaný a zábavný. *** No a na závěr přikládám jedinou dobrou hlášku z celýho filmu, kvůli které ale musíte vidět celý film, abyste ji pochopili. - Vy jste se nahoře fakt bál, co? - A jak. - To jste ještě neviděl fakt něco děsivýho... ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Přestože fragmenty povídkového filmu poskládali režisérři velkých jmen, ani jednomu se nepodařilo natočit nic, co by člověku uvízlo v paměti jako některé epizody původního seriálu. A to měli k dobru několik dekád a mnohem větší rozpočet. Pozornost si zaslouží snad jen prolog a poslední Millerova povídka, i když i ta by šla natočit zajímavěji. Repríza po letech byla zkrátka zklamáním. ()

Galerie (60)

Zajímavosti (9)

  • 23.července 1982 zemřeli Vic Morrow a dva dětští herci, Renee Chen (6 let) a My-Le Dinh (6 let) při nehodě u natáčení. Zřítil se na ně vrtulník. (Chatterer)
  • Zmínka o poručíkovi Neidermeyerovi je odkazem na film Animal House (1978), který také režíroval John Landis. (Chatterer)
  • Režisér Landis bol po natáčaní obvinený z neúmyselnej vraždy, nakoniec bol však oslobodený. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama