Adolf Eichmann

Sympatický T.Kretschmann opäť v nemeckej uniforme, to už človek musí naozaj počítať. Ale tie postavy mu sedia, bez debaty. Dráma o jednom z najväčších vojnových zločincov, síce až takou drámou nie je, ale je to aspoň malé oboznámenie s tým, kto to bol a ako skončil. Vojnové scény nečakajte, pár zastrelených židov tu síce bude, ale ide viacmenej o dokreslenie deja a ide prevažne o niekoľko sekundové zábery.Väčšina filmu sa odohráva v cele, kde je spovedaný a flashbackmi sa v deji vraciame späť. Režisér akosi nedokázal navodiť napätie medzi dvoma zhovárajúcimi sa mužmi v cele, hoci všetci vieme, že tieto rozhovory by mali byť korením filmu.Ťažko povedať kde nastala chyba. Dialógy sú hodnoverné, herci slušní, hlavne Kretschmann, ktorému plešina a okuliare slušne pomohli k tomu, že sa Eichmanovi na dobových fotkách vážne podobá. Film nenudí, hlavne by nemal nudiť všetkých, ktorých 2.sv.vojna zaujíma. Bohužiaľ výsledok je iba priemerný. A ani neviem, či si tento film zaslúžil taký krásny hudobný motív. Film 6/10. (27.01.2009)

Příběh s hodně silným potenciálem rozmělněný v laciném televizním provedení. Aby to dostatečně zapůsobilo, musela by být Eichmannova zvěrstva zobrazena také vizuálně (ve filmu jsme se dočkali pár střípků, které ale nebyly dostatečně působivé - když to řeknu poněkud cynicky, tak i vězni z koncentračních táborů vypadali až moc vykrmeně a zdravě). Thomas Kretschmann byl obsazený výborně, zato vyšetřovatel byl hodně nemastný neslaný, moc emocí se z něho vyčíst nedalo. Z celého filmu mi tak utkví v paměti asi jen dvě scény - dopis a židovské miminko. (01.05.2012)

Adolf Eichmann byl magor a díky tomuhle filmu je to nádherně znát. Přál jsem mu po tom všem z celýho srdce ten pocit, kdy on sedí v cele a pod ním čeká celý národ, aby si z něj udělal kostky do guláše....a to ho tam prosím drželi hodně dlouhou dobu. O čem pak takový člověk přemýšlí, to mi je záhadou. Spíše se divím, že se Eichmann tak dlouho držel. Vůdce byl zřejmě pro pár jedinců velký pán, kterého měli skutečně uber alles. Jenže pravda je taková, že Eichmann byl jediný popravený člověk v Izraeli, a doufám, že také poslední. Udělali to hezky, jak se sluší a patří. I když možná tak, jak si to Eichmann přál, a plnit sny těhlenctěm sráčům by neměli ani po válce. I tak ale dostal co zasloužil. Lepší pozdě, než vůbec, no ne? (22.10.2009)

Průměrná rekonstrukce výslechů Adolfa Eichmanna, které vedl kapitán Avner Less. Čekal jsem něco více životopisného, ale tady nešlo ani tolik o Eichmanna, jako spíše o kapitána Lesse, o tom jak to prožívala jeho rodina a on sám - a nutno dodat, že to bylo silně nezáživné. Třeba jsem vůbec nechápal tu vlnu nenávisti, která se proti Lessovi zvedla. Pořád jsem si říkal "Sakra, tak on ho chce usvědčit a pověsit, tak proč ho terorizujou?". Navíc lessův představitel byl pro mě totálně necharismatický a vůbec mi nesedl. Naopak výborný byl Thomas Kretschmann jako Eichmann - ukázal ho, podle mě, přesně takového, jakým tenhle parchant byl a i vizážisti odevedli skvělou práci - kdo zná dobové fotografie, tak mi dá za pravdu. Nicméně čekal jsem podstatně víc. 50% (29.06.2009)

Tváří v tvář vykonavateli zla. Dokonalý příklad chladnokrevné, mrazivé, lstivé a vychytrale prolhané podoby osobnosti. Člověka, který na povrch působí, že je tvrdý jako kámen. Vystupuje krutě, nepřístupně a neporazitelně, ale uvnitř je zbabělcem, slabochem a neuvěřitelně malým člověkem se svým vlastním strachem a nočními můrami. Při určitých záběrech kamery na Eichmanna, při pohledu na jeho šílenou a přitom tak klidnou tvář, na jeho nepřítomné oči za velkými brýlemi, mi připadal podobově srovnatelný s fotkami ruského kanibala, přezdívaného "The Rostov Ripper" Andreje Chikatila. Thomas Kretschmann musel být v minulém životě mužem pochodujícím v holínkách, oblečeným v uniformě a zvedajícím pravici. Jinak si nedovedu vysvětlit jeho časté, a tak strhující herecké ztvárnění pohlavárů Třetí říše. Troy Garity skvěle ztvárnil vyšetřovatele, jemuž při postupných návštěvách "šéfa" konečného řešení, zůstaly jen neuvěřitelně prázdné oči. Není možné, aby se člověk setkal s různými formami zla a jakési geniální šílenosti, aniž by tím nebyl jakkoli poznamenán. Je to snad jakási zvrácená fascinace smíšená s odporem, která přitahuje člověka ke zlu, jeho formám a nekonečné prázdnotě. Podobným příkladem byť snímky 8 mm, Mlčení jehňátek a Půlnoční vlak. Film mi svým specifickým barevným nádechem a celkovým zpracováním příběhu, připomínal podobně zaměřeného Vraha od Green River. "Ukázal nám naši velikost tak, jako nikdy předtím", "Setkal jsem se s ním během státní návštěvy Palestiny, ale nebyli jsme si blízcí, on obdivoval Hitlera, ne mně", "Ten člověk nás rozdělil, úplně ti vzal duši..." (21.12.2009)