Toy Story 3: Příběh hraček

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají... (06.08.2010)

Jednička je můj nejoblíbenější a zároveň mnou nejvícekrát viděný animák, dvojka je jen o malinko slabší a trojka... U té jsem se smála, bála, rozčilovala, fandila, několikrát absolutně netušila, co bude dál, a i navzdory mému drsnému já mi několikrát během sledování ukápla slza. Nemám slov. Toy story trilogie je jedničkou mezi všemi animáky, které znám. Tyhle hračky mě vždycky dostanou. (01.10.2011)

11. celovečerní Pixar Nádherná pocta světu hraček, klasickému hollywoodskému stylu (který zde funguje mnohem lépe, než v mnoha jiných filmech pro dospěláky a jde ještě mnohem dál, než případná žánrová parodie a celé je to realističtější, než valná většina hrané produkce). Great Shape Barbie a Animal Loving Ken válí na všech frontách. Nostalgie, ve které funguje každá minuta, každý nápad... (02.09.2010)

„Kam si sa vybral, Zemiak?“ – „Pre teba PÁN Zemiak.“ S Woodym, Buzzom, manželmi Krumpľovcami, dinosaurom, Pánom Prasiatkom, mariňákmi drsného seržanta (R. Lee Ermey) a hlúpo kúzelnou Barbie, sme prežili nemalú časť svojich životov – 15 rokov nie je málo. Je v tom niečo z nostalgie, melanchólie, je tam smútok i zvláštna pachuť z niektorých etáp našich životov, kedy nie vždy všetko skončilo fajn len preto, že sme si to priali. Niektoré filmy to proste dokážu, stanú sa tak trocha súčasťou našich ozajstných a reálnych životov. Pokiaľ ste na Woodyho a Buzzových dobrodružstvách boli v rokoch 1995 a 1999 v kine, bude pre vás cťou pozrieť si záver trilógie. Je presne taký, aký mal byť. Hravý, rozkošný, plný nápadov... a smutný. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (09.12.2010)

Toy Story 3 je oproti svým předchůdcům velkolepější, zábavnější, akčnější a emocemi nabitější, přitom v žádném ohledu nepřekračuje mez snesitelnosti a bez problémů ho zvládne i dospělý divák (což mohu potvrdit i z toho důvodu, že jsem ho rozkoukal ve tři hodiny ráno a vůbec mi nevadilo, že mi nakonec ukrojil další dvě hodiny spánku). Upřímně lituju, že jsem ho nemohl vidět ve svých dětských letech - to se poštěstilo pouze dílu prvnímu; zatímco ten byl ale "jen" výbornou zábavou, trojka je určitě jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděl. Kdybych měl vypíchnout konkrétní prvky, nevěděl bych, zda mám začít u široké škály barvitých (doslova) postaviček či u akčního a fantasticky gradovaného příběhu. Skvělý byl i milý a nostalgický tón, jímž film vyjadřuje přerod dítěte v dospívajícího mladíka a auru dětského světa, která by neměla být zapomínána, ale předávána. Zmínit musím i záporáky, a to ani ne tak tak Mazla (růžový plyšový medvěd - ha), jako spíše poněkud úchylnou postavu velkého plastového nemluvněte, která by mě kdysi s tím svým rozbitým okem určitě strašila ve snech. (17.04.2011)