Pátek třináctého 8

Obávaný zabiják Jason Vorhees absolvoval podstatné změny: netřímá v rukou mačetu a opustil své domovské Crystal Lake. A na jeho vražedném řádění se to nikterak nepodepsalo. Zabiják je ze dna jezera probuzen elektrickým výbojem a v mžiku se nalodí na loď plující na exkurzi do New Yorku, na níž terorizuje maturitní omladinu i s jejich nesympatickým kantorem. Do NY dorazí přibližně v druhé polovině filmu, aby zde zúčtoval s hrstkou přeživších z lodi. Mrtvých není zrovna malý počet a objevuje se sem tam i nějaký originální vtip (viz hokejový poutač s dominantou brankářské masky po příchodu do velkoměsta). Blížil se konec slavné éry osmdesátých let a chtělo to dravou rozlučku s hororovou ikonou, co se za uplynulá léta svého účinkování na filmové scéně předvedla většinou v excelentní vražedné formě. Podruhé v řadě se pod masku skryl urostlý Kane Hodder, na svá tvůrčí bedra si další krvavý výlet zabijáka vzal tehdy debutující Rob Hedden a urodily se zajímavé změny, co film posunuly z hrozící stagnace. Film nabíral postupně na tempu a dynamice, vraždy probíhaly na nejrůznější způsoby, ne sice vždy v absolutních krvavých kamerových detailech, ale jelikož jich byl byl pestrý výběr, tak si hororový divák jistě přišel na své. Přízrak mrtvolného utonulého Jasona Vorheese v dětském věku, který se tu a tam zjevuje hlavní mladé hrdince, má nakonec i své vysvětlení, a není úplně špatné. Na Manhattanu to Jason mohl více rozjet, ovšem finále je delší, což potěší. Casting je funkční, hlavně z hlediska rychlého uklizení ze scény, známější hereckou položku představuje jen Kelly Hu, co utvořila zlobivou dívčí dvojici se Sharlene Martin, a určitě se jedná o dvě nejlepší herecké akvizice. Nepřehlédnutelný je i nedávno zesnulý veterán Peter Mark Richman v roli pedantického profesora a současně strýce ústřední hrdinky. Oproti nim mně Jensen Daggett v hlavní roli přišla poněkud málo výrazná. I Rob Hedden se v rámci režírování zdržel, jako valná většina jeho režijních předchůdců, jen na jeden díl hororové série. Implantoval změny, které slasher sérii oživily a dobře posloužily. 9/10 (05.05.2022)

Ač logika zamává filmu hned na začátku, je Jasonovo dobrodružství no.8 docela zábavné, zvláště s přihlédnutím k předchozímu kusu. Jason se opět projevuje jako uvědomělý kosič se smyslem pro nápad i legraci, což lze ocenit zvláště v první půlce na lodi. S nástupem do ulic NY City tempo zleniví a zbytek už je jenom ospalým čekáním na konec, který nic nového pod zatemnělým nočním měsícem nenabídne. Snad alespoň ten zamyšlený pohled na hokejový billboard v paměti zůstane déle. (20.10.2007)

Pri 8. časti tejto série sa na činoch Jasona a hrdinov už nesnažím hľadať žiadnu logiku. Znova ide o podpriemerný horor, ktorému chýba hlava i päta, ale to už je charakteristický znak Piatku trinásteho. Objektívne by to bolo tak na jednu až dve hviezdy, ale priznávam, že som si túto blbosť fakt užil. Zmena prostredia v podobe lode a NY mi navyše sadla, i keď uznávam, že k Jasonovi neodmysliteľne patrí chatová oblasť s jazerom. (16.04.2021)

Jason jako kapitán lodi Lazarus, který je potažený slizem a nikdy netrpěl mořskou nemocí. Po nevyrovnaném souboji s Tínou mu byly dodaný vyjímečné schopnosti. Jako je třeba přeplavání půlky moře na jeden nádech pod vodou a nebo teleportace, kam jenom potřebuje. Na lodi to mělo i slušnou atmosféru s vraždami, ale v Manhattanu to už bylo příliš hloupé. Dávám 40% (06.07.2018)

Jasonovi dochází dech, byť mohutný Kane Hodder v mnoha scénách mohutně oddychuje a jeho hrudník tak nabývá olbřímích rozměrů. Škoda, že jeho nejlepší představitel a jediný, který si ho zahrál víc než jednou, se k Jasonovi dostal až při soumraku celé série. Osmý pátek jen křečovitě nadstavuje příběh běsného brankáře a zejména v závěru už působí vyloženě směšně. Opět se totiž dočkáme odmaskování, ale namísto parádního rozšklebeného ksichtu ze sedmičky dojde jen na ubohou a levnou karikaturu z hororshopu. Přesun dění na výletní loď mířící do New Yorku pak místo kýženého oživení přináší jen úbytek děsuplné atmosféry, příliš nepomáhá ani nezbytný déšť, les je prostě les. Vraždy samotné pak tradičně prošly zásahem cenzury, nicméně tady ani originál nenabízí o mnoho větší porci krvavé zábavy, čili ani tato obvyklá „výmluva“ tentokrát tak nezabírá. Chválím snad jen pro sérii vcelku neobvyklé snové výjevy, možná i první náznak námluv s Freddym, kdo ví a samozřejmě mě Jason sám přes všechna negativa opět potěšil, jeho záliba v roztodivných způsobech, jak svou oběť poslat k Pánu, má pořád své nezpochybnitelné kouzlo. Edit komentáře a hodnocení po krásných 13 letech (původní komentář odeslán k Pánu, původní značně přestřelené hodnocení sníženo o dvě hvězdy) (25.10.2017)