Černá labuť

Mé první setkání s baletem proběhlo v Národním divadle, dávali tehdá zcela ojedinělý kousek s názvem Ankara, který vyprávěl o stavbě přehrady na Ankaře. Když vyběhli na jeviště baleťáci v montérkách, vyběhla jsem já z hlediště. Černá labuť mi tenhle hrozný zážitek připomenula. Je podobně blbá, stereotypně natočená, bez špetky invence. Kdyby se ten pán, co se o něm tvrdí, že je režisér (což je pro mě méně pochopitelné než teorie relativity), chtěl přiučit, jak se točí filmy o baletu, mohu mu doporučit Billy Eliot (2000) a Fais danser la poussière (2010). Ale pochybuji, že by mu to pomohlo. (18.02.2013)

Velmi bizarní film se zbytečně vysokými známkami od poroty. Já v roli z jednoho porotců musím konstatovat, že u mě prošla úžasná Natalie Portman, fascinující Mila Kunis, pervezní baletní mistr Vincent Cassel a někde vzadu to za všechny odtančil Vlastík Harapes, ale film jako takový ve mně nevzbudil opakovaný zájem o další zhlédnutí, protože jsem pořád doufal, že i bez baletních piškotek se dostanu do víru Labutího jezera a nechám se strhnout, ale místo pódia se baletní kreace pořádaly na tenkém ledě a i s hubenou Natalií Portman se pod námi propadl led a smrt utonutím není příjemná. S režisérem Darrenem Aronofskym nikdy nemáte jistotu, jaký film zhlédnete, a vlastně ani po skončení filmu si nejsem jistý, zda jsem právě viděl horor, soft porno, drama nebo jen sled paranoidních výjevů mladé krásky, která se s rolí Labutí královny natolik sžila, že ztratila vlastní identitu a transferovala se do labutě s křídly. Jenže já pořád čekal na něco mimořádného, co v jiných filmech nebývá tak často k vidění. Kromě vylízání Portmanové Kunisovou, je ve filmu k mání ještě masturbace Portmanové, několik hezkých baletních čísel a pak řada bizarně-paranoidních scén, které ovšem patřily k tomu slabšímu, co film obsahoval. Věřte nebo ne, ale dokázal bych se bez nich obejít, protože Aronofsky mistrně buduje atmosféru, pečlivě vykresluje charaktery, z herců doluje precizní herecké výkony a dovolí si Winonu Ryder obsadit do vedlejší role vědom si toho, že ji divák nepřehlédne. Soupeření prima balerin o roli Černé a Bílé labutě jsem však s přílišným zaujetím nevstřebával, ačkoliv Aronofsky evidentně nestavěl na tom, aby diváka vtáhnul do děje. Přišlo mně, že mu bylo úplně ukradené, jak film jako divák přijmu. Předhodil ho přede mě s pomyslnou větou "ber nebo nechej být" a já musím říct, že kdybych ho nezhlédl, tak by mně to vadilo, ale prohlásit ho za bombu roku, je pro mě stejně bizarní jako film samotný. Rozpad osobnosti podle Aronofského mě nijak hlouběji nezasáhl. 50% (23.12.2010)

Hodně dusná až stísněná, v pár okamžicích černohumorná, v několika dalších krvavě sebepožkozující se, vyprávěnka o halucinující anorektičce s nevyjasněnou sexuální orientací, která vše podřizuje a obětuje jedné dvou-roli. Ano, ano, ano! Pakliže bych neznala předchozí počiny páně režiséra, bylo by to jistě za 5. Určitě se však někdy rozhodnu ke znovushlédnutí, a pak možná ocením trvalejší sugestivitu a třeba přehodnotím, třeba také ne. (31.12.2010)

Aronofského interpretace Labutího jezera bravurně vystihuje podstatu mnohých baletních a operních děl a to nejen obsahově, ale i emočně. Měl jsem po celý film pocit, že právě nesleduji film v kině, ale přímo Labutí jezero v divadle. Měl jsem místy husí kůži po celém těle a večer jsem si odmítnul před zrcadlem vyčistit zuby. Odcházel jsem z kina s podobnými pocity jako z Requiem za sen - výborný film, ale 5 let jej odmítám vidět znovu. +++ A prosím diváky (i když asi nepochopíte, jak to může souviset s Labutím jezerem), komu se nelíbí filmy jako Moucha a Kruh, nebo horory obecně, ať na Černou labuť raději nechodí. (14.02.2011)

Černá labuť má předvídatelný scénář. Hraje v ní hudba, která je sice nádherná, ale v podstatě nijak originální. Od Aronofského filmů očekáváme strhující melodie, jež fungují samy o sobě, a ne jen parafrázi na Čajkovského. Má ale atmosféru. Přesahuje stříbrné plátno a dotkne se vás. Ať už bojujete se svým životním cílem, nedokážete naplnit své sny nebo prostě cítíte, že uvnitř jste trochu jiní než navenek. Pokud se divák oprostí od filmového schématu a hledá psychologickou sondu, ať už to zní sebevíc pejorativně, bude z Labutě nadšen. A Natalie by měla už konečně dostat Oscara. (26.02.2011)

It wasn't perfect, but last 30 minutes and Natalie Portman were perfect and really excellent! Jedno se Darrenovi musí nechat. Ten chlapík zaslouží uznání už pouze za výběr tématů. Wrestling, teď balet. Uvidíme, kam zamíří příště....Nicméně to by nebyl ON, aby se spokojil " pouze " s obyčejným vyprávěním. To by diváka přestalo bavit po 20 ( 15min? ). Jde mu ( jako vždy ) především o hlavní postavu, nakouknutí do její mysli a člověk následně chtě nechtě začne hlavnímu hrdinovi ( hrdince) držet palce, prožívá veškeré to utpení s ní(m). Opět velká gratulace letí ke kameramanovi. Ty DETAILY, kdy člověk kouká na tu bolest hlavní hrdinky, ač mnohokrát ne zrovna příjemné ( přiznávám, párkrát jsem se točil pohledem mimo záběr ), byly fascinující, téměř hypnotické. Takže jsem se samozřejmě točil ihned zpět do záběru. Za zmínku určitě stojí i ta působivá hra se zrcadly a stíny. O hudebním doprovodu je myslím naprosto zbytečné se zmiňovat, to je kapitola sama pro sebe. Ikdyž té tísnivosti a naprosté sklíčenosti z Requiem... se zde nepodaří dosáhnout. Herecké výkony? Byť se Darren soustředí na hlavní postavu ( a Natalie tuto hozenou rukavici jednoznačně zvedá bez jakýchkoliv debat ), tak i Vincent Cassel a B. Hershey ( coby matka Niny ) podávají působivé výkony. Přesto zůstavají jednoznačně ve stínu Natalie, ale tak to jistě Darren i zamýšlel. Uživ. larelay píše: tento snímek je zcela odlišný od předchozí Darrenovi tvorby. JÁ říkám, že to není tak úplně pravda. První polovina opravdu připomíná předchozí počin - Wrestlera, kdy nás Darren seznamuje s hlavní hrdinkou, baletkou Ninou ( v podání krásné a fantasticky hrající Natálky :o) a její komplikovanou osobností. Hodně hlasitě si tímto výkonem řekla o sošku, uvidíme..... Zhruba od poloviny nabírá snímek na intenzitě a jsme svědky velmi podrobné psychologicko - erotické - paranoidní - schizofrenní sondy do jedné velmi komplikované osobnosti ( mysli ). Posledních cca 15min je samo o sobě na čistých 5*, nicméně jako celek ( pro mě osobně ) zůstane stále na " piedestále " Darrenovo Requiem for a dream! Silné 4* s dovětkem, že k hodnocení se na začátku dubna zcela jistě vratím. Uvidíme, co s tím udělá VELKÉ PLÁTNO. Že tomu rozhodně neublíží, to musí být jasné každému už teď! Ten závěrečný přerod z white do black swan bude fascinující. p.s. jak daleko ( hluboko ) může člověka dostat touha po DOKONALOSTI.... p.p.s jdu na slabších 5*. Pokud jsem totiž Fincherovi a jeho The Social Network dal silné 4*, nemůžu jinak! ( další z argumentů, proč by místní hodnocení potřebovalo pozměnit ). Darren totiž Davida jednoznačně na body poráží, avšak s dovětkem..... 11- tý nejlepší film csfd? To zase tedy NE! Edit: NE, na 5* to není. To si schovávám pouze pro snímky, které ve mně doznívají ještě dlooouho po projekci a to tento případ není..... (25.12.2010)

Nechutna magorina. Hvezda navic je za Portmanovou, protoze ackoli ji vubec nemusim, tuhle roli si vydrela. Jinak jsem zklamana, znudena a znechucena (zvlast nehtovymi scenami), fuj fuj a jeste jednou fuj. (06.03.2011)

Umění pro začátečníky (tím se nechci nijak navážet do zdejších příznivců). Ten film je v principu stejný jako jeho hrdinka - precizní, snaživý, usilující o dokonalost, ale tak trochu (neúmyslně) chladný. Doufal jsem ve zdrcující smršť emocí, ale kromě klubové scény (ta má v kině ten správný říz) a bez výjimky skvělých herců (nejen protěžovaná Portmanka, ale i báječně arogantní Cassel, či živelná Mila Kunis) to ve mně vlastně nic nezanechalo. Špatné to sice není ani omylem (všichni tvůrci jsou očividně zkušení profesionálové), ale pro mě to byla jen neurážlivě pospojovaná várka klišé (nevybavuju si jediný moment, který bych označil za jedinečný), kterým chybí skutečná hloubka a hlavně působivost. Celá ta show šla od začátku do konce nějak mimo mě, přestože jsem se nenudil a chápal, z čeho mám být unešený (ale prostě jsem nebyl). Když si vzpomenu, jak intenzivně se mnou zamávaly některé pasáže z REQUIEM ZA SEN, FONTÁNY a WRESTLERA - to se zkrátka téměř nedá srovnávat... Mírné zklamání, ale Aronofskému určitě fandím i nadále... 70 % (14.04.2011)

Mistrovský kousek od tvůrčího týmu Darrena Aronofského. Perfektní!!! [9/10] (12.02.2011)

Mrazivé, strhující, nabité smyslností. Drama, ze kterého jsem nespustil oči. Hrece nemá smysl komentovat (Natalie, Mila, Ksenia, Vincent). SPOILER: S halucinacemi ve třetí třetině jsem měl chvíli problém, ale přebral jsem si je po svém a byť "mysteriózno" není můj šálek čaje, tady mě okouzilo. To podobenství bylo krásné a skoro hororové scény taky. Bohužel samotný závěr nedával logický smysl. Hezky pasoval do podobenství, ale neumím si ho vysvětlit. # Poznámka až se budu dívat příště: zvuk má neskutečnou dynamiku. # příběh 9 | hudba 9 | humor 1 | akce 1 | napětí 5 | pustil bych si znovu 5 (29.07.2011)

Společně s hlavní postavou to pocítíte na kůži... pak se to dostane pod kůži a nakonec možná až do morku kosti. Black Swan sice nejspíš není tak krutý film jako bylo třeba Requiem za sen, ale dělá dojem skutečné zranitelnosti a bolesti, které se táhnou celým filmem. Místy to opravdu není hezký pohled a nejsme ušetřeni ani nějaké té krve a odpudivých scén, které nahánějí husí kůži. Jenže tohle všechno je právě to, co je na celém filmu tak skvělé, protože Aronofsky dokázal tu choulostivou a bolestnou atmosféru zobrazit naprosto dokonale, navíc s velkou dávkou napínavosti a tajemna. Druhým největším přínosem celého filmu je samozřejmě Natalie Portman, která celou svou roli zvládla tak mistrně, že jsem se nastačila divit. Nepamatuju se, že bych ji někdy v něčem viděla hrát tak dobře, takže bych to do ní vůbec neřekla, ale asi jsem se v ní zmýlila. Zdá se, že tenhle film jí dal příležitost ukázat svůj talent naplno. Za takový výkon bych jí toho Oscara i přála. ~(4,7★)~ (23.02.2011)

Pí a Wrestler v jednom. Aronofskemu neustále opakovanie toho istého námetu stále prechádza, pretože si vždy zvolí natoľko rozdielne a výrazné prostredie, že si túto podobnosť ani nevšimnete. Treba povedať, že aj tak to stále nevadí, a keď je táto psycho téma preňho tak dôležitá, nech si ju točí ďalších 30 rokov. Možno sa nakoniec pozrieme niekde do vesmíru. Prínosom v jeho tvorbe je záverečné predstavenie a pár hororových scén. Natálka dala do tejto role všetko. (26.05.2012)

Aronofsky znovu točí o svých oblíbených tématech (bolestivé cestě za svým snem a závislosti na něčem, co nás zničí), tentokráte z baletního prostředí, které je tu všechno, jen ne gay. Je o potu, odříkání, bolesti a zákulisních intrikách. Hlavní hrdinka Nina mezi tím vším hledá svou temnější stránku, která sem tam vykoukne ve schizofreně hororových okamžicích. Aronofsky je v detailech vynikající a jeho film je na první pohled strhující - jako všechny jeho snímky. Jenže pod tím vším uměleckým taháním za triko nevidím nic hlubšího. I proto jsem si jeho filmy na první zhlédnutí užila, ale netoužím je vidět znovu. A jako vždycky předtím, i taky konec filmu Aronofsky přepískl. Natalie Portman je ale vynikající, zvlášť v temnějších polohách - není náhodou, že vrcholem filmu je tanec Černé labutě. Pokud si někdo zaslouží potlesk, tak je to právě ona a kameraman, který celý film zběsile krouží kolem poskakujícíh a rotujících baletek - a vypadá to vážně cool. 70 %. (11.02.2011)

Co k tomu dodat – od Aronofského jsme čekali další psychologické drama, při kterém budeme sotva lapat po dechu, a on opět nezklamal. Znovu přichází s výborným příběhem, tentokrát z prostředí baletu, a tedy nejen krásy, ladných pohybů a omračující hudby, ale i tvrdé dřiny, ostré konkurence, stresu, komplikovaných vztahů a obrovského psychického tlaku. Záběry i střih přesně vystihují pocity a hlavně celkovou psychickou stránku Lilly a vtahují nás do jejích pocitů. Natalia Portman dokonale ztvárnila uzavřenou baletní sólistku, která žije jen pro tanec, pro svou roli ve slavném Labutím jezeře a která se stejně jako hlavní labuť ‚dotkne svého snu a umírá‘. Nelze ovšem opomenout ani výbornou Milu Kunis nebo Wionu Ryder v dalších rolích. Věděla jsem, že tenhle film bude perfektní, o to víc jsem ale ráda, že mě má intuice nezklamala:) (19.02.2011)

Dokonalé! Přesně tak, jak si přála. (24.02.2011)

The only person standing in your way is you... Aronofsky je majstrom vo vykreslení emócií a ľudskej psychiky. Opatrne, no zároveň prudko a drsne narába s každým osobitým vnemom. Tentokrát sa opäť zameral na jednu z množstva ľudských závislostí a nedokonalej podstaty každého jedinca. Potom, čo Nina dostane hlavnú rolu v Labuťom jazere, stojí pred neľahkou úlohou. Bielu labuť zvláda dokonale, ale vo svojom vnútri musí objaviť aj tú druhú. Čiernu a temnú. Tak veľmi baží po totálnej dokonalosti, až ju nakoniec dosiahne, no siahne pritom hlboko za hranicu normálnosti. (23.02.2014)

Tento film je vo svojej podstate démonický - a nič na tom nezmení ani dokonalé herectvo Natalie Portman, ani tak vychvaľovaná dokonalosť filmových "majstrov". Absolútne ničím ma neobohatil, práve naopak. Som nahnevaná, že je prístupný deťom od 12 rokov a ten, kto to určil sa tentoraz riadne sekol! Pri všetkej úcte k psychicky chorým ľuďom toto je pre mňa odpad. A nezachránil to ani môj obľúbený Čajkovskij (12.2.2011). Aidan to dobre rozanalyzoval, a ja mu v mnohom dávam za pravdu. Nebola som nadšená, že som bola v kine s trinásťročným dospievajúcim dievčaťom, a pripúšťam, že moje hodnotenie a komentár trochu ovplyvnil hnev z osobného výchovného zlyhania. Trvám však na tom, že takéto, aj keď navonok kvalitné filmové umenie nemá v podstate zmysel, a jeho bezvýchodiskovosť neslúži pravde, ani nevedie k múdrosti, takže je podľa mňa svojim spôsobom prázdne a démonické. Krásny a kvalitný obal, trpký obsah.... a trochu jedu v organizme.(4.9.2011). (12.02.2011)

Darren Aronofsky vie natočiť film, korý sa mi bude páčiť. Aj keď osobne si myslím, že po Wrestlerovi neprišiel s ničím novým a po štylistickej, formálnej a tak trochu aj tematickej stránke zastagnoval na tom istom bode - aspoň to ešte trochu dotiahol do dokonalosti. Už dávno nebol Oscar za hlavnú rolu v kategórii žien tak zaslúžený, nehovoriac, že všetci herci - Cassel, nádherná, NÁDHERNÁ Kunis a aj hororová matka Hershey - hrali úžasne, atmosféru to malo fakt hustú, krásny dôkaz toho, ako sa žánrový pôdorys hororu dá použiť ako šablóna na úplne vážnom a silnom oscarovom filme. (06.03.2011)

Hranice mezi dokonalostí a odpadem je tenká. Věděl jsem, že tenhle typ filmu u mě euforii zcela jistě nevyvolá a k jeho zhlédnutí jsem se odhadlal pouze proto, že se, !snad nějakým nedopatřením!, dostal do top 20. Tak nějak jsem ho odsoudil už před tím, než jsem ho vůbec zhlédl. Baletu nerozumím, balet nesnáším a tudíž nemám ani potřebu se na balet dívat. To se opravdu musí každý film, kde sex není tabu dostat tak vysoko. Natalie Portman se mi nelíbí, balet se mi nelíbí, náznak nějakého pofidérního děje zde byl. Tady se mi vlastně nelíbilo nic. Pardon, byl tam nějaký vnitřní psychický souboj hlavní hrdinky, který bránil mé ruce stisknout ,,power". Nemýlil jsem se. Čekal jsem tedy, že to bude o maličký kousek větší hovadina, nicméně příště se pokusím dát na svůj úsudek a podobným filmům se vyhnu. Odpadů už bylo dost. (01.01.2011)