Wanted

Aneb jak k nám Rus (já vím, že je Kazach, ale stejně) za americké prašule podniká "přátelskou" návštěvu jak v osmašedesátém. Bekmambetov mi byl sympatický již od Noční hlídky, ale tu ještě nezvládl ukočíroval. V Denní hlídce naopak otěže popustil až příliš. A na začátku Wanted mi zarazil úsměv hned úvodní akční scénou. Takovou debilitu a čistou esenci trapnosti jsem na plátně léta neviděl. Co je moc, to je moc. Upřímně jsem se děsil věcí příštích. Ale po ní následuje odraz ode dna naprostého neumětelství až ke kvalitě nebývalé. Již Palahniukovské životní pachtění hlavního "pašáka" naznačuje, že Timur a jeho parta to možná přeci jen zvládnou. No a pak se rozjede a vrší jeden nápad za druhým. Jde o nepřístupný akčňák v každém směru a přitom to má funkční děj, dobré herce a i toho stagnujícího Danny Elfmana to vrací na vrchol. A v neposlední řadě si je pak třeba začít zvykat na pohled, kdy se nejeden teenager bude na ulici laskat se svým miláčkem. Myšleno pistolí, nikoli dívkou. Tak stylová oslava zbraní tohle je. A víte co? Je to ta nejlepší reklama jakou si zbrojní průmysl mohl vůbec kdy přát. (26.06.2008)

Timur a jeho parta... Viděla jsem jen jednu Noční hlídku. Rembrandtovu. V Amsterdamu. Na Wanted mě nalákaly řízné trailery, zvědavost na akčního McAvoye, zpotvoření matičky Prahy a Adrianovo nakažlivé nadšení. Odcházela jsem se zkarbovanou lahví Coly, kterou jsem v rockových pasážích třepala do rytmu, bolavým pozadím od nadskakování v sesadle a naspeedovaná jak veverka předávkovaná Redbullem. Ano, Wanted je čistě fyzická lahůdka, ve které nedbáte na stupiditu scenáře, protože slouží jako odrazový můstek pro režijní salta, veletoče, zvedačky, lekačky, obracečky, vracečky a skákačky. Pod velením Matky Angeliny se úderná jednotka amorfních zabijáků zábavně probíjí stopáží za pomocí hlášek, ruských zlepšováků, českých lokací a změn tempa, skoro mi to připomínalo Brownův pohyb částic. Jen Morgan Freeman jakoby zabloudil z Božského Bruce a jeho sakrování je k smíchu. Ústřední myšlenku chápu jako spor determinismus vs voluntarismus. Koumák Bekmambetov prezentuje hravost, drzost i styl- z mého akčnělaického pohledu dopadla sovětská invaze na půdu amerického comicsu na výbornou, v koncovce takový hloupější Crank.Wanted se nebere vážně. Ale v Hollywoodu teď Jamese McAvoye vážně brát budou. 70% (30.06.2008)

,,Chcete abych zabil?“ ,,Já ne! Osud!“…. Po 5ti minutách chci zařvat ,,ku.va, to je nářez!!! Ale sedím, ani nedutám. Při takovéto akci se to nesluší! Sestřelit mouchám křídla, střílet za roh či mít před sebou položenou A. Jolie…. to už vyžaduje trochu fantasie. A tak, jak Wesley Gibson přebírá vládu nad svým osudem, já doufám, že osud T. Bekmambetova je již nadobro spjat s akcí. Do hajzlu! PROMIŇTE !!!! (18.12.2008)

Bekmambetov pokračuje v Hollywoodu tam, kde to v Rusku zabalil. Dějové ‚nic‘ jenom láskyplně zabalil do nařvaného vizuálního obalu, kde místo stuhy použil áčková herecká esa. Morgan mentoruje na setrvačník (nemyšleno zle), Angelina po dlouhé době opět svůdně špulí rty a James směle ukazuje vstupenku do klubu herecké elity své generace. Té anarchie jsem tam zas až tolik nepochytil (zajímal by mě komiks) a to poměřování sil s Matrixem mi od některých taky přijde docela scestné. Přesto rozhodně palce nahoru s tím, že jedno DVD by měl obdržet i Len Wiseman, aby viděl, jak se točí ‚over the top‘ akce, aniž by to zákonitě muselo vypadat hloupě. 4 a ½. (10.08.2008)

I přes vůbec ne hloupý nápad, který se skrývá v ústřední zápletce, je to právě scénář, který je zřejmě nejslabším místem celého filmu. Jen si to považte, tajemné bratrstvo odpravující s důvěrou pro nepoznané Vyšší Dobro naprosto neznámé lidi. Pro vlastní rozum tu není místo, pochyby jsou hřích, slepá víra v tkalcovský stav je nejvyšší ctnost. Vnímate tu podobu, byť vzdálenou, se Svatou inkvizicí či asasíny Starce z Hory? Maximálně se tkalcovské ctnosti koncentrují v postavě Fox (Angelina Jolie) a tak bych, pravda zpětně, očekával, že Wesley, náš hlavní hrdina, bude protipólem plným pochyb a váhání. Žel i jeho pochyby hned v zápětí odvalí příběh Fox, ač by si snadno mohl říct: "Ále, jedna Prsa povídala..." Takový tam byl potenciál jít do hloubky a nakopnout k přemýšlení. Nu což, Wanted byl přeci natočen jako akční film, ne jako podobenství o víře... Tak jak to tedy s tou akcí je? Vizuálně nápaditě a působivě, rychle, strhujícně, fantasycky magicky... zvláště v počátku a na konci. Prostředek je však poněkud hluchý: výcvikové sekvence s postupně se zlepšujícím cvičencem, který konečně stane na roveň svým učitelům jsou už okoukané, zde snad i odkoukané. Stejně jako proměna Wesleyho z nulovatosti k aroganci pramenící z jeho nově nabyté moci, jež je nám filmem překvapivě vnucována jako nově nabyté sebevědomí, což je změna (prý) skrz naskr pozitivní. Přiznám se k vnímání, že ona změna v sobě přeci jen možná nějakou hloubku skrývá, žel se mi její zpracování tak nějak hnusí - právě pro svůj apel na diváka: "Dělejte to také tak, tak je to dobře.". Ostatně Wesley je pro mně osobně vůbec figura velmi nesympatická, od vzhledu přes hlas až k povaze, figura po hříchu plochá, což je kvalita vlastní i jeho soupeřům a souputníkům... Ale co, tu akci jsem si vcelku užil a být jí film plnější, jistě bych hodnotil lépe, dokonce snad i o dost. Slabší ***. BTW - V 68. minutě lze na nápisech zjistiti, že Američané si neumí nainstalovat do kompu české fonty. (04.02.2009)