Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve bratrův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (294)

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Téma, jakožto hodnocení i věnování siru N. Wintonovi ve mně vyvolalo přesvědčení, že tento film patří mezi zapomenuté klenoty naší kinematografie. Bohužel již během první půl hodiny jsem prozřel. Jakkoliv může být radost sledovat ansámbl prominentních herců, nevyžehlí to poněkud nudné zpracování. Ono místy až poetické vykreslení jedné židovské rodinky, která se s příchozí okupací vyrovnává po svém, mne zkrátka nedokázalo zaujmout. O to víc jsem však byl překvapen, jak na mne zapůsobila poslední třetina, která je jedním slovem strhující. Velmi emotivní a s patrnou výpovědní hodnotou. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Výborný film, prošpikovaný českými hereckými hvězdami. Procítěně a emotivně zpracovaný příběh slabší povahy může dovést až k slzám, těm silnějším se snad alespoň trochu stáhne hrdlo. Určitě jde o jeden z nejpůsobivějších filmů na židovské téma a mezi českými filmy 90.let se řadí tento mezi absolutní elitu. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Dovolím si odcitovat Gudaulinův komentář: "...protože Všichni moji blízcí spadají do kategorie pietních snímků určených primárně k odvysílání v televizi při příležitosti příslušných výročí." Něco tak výstižného již prakticky nelze doplnit. Jen tolik, že i přes tu pietnost jde o docela civilně pojatý film, který se nesnaží citovými výlevy dohánět k slzám podle hollywoodského vzoru, přestože téma k tomu jednoznačně vybízí. Zmínku si zasloží to, že jde o jeden z mála porevolučních filmů, kde naše herecká elita dostala příležitost k charakternímu herectví. ()

Chrysopras 

všechny recenze uživatele

Velmi pěkná rodinná freska českého střihu. A ke všemu se silným politicko-společenským pozadím, které se pozvolna dere ke slovu až k drtivému závěru. Tohle jsou příběhy, které ( podle mě ) vydají za mnoho hodin dějepisu, jež jsou často protkány číslicemi, daty a poučkami... Víc takových filmů je třeba, mnohem víc. Zrovna další dekáda, tedy naše 50. léta, by jistě zasloužila mnohem víc ( i umělecké ) pozornosti! A určitě se v nich najdou také velmi silné látky, z nichž pouze některé můžeme znát aspon z dokumentů. ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Nicholas Winton, skromný dlouho neznámý muž a Matěj Mináč v dalším pokusu o ještě větší seznámení se s ním. I když k tomu přistupuje tentokrát ne tak, jak jsem očekával a ta velká postava českých novodobých dějin je posunutá dozadu, aby pouze pomohla s dramatických vyvrcholením filmu. Místo toho je pomalu navozena atmosféra židovského světa se všemi klady a zápory z pohledu jedné velké rodiny, která rozhodně není zcela košer, ale kulturu a postavení odráží výborně. Samozřejmě i kvůli dalšímu duetu Abrháma a Šafránkové, ale i malým dětem, jejichž vztah je smutným mementem všech tragédií, které se ve válce staly. Možná je rozjezd natahován až trochu moc, ale na druhou stranu se tak postavy dostanou člověku pod kůži a když pak náhle začne děj přitvrzovat a gradovat, o to více ho zajímá, co bude dál. A že to není nic pěkného asi nemusím říkat. Na toto téma už bylo natočeno nespočet filmů, ale je fajn mít i jednoho opravdu dobrého zástupce doma. Poslední půlhodina je neskutečná ždímací bomba.. Co se týče technické stránky, nemůžeme samozřejmě čekat nějaké opravdové vizuální pochoutky, někdy je televiznost možná vidět až moc, ale ve většině případů je velmi povedený, kamera a střih v pořádku, tady snad ani nešlo co pokazit. Soundtrack výborný, tklivé houslové melodie provázejí poslední část filmu často a umocnují to zoufalství a zmar. Závěr nějak připomněl Titanic (hudebně i způsobem snímání) Ale to myslím není na škodu, úvod Titanicu miluji. Suma: úžasný film o lidskosti v protikladu se čirým zlem, ve kterém se očima jedné rodiny můžeme blíže podívat na nejvýznamnější událost 20. století, žel rozhodně ne nejlepší.. A vidět zase jednou židovskou kulturu v pohybu se mi líbilo taky ()

Galerie (19)

Zajímavosti (19)

  • Natáčelo se především v Třeboni, ale také v Praze, zámku Slapy (casino). Filmová vila rodiny stojí v Hýskově. (rakovnik)

Reklama

Reklama