Tudorovci

Nic není tak černobílé jak se na první pohled zdá, nikdo není doopravdy zlý ani hodný, chvíli sympatizujete s tím, pak za se oním. Ano, pravda je, že kulisy vypadají jak nakašírovaný polystyren, ale kostýmy to bohatě vynahrazují. Co na tom, že šaty vypadají jak kdyby je právě švadlena došila? Královský dvůr těžko chodil v orvaných hadrech :) Kardinál Wolsey se postupně stal mojí nejoblíbenější postavou a jeho zatčení se stalo ukočením a vyvrcholením celé série, výbušný Meyers podává zajímavý a dobrý herecký výkon a osvěžíte si obzory nad politickou situací v 16.stol. a dobovými postavami (Cromwell, More...). Možná právě v době Lostů a Prison breaků je tohle svěží a příjemné osvěžení... uvidíme (pokud budou i další série)jak se bude seriál dál vyvíjet. (13.02.2008)

Navzdory Mattyho pesimistickému prohlášení se ještě najdou tací, kteří si stokrát raději dají konverzační drama než nabušenou prime-time serie... jenže vydatná reklama přiživovala nástup i tohoto dílka a s mozkem pod vlivem prvních dvou sérií se opovažuji prohlásit, že zase jednou hypeová kosa padla na kámen reality a místo o dosud nevídanou moderní ságu se jedná o seriál, který se spolu s trabantem a manželským sexem řadí do seznamu záležitostí, které uspokojí, ale nenadchnou. Marná (světská) sláva, od seriálu s takovým titulem by člověk čekal něco víc než krásně okostýmovaný exkurz do Jindrovy ložnice, kde se beztoho kostýmy brzy a bez zdráhání poroučejí k zemi, protože králova přízeň je holt králova přízeň a ve frontě čekají další rozdychtěné zájemkyně. Karel Čapek svého času popsal kostyméra jako osobu, která dojatě hledí na herce a šeptá: "Jak krásně hrají ty šaty na panu X!" Tak zlé to není, Kennedyová, má oblíbenkyně od dob Generála, oplývá vznešeností, jakou by jí mohly závidět mnohé pomazané hlavy, Dormerová je dost zajímavá na to, abyste jí uvěřili, že Jindra pod vlivem jí rozdmýchaného ohně v poklopci otřásal vírou, trůny a šibenicemi a měnil se z vzorného exempláře defensor fidei v nezdárný příklad hereticus pessimus, Northam dokáže svého Thomase Mora podat dostatečně přesvědčivě a Sam Neill nemá coby vlk v rouše šarlatovém vytřískávající ze svých třiceti stříbrných bohaté úroky chybu, akorát Rhys-Meyers má tu chybu, že se svým opižlaným účesem a neustále odhalenými pažemi spíš než krále připomíná žoldáka z fantasy céčka a kdyby tam ze dvou Jindřichových sester a kdovíčeho dalšího naklonovaná Margaret se svým milostným životem "nejdřív postel, potom kostel a menší vražda v mezičase" a prapodivná zápletka Compton/Tallis (ovšem autorům historického slashe se otevírá zcela nové pole působnosti) absentovaly a zbytek ansámblu neposkakoval kolem, nekurvil se s kdekým a nepěl "kujme pikle, kujme pikle," houby by se stalo. Už druhý "historický" (čti "současně vypadající a chovající se herci se motají po place v nažehlených kostýmech a tváří se nakrknutě") seriál z produkce HBO, v kterém se mi nejvíc líbily úvodní titulky. P.S. Chápu, že "Tudorovci" zní honosněji než "Kterak Jindra přefik všechno, co nosilo sukně, dokud nepotkal Anču, a po Anče se konal rychlý návrat ke starým zvykům," ale ve chvíli, kdy se místo vybroušeného příběhu jedné dosti podstatné dynastie dvacet večerů koukáte na to, jak Božský Jonathan střídavě leze z postele do postele, zamilovaně drnká Greensleeves a válí se po zemi v hysterickém záchvatu ne nepodoben čtyřletému, kterému jste sdělili, že mu ten vláček nekoupíte, vám ten název začne připadat pro Tudorovce značně urážlivý. (13.03.2009)

Proč tak nízké hodnocení? Na TV seriál je to solidní dílo s nádherným pohledem na Anglickou renesanci za Jindřicha VIII. Seriál jsem viděl celý a vůbec mi nevadí, stylizace některých postav. Trochu nechápu rozčarování v některých komentářích ohledně erotiky. Dle mého názoru jí tam žádný přehršel není. Já bych si ten přechod ze středověku na renesanci byť na dvoře krále Anglie moc neidealizoval... HBO seriály umí. Milovníkům historických filmů doporučuji. (22.01.2011)

1. série - 70% - Detailně probraná politika, poutavé vztahy, nekompromisní činy a spousta linií, kterým pohříchu chybí atraktivnost. Kdyby se scénář soustředil na krále, jeho partnerky a případně na nejzajímavější lidi z jeho okolí, tedy v mých očích Wolseyho a Brandona, šlo by o perfektní žánrovou dobovku. Místo toho ale jde do neúměrné hloubky historických skutečností (což při jejich občasném pozměňování lehce postrádá smysl) a podkopává tak nohy samotnému ústřednímu příběhu. 2. série - 85% - Tvrdší kalibr ve všech směrech. Prchlivější Jindřich, intriky sahající až do Říma a i bez dějepisu jasný pocit, že tady se na optimismus čeká marně. Hlavním zlepšením proti úvodní sezóně je ale určitě srozumitelnější politika a pochopení, že ne všechno, co se toho času na dvoře řešilo, musí být řečeno. Zapuzená Kateřina, Thomas More nebo všudypřítomný Cromwell mají proto v příběhu o to pevnější a zásadnější místo. Nejslavnější dějový zlom snad celého Jindřichova panování ale přichází v samém závěru a zanechává po sobě lehkou příchuť osudovosti a nového začátku. 3. série - 90% - Michael Hirst pokračuje ve svých scénářích v kvalitativním vzestupu a dovádí Tudorovce do doby věčných neshod, zdrcujících zklamání a náznaků neodvratné zkázy. Hlavně ale ukazuje, že i dlouhodobě intrikující postavy si zaslouží soucit nebo to, že i nejpevnější charakter může podlehnout všudypřítomnému tlaku a uchýlit se ke stejným praktikám, jaké používají lidé kolem něj. Kromě toho jsem se dočkal i svého nejoblíbenějšího dílu vůbec. Nechci z něj prozrazovat nic, protože historie sice možná spoiler není, ale pochybuji, že máme všichni nastudovaný Jindřichův životopis od A do Z. Proto jen prozradím, že jde o čtvrtou epizodu. Kdo viděl, ten ví. Kdo neviděl, bude očarován. 4. série - 75% - Stárnoucí král, houstnoucí intriky, rozum pobírající Jindřichovi potomci a závěr ságy. Škoda jen, že tentokrát scénář občas lehce klopýtá a pár motivů se opakuje, protože střídání manželek hlavního hrdiny nemůže být strhující napořád a debaty o smyslu a směru anglické církve už také byly probrány snad ze všech stran. Přesto Tudorovci nemají šanci spadnout kamkoli do oblasti průměru. Na to jsou totiž herci až příliš brilantní sestavou, které stále s přehledem vévodí znovuzrozený Myers. Jeho dokončený přerod z popudlivého mladíka do strhaného muže zmítaného vlastním nezvladatelným já je jedním z nejpůsobivějších dlouhodobých hereckých koncertů, co jsem měl tu čest poznat. Velmi zdatně mu sekunduje vyzrálý Henry Cavill a Sarah Bolger, která z nenápadné postavy přesvědčivě dozrála do potenciální panovnice plné až děsivě jasných cílů. Ať už je ale závěrečná série jak chce rozporuplná, její úplný závěr rozechvívá nadlouho. Osudové smíření a vzpomínky na klíčové okamžiky celého lidského života. A klid v Jindřichových očích. Poklona, veličenstvo. (14.03.2009)

Příliš sprosťáren a málo politiky na padesát pět minut. A jak čas postupuje, zdá se mi to jako čím dál zoufalejší nuda. Pořád jsem doufala, že se to spraví, ale asi je čas pod tím podtrhnout židli. Nedaří se sehnat dostatek charismatických herců, aby to utáhli, a to se žádnými kostýmy ani ničím jiným nedožene. (07.06.2008)