Past

Příliš zobecňující společenský esej, než aby to byl svrchovaný filmový majstrštyk, co do pojednání tématu. Zpracování výjimečné je, zručná kamera, barvy, kompozice, promyšleně neklidný střih jsou jistě kladné devizy, stejně jako promyšlená stavba příběhu - dost chytrá, aby bylo možné ji ocenit, ne dost jedinečná, aby bylo možno zapomenout, že je to promyšlená, vyspekulovaná záležitost, která chce něco obecného sdělit o světě. Co však z tohoto snímku přeci jen činí nezapomenutelnou záležitost, je role hlavního hrdiny - všechny ostatní postavy jsou poměrně málo vykreslené, schematické a zaměnitelné, ale hlavní hrdina jedná, vyvíjí se a proměňuje, jako by mu nikdo ani neřekl, že je to film. Jím se tu nabízí možnost nechat se fascinovat. *** Humorný moment: není to ani zdaleka neobvyklé, když se předvádí, jak svůdnou vábničkou je zvonění mobilního telefonu, ale je to rozhodně báječný příspěvek do kytice takových dramatických scén - cokoli děláte, jakkoli závažné a osudové to je, stačí jedno zazvonění mobilu, aby vás od toho odlákalo, aby vám to dokázalo zhatit. Krutě banální usvědčení z toho, jak málo jsou lidé rozhodnutí i v těch nejosudovějších chvílích svých životů. (16.03.2014)

,,…VY BY JSTE TU PRÁCI MOHL UDĚLAT ZA NÁS. JSTE SERIÓZNÍ ČLOVĚK, ČESTNÝ, PRACOVITÝ, TAKOVÝCH JE DNES MÁLO. PROTO JSME SI VÁS VYBRALI. POTŘEBUJEME NĚKOHO, KOHO NEBUDE NIKDO PODEZŘÍVAT...“ /// Když vám má umřít syn, je to na hovno. Veseleji může bejt, když se dozvíte, že ho můžete zachránit. Ale v tomhle světě, není nic zadarmo… Srdan Golubovic tentokrát nesází na konflikt mezi národy, ale vystačí si prostorem uvnitř rodiny, která řeší, jestli dokáže pomoct vlastnímu dítěti. Vobčas mám srdeční koliku, páč jednání Mladena je … nepochopitelný? Hovno! Vím hovno, jak bych se v takový situaci zachoval a co je (není) pravděpodobný. Dramatický drama, který možná závěrečnou gradací nepřekvapí, ale nějakou otázku uvnitř otevře. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal Nenad Teofilovic, číst nebudu. 2.) Sháním prachy pro ,,Konto Míša“. 3.) Thx za titule ,,človák“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.05.2014)

Filmy ze Srbska a jiných balkánských zemí lze úspěšně používat jako argument proti všem apologetům české kinematografie, kteří se snaží tvrdit, že za její současnou bídnou úroveň muže především malý trh, nízké rozpočty a skutečnost, že se v českých reáliích údajně nejde vyhnout tomu, aby žánrové filmy nepůsobily směšně. Klopka si nehraje na Hollywood a přitom působí dostatečně "světově", je realistická, napínavá, dobře natočená a stav srbské společnosti se jí daří glosovat bez primitivní didaktičnosti a povrchnosti. Tedy až na tu scénu v bance - ta vypadá, jako by utekla z Ulovit miliardáře. (02.03.2011)

Kam až je schopen zajít člověk, zahnaný do kouta, strachem o milovanou bytost? Je schopen přijmout následky svých činů, či se s nimi dokonce vyrovnat? A jak to poznamená jeho blízké? Takové a mnoho dalších otázek klade Srdan Golubovic ve svém filmu, který přes i přes pár scénáristických lapsů ( např. ne moc věrohodná scéna na policii), funguje celkem slušně po žánrové stránce, takže jsem si užila dobrý thriller a zároveň je, zejména díky kvalitnímu výkonu hlavního představitele, uvěřitelnou psychologickou studii jedince, jenž se svým činem vyčlenil z okruhu normální lidské společnosti. Srbská kinematografie je pro mě zcela neznámá, pokud je ale schopná takových snímků, jako je Klopka, ráda se jí podívám na zoubek. (25.01.2015)

Srdan Golubovic veľmi dobre napasoval drsný námet morálnej dilemy do sociálne ťaživého, neutešeného prostredia Srbska po páde Miloševičovho režimu. Všade samá dezilúzia, bieda, korupcia a priepastné rozdiely medzi bohatými a chudobnými... Dráma, ktorá v divákovi ešte aj dlho po skončení rezonuje... Situácia, do ktorej sa dostal Mladen ako otec rodiny by som teda neprial ani najväčšiemu nepriateľovi. Akokoľvek sa človek rozhodne všetko je aj tak zle, len ho to nadobro zmení... smerom dole, k ľudskej troske. Výborná záležitosť. 80/100 (26.09.2016)