Útěk do divočiny

Nejsem žádný starý cynik, naopak bych měl zapadat do cílové divácké skupiny (naivní mladý odpůrce establishmentu hledající způsob sebevyjádření), proč tedy nemám chuť hodit na záda krosnu a vyrazit kempovat do nějaké chráněné krajinné oblasti? Co mi v tom brání? Některé ze slov "patos", "podbízivost", "prázdnost"? Či vědomí, že existují režiséři jako Terrence Malick, který vám přírodu dokáže napumpovat přímo do žil? Nebo snad fakt, o kolik mi krátký výstup Hala Holbrooka přišel dojemnější než celá Hirschova anabáze? Na Útěk se dívalo příjemně, byť je znatelně nesoustředěný (režisér asi pozřel nějaké halucinogenní hříbky). Utekl rychle a nemohu tvrdit, že jsem si z něj nic neodnesl. Jen asi ne to, co zamýšlel Penn. Závěrečné poznání u mne spočívalo v pochopení, že nezáleží na tom, kolik kilometrů ujdete, kolik lidí potkáte, kolik toho obětujete, ale máte-li se kam vrátit. Měl se Chris kam vrátit? Odpověď doporučuji hledat na hodně velkém plátně. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, CheGuevara, DaViD´82, H34D, Struhy, Golltes (22.04.2008)

Kdo by alespoň jednou nesnil o útěku do divočiny - daleko od pokrytectví lidské společnosti, od nekonečného pinožení se za kariérou jako falešným štěstím... Prosté splynutí s přírodou, plnění základních životních potřeb na samotné hranici existence - v těch prchavých okamžicích se Christopher McCandless cítil skutečně naživu. Jakou cenu má splněný sen? Myslím, že kdyby měl znovu na výběr, podnikl by svoje "Great Alaska Adventure" znovu. Než dlouhý prázdný život, raději několik skutečných okamžiků... *** I read somewhere... how important it is in life not necessarily to be strong... but to feel strong.*** I'm going to paraphrase Thoreau here... rather than love, than money, than faith, than fame, than fairness... give me truth.*** (30.05.2008)

Když vlastní svoboda spoutá ducha druhého, není to jen svoboda, ale i sobectví. A se sobectvím nikdy nekráčí odpuštění.. Je mi líto, ale tady s hodnocením poteču do kopce. Pennův vysněný projekt je po technické stránce bezesporu kvalitní (hudba, kamera, střih), ale i přes svou silnou myšlenku „o bohu v zážitcích“ mě docela minul. Kdyby byl Supertramp fiktivní postava, nad ledasčím by se dalo přimhouřit oko, ale takhle mi to přijde jako zromantizovaný podvod na diváka, který nejvíc vybublá na povrch, když si porovnáte skutečný a filmový poslední vzkaz tuláka McCandlesse. Parafrázování otupilo opravdovost, v manifestu svobody a odvahy se zrcadlí hloupost a přání smrti.. Není bez zajímavosti, že autor literární předlohy Jon Krakauer byl členem skupiny, s kterou si v roce 1996 nemilosrdně pohrála nejvyšší hora světa (viz.Everest Islanďana Kormákura).. (02.02.2018)

Pěkný film, který nejvíce sráží první hodina filmu, která mě nevtáhla, nudila a spíše jsem se trápil, ale naštěstí jsem nevypnul a sledoval dále a po křečovité první hodině přichází ta nádhera a krása, kterou jsem od začátku očekával. Krásné nájezdy na přírodu, výborné momentky a dobré herecké obsazení kde mě nejvíce utkvěl v paměti a dojal herecký výkon Hala Holbrooka. Touhu odtrhnout se od okolního chaosu má snad každý z nás, mé hodnocení 4 hvězdičky... (31.05.2008)

Vzdal se všeho, aby si splnil svůj sen, a i když ho to stálo to nejcennější, co vlastníme, věřím, že neměl čas litovat. Velmi silný zážitek, který je (více propracovanější a rozsáhlejší než 127 hodin) přes svou delší stopáž rychle utíká a ani na chvilku nenudí. Podkreslující hudba je výborná a Seana Penna bezmezně obdivuju. (06.08.2012)