Útěk do divočiny

Vzdal se všeho, aby si splnil svůj sen, a i když ho to stálo to nejcennější, co vlastníme, věřím, že neměl čas litovat. Velmi silný zážitek, který je (více propracovanější a rozsáhlejší než 127 hodin) přes svou delší stopáž rychle utíká a ani na chvilku nenudí. Podkreslující hudba je výborná a Seana Penna bezmezně obdivuju. (06.08.2012)

Chápu, že na mnoho lidí může tento příběh mladíka, který jde za svým vysněným dobrodružstvím (a nehledí na to, co tím způsobuje své rodině - sestře - a lidem, které na cestě potká), velmi silně zapůsobit a mít na ně značně inspirující vliv, ale mne rozhodně nestrhnul. Into the Wild není filmem, jenž by mě dokázal okamžitě zaujmout (a po jehož skončení bych byl emocionálně vyčerpaný), jestli ve mně zanechal něco víc, rozhodne čas. Emile Hirsch zvládnul roli se ctí, ale do jeho postavy jsem se už ze své podstaty prostě nemohl vcítit, což mi zabránilo v maximálním možném zážitku. Nejsilnější částí podle mne nebyl závěr, ale krátké vystoupení Hala Holbrooka, kteréžto na mne působilo upřímněji a uvěřitelněji než celé Chrisovo putování. Písničky, vyskytující se v průběhu celého snímku, se sem skvěle hodí a z veliké části tvoří specifickou atmosféru tohoto díla. Edit: Tak se mi to přes noc rozleželo v hlavě a musím přihodit čtvrtou hvězdu. (29.07.2008)

Že by byl Emile Hirsch nástupce Christiana Balea? V sebedestrukci určitě a herecky má k tomu taky dobře našlápnuto, ostatně už v jiných filmech Hirsch ukázal že na to má a tady to jen dál potvrzuje. Co se týká příběhu, tak je určitě hodně zajímavej a celkem i silnej, krom toho nádherný přírodní exteriéry, ale já moc nemam rád takový ty fylozofický kecy o společnosti atd, čehož jsou tady mraky, taky aby ne, když je to v podstatě téma filmu, ale mě to docela vadilo. (15.02.2008)

(1001) Je úžasné, jak se Seanu Pennovi podařilo vyrobit film o lese, přírodě a samotě, aneb všech věcech, které mám ráda, a přitom zřejmě nerozumět ani trochu ani jedné z těch věcí. Jako kdyby to naschvál podvratně točil tak, aby hlavní hrdina vypadal jako největší naivní/arogantní blbec, co kdy žil. A obsazení Emila Hirsche ničemu nepomáhá, protože ten mi v jakékoliv roli vždycky přijde trochu jako záporák. A tady tedy hodně. Má takový ten maniakální pohled očí, který je možná vhodný pro druh tohohle hrdiny, ale taky mi prostě zabraňuje se do něj vcítit a jít příběhem s ním. A je mi jedno, kolik záběrů přírody tam pan režisér nastrká, když to vypadá jako prohlížení pohlednic a ne jako že je divočina (druhou) hlavní postavou filmu. (Což by měla být, podle mě. A jde to udělat, viz např. Debra Granik - Beze stop, Iñárritu - Revenant, Coenovi - Tahle země není pro starý, Sheridan - Wind River, a tak dále a tak dále.) Když si tedy stěžuji, že se mi tento film nelíbí, vlastně si tím víc než na cokoliv jiného stěžuji, že mi přijde, že Sean Penn nemá fantazii a že Eric Gautier je jako kameraman docela kýčař. Ale když jsem se zamyslela, jestli něco Penn dělá správně, tak jsem dospěla k názoru, že je velmi dobrou volbou, že je vypravěčem příběhu (když už tam nutně chce vypravěče příběhu) hrdinova sestra a nikoliv on sám, protože v tu chvíli by se to troušení mouder a životních pravd stalo absolutně nesnesitelným. Takhle je tam alespoň nějaké síto a odstup, i když se pořád jedná o postavu do příběhu silně angažovanou. Už ale nevím, jestli na to Penn přišel sám a nebo jestli si to jen půjčil od Krakauera, protože ten, pokud vím, se sestrou na své knize spolupracoval velmi úzce. (A kruci, ještě si neodpustím poznámku o hudbě, protože správně zvolený soundtrack pro mě dokáže pozvednout i film, který po jiných filmařských stránkách v mých očích pokulhává. A hudba "Útěku do divočiny" podle mne selhává v tom, že je extrémně monotónní a v průběhu filmu se nijak nemění její poloha/povaha. Píseň, která hraje k úplnému konci, se nijak neliší od písní, které jsme slyšeli u přátelství s hipíky či se staříky, jízd vlakem, práce s kombajnem, zakládání tábora, nijak se prostě neodlišuje, negraduje, nepřekládá velmi zásadní emocionální informace, jichž jsme právě byli svědky. A to je pro mě poslední hřebíček do rakve.) P.S.: Hal Holbrook rules. (komentář 19. 3. 2019) (06.03.2009)