Skleněné peklo

Před dávnými časy ten, kdo neviděl Skleněné peklo, byl naprosto mimo. Maminka mi ten film nechtěla dovolit, takže jsem si musel pár let počkat, ale nakonec ani co většímu mi tahle špička mezi katastrofickými filmy náramně zachutnala. Skvěle vystavěný příběh podle pravidel žánrů, výtečné herecké výkony a napětí do poslední minuty. Tak sa robí katastrofa! Lepší než knižní předloha a všechny katastrofické filmy, které znám. Dokonce ani efekty nepůsobí dnes nijak směšně... (26.01.2004)

Věřím že film udělal mrakodrapům podobnou "službu" jako svého Čelisti koupání v moři. V 70. letech zkrátka číhalo nebezpečí a následně smrt úplně všude. Na konci Skleněného pekla jen suše zazní, že vše dopadlo dobře, že mrtvých není ani 200. McQueen je prostě drsoň jako prase. Já měl ovšem vždy raději Paula Newmana. 85% (11.08.2023)

Slušná klasika žánru se strhujícím hereckým duem, které hodnocení vyzdvihává ještě o třídu výše. Především pak Steve McQueen je naprosto geniální borec, kterému nelze nefandit. Ucházející triky (především pak velká maketa budovy byla kvalitně vytvořená), zdatná režie a jedna napínavá scéna za druhou. Tak to má vypadat. Ovšem s tím hořekováním o nepřekonatelné špičce ve svém žánru bych to zase nepřeháněl. Kvalitní ano, ale zároveň i první, tudíž značný bonus navrch. (03.10.2007)

Výkladní skříň filmů o lidech konfrontovaných s vlastní smrtelností a zřejmě to nejlepší, co katastrofický cyklus v sedmdesátých letech přinesl. Během čtyřicetiminutové expozice jsou nám představeny téměř všechny důležité postavy (vyjma McQueena, na kterého si jako na hlavní hvězdu večera musíme ještě chvíli počkat), jsou utvořeny páry, které následně mohou být rozdělovány a spojovány i načrtnuty subsvěty (zejména bohatí vs. chudí, později také civilisté a hasiči), jejichž střetávání bude zajišťovat dynamiku filmu. Na projekt vycházející ambiciózně ze dvou knižních předloh a dirigovaný dvojicí vyhraněných osobností (Guillermin režíroval herce a staral se, aby všechno drželo pohromadě, Allen si jako producent ošéfoval akční a trikové scény) je Skleněné peklo uspokojivě konzistentní, byť mu během poslední hodiny trochu dochází kyslík. Scény napínavé bez ohledu na to, nakolik (ne)sympatická postava se nachází v ohrožení, prozrazují hitchcockovskou školu. Stejně tak vedení naši pozornosti k možným zdrojům budoucího neštěstí (příčinu požáru vidíme jako první bez přítomnosti jakékoli postavy). Nenápadně, ale důmyslně film pracuje s barevností jednotlivých scén – od chladně modrých a zelených odstínů se přechází k „hřejivým“ barvám ohně, jež vizuálnímu stránce postupně začne dominovat. Přes rozdrobení děje do mnoha individuálních dramat, ne vždy nejelegantněji integrovaná do jádra vyprávění, neztrácíme ze zřetele, že oheň se šíří po celém mrakodrapu a v ohrožení jsou desítky lidí. Nejbezbrannější jsou v konzervativním duchu katastrofických filmů přirozeně ženy a děti, zatímco mužští hrdinové zosobňují vedle chamtivosti a zbabělosti zejména neohroženost, tvrdou fyzickou práci a hrdinství. Na vině jsou prohnilí jednotlivci, nikoli systém a není problému, který by se nedal vyřešit návrat k tradičním ctnostem, což Američané po destabilizujících 60. letech a aféře Watergate potřebovali slyšet. Princip je jednoduchý, cíl jasný, prostředky okázalé, zábava zaručena. 80% Zajímavé komentáře: tron, choze, genetique, Rex Mundi, Ony, agathon (09.01.2010)

V roku 1974 natočil režisér John Guillermin podľa literárnej predlohy Richarda Martina Sterna a Thomasa Scortia film "Sklenené peklo" (The Towering Inferno). Je to snímok, v ktorom sa objavilo mnoho hereckých hviezd tej doby. Napriek svojej dĺžke (165 minút) je po celý čas divácky atraktívny a zaujímavý. Ničivý požiar, ktorý vypukol v modernom, novootvorenom, stotridsaťpäť poschodovom mrakodrape dokáže ešte aj takmer po päťdesiatich rokoch od svojho vzniku zaujať divákov. Je to výborne, profesionálne natočený, nadčasový film. Klasika medzi americkými katastrofickými thrillermi. Prvý krát som ho videl ako adolescent, niekedy v roku 1985. Urobilo to na mňa silný dojem. Keď teraz naň občas natrafím na niektorej televíznej stanici, tak si ho vždy rád pripomeniem. **** (05.09.2021)