Repo: Genetická opera!

Po prvním shlédnutí jsem Genetickou operu nebyla schopná nijak ohodnotit, ani okomentovat, protože jsem byla skřípnutá v naprosto rozporuplných pocitech. A to tak, že jsem se nemohla rozhodnout, zda dát pět hvězdiček, nebo odpad. Nutno podotknout, že to bylo celkem dávno a tohle je podle mě věc, do které člověk musí tak trochu "dorůst". Což se mi o pár let později povedlo a skvostnou zvrhlost celého tohoto projektu jsem si napodruhé nesmírně užila a to i přes můj ne-zrovna-kladný vztah k muzikálům :) Repo má něco do sebe, od temně lákavé atmosféry, přes skvělý hudební podkres až po překvapivé herecké výkony. Že ale nepatří do skupiny genericky oblíbitelných filmů, se popřít nedá. (13.05.2012)

Nemůžu si pomoct,ale já se dost nudil.Některé scény jsou skvělé,postava vykradače hrobů je božská a Alexa Vega nám roste do krásy,ale tvůrci měli buď ještě daleko víc přitlačit na pilu v šílenosti,nebo naopak hodně ubrat.Tenhle mišmaš,ve kterém se občas objeví nějaká ta brutalitka,ale většinu času je fádní,podle mě vzbudí rozpaky snad u všech.Ale uznávám,natočit něco takového asi fakt chtělo hodně odvahy. 40 % (07.04.2010)

Vizuálně nejlepší orgie od dob Burtonovy Sleepy Hollow. Muzika občas na 5*, občas na 1*. Jinak je to trochu jako Karel Zeman, kdyby místo na Verneovi ulítával na rockových operách, emo gothických sračkách a drsných comicsech. Velká výhra je Anthony "Giles" Head v roli Repomana. Genetická opera je cyberpunkový následovník Rocky Horror Picture Show, který se ale nejspíš nikdy nestane stejným kultem jako jeho předchůdce. Už je jiná doba. (20.07.2009)

Opera, která zkultovněla pomalu dřív, než ji kdo vůbec viděl a která je propagována jako něco kontroverzního a nevídaného, je nakonec těžce konzervativní a trendy v tom nejhorším slova smyslu. Kritika kapitalistického zřízení, kde jsou lidé ovládáni a manipulováni médii a nadnárodními společnostmi a v níž se pracuje s mediálními obrazy představitelů jednotlivých rolí, se nakonec uchýlí k tradicionalistickému vyzdvihování rodinných hodnot a schopnosti odpoutat se od geneticky chybných předpokladů zděděných po rodičích. Ani formálně se nesetkáváme s ničím, co by bylo jakkoliv převratné či alespoň umně uchopené, protože na Grand Guignol je zde málo (a málo šokujícího nebo zábavného) gore a splatteru, komiksové vložky a metalo-punkově-gotické písně jsou vhodné pro emo a gotické pseudoalternativní citlivky a celkově mám z REPO: GENETICKÉ OPERY dojem pozérského a manýristického, trochu inteligentnějšího produktu pro někoho, kdo má přehled a je schopen kritického názoru a opovrhuje módními záležitostmi typu STMÍVÁNÍ. Z tohohle sága (plakátovost postav a slabý děj neomluví fakt, že je nám film vyprávěn "hrobníkem" čtoucím informace z noviny) nebude a pokud chcete opravdu bezútěsné, maloměšťáky popuzující a formálně výjimečné, z hlediska autorovy tvorby netradičně uchopené dílo, šáhněte raději po SWEENEY TODDOVI. Ten má alespoň vizi, vyprávění funguje jako dobře promazaný stroj a operní uchopení funguje a nepůsobí lacině. 7/10 za Anthonyho Heada. P.S. 14. díl 12. řady SOUTH PARKU vystihuje můj názor na REPO: GENETICKOU OPERU. Opravdu nedovedu být nadšený z toho, že Bousman "zbogartoval" něčí styl a na místo toho, aby se lišil a nechtěl být módní (=gothic), je ukázkovým příkladem vampirea. (22.11.2008)

Mam rád tyhle hororový mixy s muzikálem, vždycky jsou strašně zajímavý, chytlavý a tak nějak to na mě vždycky zapůsobí a to platí i o tomhle. Atmosférou mi to dokonce trochu připomínalo Burtonova Holiče, naprosto parádně temná atmosféra, ale přece jen by to chtělo v některých částech ještě výrazně doladit a to ať už co se týče písniček a nebo zpěváků, někdy to haprovalo fakt fest a občas to přezpívávání obyčejnýho textu působilo dost blbě a nemelodicky a tak trohu navíc, aby se tam náhodou normálně nemluvilo, ale jinak super hororovej muzikál laděnej občas trošku v modernějším stylu písniček, ale to nevadilo. Navíc takový vyvrhování vnitřností, jako bylo tady, se nevidí moc často (20.01.2009)