Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Co dodat? Mesrinova dvoudílná sága je vskutku nejlepší evropský počin za dlouhá léta zpětně, přičemž bych si ji dovolil vnímat jako kompaktní a nerozlučitelný celek, jeden film, bezmála čtyřhodinovou slast z důmyslného vyprávění a jeho úžasné podvratnosti (tu nás ostatně nutí "číst" veškeré filmy s charismatickými titulními hrdiny pohybujícími se na hraně zákona - viz Bonnie a Clyde, Americký gangster...). Mnozí sice stavějí Epilog nad kvality prvního partu, ale osobně bych řekl, že je to dost nespravedlivé a bagatelizující zacházení. Epilog má totiž už od startu jednu ohromnou výhodu. Může totiž těžit ze skutečnosti, že první díl, který opravdu není v ničem horší nebo méněcennější, mu připravil "operativní" zázemí (první část je v podstatě hledáním vlastní "identity" na dvou souběžných úrovních), tj. ustavil a zformoval model hlavní postavy a přes výrazně exhibicionistické (formalistické) žánrové šarády vyjadřující Mesrinovu živelnost, drzost a nevyzpytatelnost, které dodávaly prvnímu dílu tu tolik opěvovanou dynamiku a šmrnc, mu dovolil naleznou svůj "čas" a vážnost - čele nevyhnutelnému osudu. Proto mu nedělá sebemenší obtíž dosahovat přívlastků typu "vyzrálejší", "sevřenější" či "stabilnější", byť jsou rozhodně na místě - a to zejména pro úvahy vyrůstající z Mesrinova mediálního vykreslení. Zkrátka, pokud se bude o Veřejném nepříteli č. 1 v budoucnu mluvit jako o novém úhelném kameni pro všechny gangsterské filmy, bude to zcela po právu. Je to, omluvte slovník, kurevsky našlapanej nářez. 100% (05.05.2009)

Svým způsobem ústup z tempa a zajímavosti příběhu prvního dílu a vkročení na pole psychologické a "lidské". Mesrine se vrátil (resp. nikdy neodešel:)) a je tentokrát trochu jiný. Jeho politické postoje přechází do popředí a chvílemi, když poslouchám co říká, bych ho považoval za "hloupého gangstera se zbraněmi, který si myslí, že na něj nikdo nemá". Tahle zaslepená arogance a prohlašování "názor" (které jsou až nesmyslné) je nejlépe patrné vedle skvělého Mathie Amalrice, který je naopak "chytrým lupičem, který ví co dělá". Tento rozdíl oproti prvnímu dílu, kde Mesrine byl chytřejší, mě trochu zklamal a nastavil otázku, jaký byl doopravdy a na kolik je filmový Mesrine otiskem Cassela a scénáře. Tempo kleslo možná i kvůli delší stopáži a film tím maličko trpí, ale nic hrozného a další pevné 4* jsou neodvratitelné stejně jako závěr nastíněný v úvodu prvního dílu tentokrát z trochu jiného a zajímavého pohledu. Jen taková drobnost. Mesrine je hlavním hrdinou, který je vlastně gangster a v jistou chvíli to vypadá, jako by divák s ním měl souhlasit a fandit mu. U mě to bylo přesně naopak, protože pro mě to po celou dobu byl "jen" zločinec, který nedokáže přežít v systému... Ovšem jeho "komerční" založení a snaha skrze vtip a šarm zpopularizovat sám sebe a dostat na svou stranu veřejnost je nadčasová. Kdyby bylo po mém, ten člověk jde pod gilotinu:). I tak je výkon Cassela vynikající a pochybuji, že ho někdy dokáže ještě trumfnout. Epilog aneb pád jednoho gangstera tam, kam patří... (stylizace do Ježíše Krista je vynikající, ve filmu i na plakátě). PS: zločinci jsou ve vězení z nějakého důvodu, nemohou si stěžovat na cokoliv jiného než sebe. Nemám rád tohle "vrah ve vězení je chudáček" a filozofie Mesrinovi postavy mě osobně vytáčí. (31.07.2009)

Většina uživatelů si to asi nemyslí, ale první část jsem subjektivně vnímal jako tu lepší. Plnou dějových zvratů, plnou hledání a nacházení. Jako celek je ale Veřejný nepřítel č. 1 doslova fenomén - formálně, vizuálně, ikonograficky... Postava Jacquea Mesrinea má nebývalou sílu. Rámcová kompozice, v níž se podvakráte v různých konotacích opakuje stěžejní scéna policejní popravy, celou tuhle gangsterskou ságu umně ohraničuje, předjímá i završuje. Podobné filmy: Povídka o policajtovi, Americký gangster, Baader Meinhof Komplex (21.04.2009)

Paráda. V porovnaní s jednotkou ide o plnohodnotný FILM, v ktorom technická brilantnosť ide ruku v ruke s obsahom. Vincent Cassel tentoraz naozaj bravúrne podáva Mesrina vo všetkých polohách, ktoré na rozdiel od jednotky už dávajú psychologicky zmysel. Jeho postava akoby sa začala rozvíjať až v tomto filme. Snímka si udržuje jednotné tempo, s citom strieda akciu s osobným životom postavy, a tiež čerpá viacej z vedľajších postáv. Plné hodnotenie nedávam asi len preto, že Mesrine bol tak trochu gaunerský idiot, ktorého príbeh keď natočíte akokoľvek dobre, hviezd sa nedotknete. (01.07.2009)

"Chtěl bych ho zahrát tak, aby diváci byli ve vnitřním rozporu s tím, že vědí že je to hajzl, ale zároveň mu fandí." Vincent Cassel. No Vinci, u mě se ti to teda rozhodně povedlo. Ikdyž mi zase až moc nevadilo, že fandím hrozný svini - nebylo to poprvé. Mesrine byl jednoduše spopularizovaným antihrdinou (zlodějem a vrahem) jehož mediální obraz z něj tvořil pravý opak. Nepochybně měl obrovské charisma, šarm a odvahu a každopádně byl a je neskutečně zajímavou postavou. Nosným pilířem tohoto dvojfilmu je vynikající Cassel. Bez něj by byl Mesrine pouhým frajírkovským loupežníkem z lesa Řáholec. Co ale na Mesrinovi je hodno obdivu je jeho důraz na čest a chlapáctví (poctivé chlapáctví né to dnešní naposilované, plné sraček) a z toho já soudím, že možná za něco stál (14.01.2009)